NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8431 —
Č. 8431.

Spolky. — Pojištění soukromé: * Zřízení specielního reservního fondu pojišťovny lze uskutečniti jen přesným ustanovením statutárním.
(Nález ze dne 14. února 1930 č. 24102/29.)
Věc: Evropská akciová společnost pro pojišťování nákladů a cestovních zavazadel v Praze (adv. Dr. Ad. Hoffmeister z Prahy) proti ministerstvu vnitra o založení ziskového fondu a fondu pro nedobytné pohledávky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. — Č. 8431 —
Důvody: — — — Nař. rozhodnutím vytkl žal. úřad stěžující si pojišťovně, že v účetních závěrkách vykazuje fond ziskový a fond pro nedobytné pohledávky, ačkoli tyto zvláštní reservy podle stanov pojišťovny zřízeny nejsou. Takové ustanovení stanov nemůže pak podle nař. rozhodnutí nahraditi pouhé usnesení valné hromady schvalující účetní závěrku, do které byly uvedené fondy zapsány.
Stížnost stojí naproti tomu na stanovisku, že ani zákon ani stanovy nevyžadují zvláštního předchozího ustanovení stanov nebo usnesení valné hromady o zřízení fondu ziskového a fondu pro nedobytné pohledávky, jež by bylo předpokladem pojetí fondů těchto do účetní závěrky. — S tímto názorem stížnosti nelze souhlasiti.
Podle 1. odst. § 22 pojišť. regulativu z 5. března 1896 č. 31 ř. z. jest pojmouti do stanov pojišťovny také přesná ustanovení o účetní závěrce, o zřizování zvláštních reserv, pak o výpočtu dosažených přebytků nebo případných ztrát i o upotřebení přebytků, vztažmo o úhradě ztrát. Co jest rozuměti zvláštními reservami podle poj. reg., je zřejmo z ustanovení bodu 10. § 33 poj. reg., kde se praví: »Zvláštní reservy, které by byly uloženy mimo reservu pojistného pod rozličnými názvy k lepšímu nadání pojišťovny nebo za určitým účelem (reserva jistinná, reserva zisku, všeobecný reservní fond, garanční fond, fond pro diference kursovní atd.), buďte zapsány do účetní závěrky podle předpisů stanov, po případě podle usnesení valných hromad.« Pojišťovací regulativ tu shrnuje reservy a reservní fondy v jedno pod společným názvem »zvláštní reservy«. Ježto pak v cit. § 22 se výslovně nařizuje, aby do stanov pojišťovny byla pojata také přesná ustanovení o zřizování zvláštních reserv, plyne z toho závěr, že i zřízení reservních fondů pojišťovny lze uskutečniti jen přesným ustanovením statutárním. S tím není nikterak v odporu ustanovení bodu 10. § 33 poj. reg. nařizující, aby zvláštní reservy byly zapsány do účetní závěrky podle předpisů stanov, po případě podle usnesení valné hromady. Těmto předpisům, zařazeným do hlavy III. jednající o účetní závěrce, nelze rozuměti jinak, než že »zvláštní reservy« musejí býti zapsány do účetní závěrky v té výši, kterou předpisují stanovy nebo — není-li takového ustanovení stanov — na které se usnese valná hromada pojišťovny. Není tedy výše těchto »zvláštních reserv« předepsána již poj. regulativem samotným, jak je tomu při reservě pojistného a reservě pro škody (§ 33 bod 7 a 9), nýbrž jest určení jejich výše ponecháno stanovám pojišťovny, po případě usnesení její valné hromady.
Z uvedeného jest zřejmo, že není v odporu se zákonem, vyslovil-li žal. úřad v nař. rozhodnutí, že zařazení fondu ziskového a fondu pro nedobytné pohledávky do účetní závěrky nutně předpokládá, aby tyto fondy byly zřízeny příslušným doplněním stanov stěžující si pojišťovny.
Stížnost arciť tvrdí, že takové ustanovení jest uvedeno v § 38 stanov pojišťovny, pojednávajícím o reservním fondu, jehož účelem jest zvýšiti garanční prostředky pojišťovny a krýti schodek v případech, ve kterých by se výsledek obchodního roku tak nepříznivě utvářil, že by premie a jinaké příjmy nestačily k hrazení škod a jiných závazků. Poukazujíc na to, že fond ziskový a fond pro nedobytné pohledávky svojí povahou a účelem se kryjí s povahou a účelem reservního fondu podle — Č. 8432 —
§ 38 stanov, soudí stížnost, že oba zmíněné fondy jsou fondy reservními, nemajíce ani podle povahy ani podle účelu povahy fondů specielních podle § 33 bod 10 poj. reg.
Podle názoru nss nelze s hlediska poj. regulativu pod všeobecný reservní fond, zřízený podle zmíněného ustanovení statutárního, zahrnouti i fond ziskový a fond pro nedobytné pohledávky, neboť podle toho, co bylo pověděno shora, je třeba ke zřízení těchto zvláštních fondů výslovného přesného ustanovení stanov. V bodu 10 § 33 poj. reg. jest fond ziskový uveden vedle všeobecného fondu reservního. Poněvadž pak výpočet zvláštních fondů není v tomto ustanovení pojišť. regulativu taxativní, platí totéž i o fondu pro nedobytné pohledávky. Jaký účel tyto fondy sledují, je pro nutnost zvláštního statutárního ustanovení o takových fondech bez významu.
Když však není ve stanovách stěžující si pojišťovny výslovného, podle zákona nutného ustanovení o zřízení fondu ziskového a fondu pro nedobytné pohledávky, pak arci chyběl podklad, na jehož základě mohla stěžující si pojišťovna přikázati v r. 1925 určitou částku zmíněným fondům. Potom však bylo nutno výtku žal. úřadu shledati odůvodněnou, aniž bylo třeba řešiti otázku, zdali přikázání určité částky fondu existujícího podle stanov se může státi usnesením valné hromady, kterým byla schválena účetní závěrka, či je-li potřebí zvláštního od tohoto usnesení odděleného usnesení valné hromady, poněvadž tato otázka nař. rozhodnutím řešena nebyla.
Podle toho, co bylo uvedeno, byl postup úřadu v zákoně odůvodněn, a nelze tedy důvodně tvrditi, že by byl úřad překročil meze příslušející mu moci dozorčí podle § 27 poj. reg. Na námitku, že žal. úřad nebyl na základě příslušejícího mu dozorčího práva oprávněn naříditi stěžu- jící si pojišťovně, aby v určitém směru změnila, resp. doplnila stanovy, stačí odpověděti, že takový příkaz v nař. rozhodnutí obsažen není, nýbrž lze v něm spatřovati jen výrok, že — chce-li pojišťovna zříditi fondy shora zmíněné — nemůže tak učiniti jinak než doplněním stanov.

Citace:

č. 8431. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 390-392.