Č. 9060.

Pojištění nemocenské (Slovensko): 1. Za platnosti § 156 zák. čl. 19:1907 ve znění § 23 vl. nař. č. 199/22 rozhoduje spory mezi nemoc, pokladnami a zaměstnavateli o náhradu podle § 12 cit. zák. čl. v prvé stolici okresní úřad, od něhož jde odvolání přímo k min. soc. péče. — 2. Náhradu podpůrného nákladu podle § 12 cit. zák. čl. může
pokladna na zaměstnavateli požadovati i za dobu po opožděném přihlášení zaměstnance.
(Nález ze dne 10. února 1931 č. 1992).
Prejudikatura: Ad. 1: Boh. A 4756/25.
Věc: Eugen J. v Nitře proti ministerstvu sociální péče o náhradu podpůrného nákladu na Rozalii B.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Okresní dělníky pojišťující pokladna v Nitře uložila výměrem ze 14. května 1926 st-li, aby jí ve smyslu § 12 zák. čl. 19:1907 zaplatil podpůrný náklad částkou 574 Kč, který učinila za Rózu B. v době od 5. ledna do 8. února 1926, poněvadž jmenovanou zaměstnankyni, jež k němu vstoupila do zaměstnání 15. prosince 1925, přihlásil až 5. ledna 1926 opožděně a po jejím onemocnění.
Okresní úřad v Nitře výměrem z 24. srpna 1926 k odvolání st-lovu tento platební výměr zrušil, avšak min. soc. péče nař. rozhodnutím vyhovělo dalšímu odvolání pokladny a zrušivši výměr úřadu 1. stolice, zavázalo st-le k zaplacení pokladnou požadované náhrady podpůrného nákladu z těchto důvodů: »Podle posudku hlavního lékaře z 24. září 1927 nastala choroba Rozalie B. ve smyslu nemoc. zák. již před 5. lednem 1926. Ježto pak přihláška byla učiněna po uplynutí zákonné lhůty, bylo zaměstnavatele třeba zavázati k náhradě zmíněných útrat.«
O stížnosti uvážil nss toto:
Stížnost především vytýká, že min. soc. péče nebylo příslušné spor tento rozhodovati, poněvadž podle § 49 odst. 10 nařízení býv. uherského ministerstva vnitra č. 140000/907 kompetentním je v nejvyšší stolici župní úřad v Nitře.
Stížnosti nelze přisvědčili. Stačí poukázati na nál. Boh. A 4756/25, v němž bylo vysloveno, že za platnosti § 156 zák. čl. 19:1907, ve znění § 23 vl. nař. č. 199/22 spory mezi nemocenskými pokladnami a zaměstnavateli o náhradu podle § 12 zák. čl. 19:1907 — a o takový spor tu nesporně jde — rozhoduje v prvé stolici živn. úřad 1. stolice (okr. úřad), od něhož jde odvolání přímo k min. soc. péče. — Stížností citovaný § 49 nař. býv. uher. min. vnitra č. 140000/907 týká se kompetence ve sporech mezi veř. nemocnicemi a pokladnami podle zák. článku 21:1898.
Ve věci samé uplatňuje st-l, že Rózu B. přihlásil dříve než byla přijata do nemocnice a než vznikly požadované náklady. Irelevantním prý je, že nemoc nastala již před přihlášením, správným prý je, což i zákon předpisuje, že zaměstnavatel vůbec není zodpověděn za léčebné útraty, které vznikly pojišťovně po přihlášení. Touto námitkou stížnost — nepopírajíc, že přihlášení Rózy B. se stalo opožděně a po jejím onemocnění — uplatňuje právní názor, že zákon zaměstnavatele zavazuje hraditi útraty nemoci, které vynaložila pokladna za svého člena přihlášeného opožděně, pouze do dne učiněné přihlášky, kdežto podpůrný náklad po tomto dni hradí bezpodmínečně pokladna ze svého. Názor ten nemá v zákoně opory.
Podle posledního odstavce § 12 zák. čl. 19:1907 jest zaměstnavatel, který neučiní včas oznámení v tomto paragrafu předepsaného, povinen mimo jiné zaplatiti pokladně útraty, které povstanou za osobu pojistné povinnosti podrobenou následkem onemocnění, nastalého před jejím přihlášením.
Zákon tu mluví o útratách, jež povstaly pokladně z nemoci pojištěncovy, tedy o útratách z titulu nemoc, pojištění podle tohoto zákona, vzniklých podporováním onemocnělého pojištěnce, které pojišťovna v rámci zák. o nemoc, pojištění vynaložila. Klade tedy náhradní povinnosti zaměstnavatelově meze jedině v tom směru, že pojišťovna může požadovati náhrady jen takových dávek, jež učinila v rámci zmíněných předpisů a nikoli snad dávek jiných. Pro výklad stížnosti, že by pojišťovna směla požadovati tyto útraty jen do dne opožděné přihlášky, není v zákoně opory. Stížnost se ani nepokouší svou námitku blíže odůvodniti a ji ze zákona dovoditi, jeví se tudíž námitka ta pouhým ničím nedoloženým tvrzením a je proto bezpodstatná.

Citace:

č. 9060. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 419-421.