Č. 8135.

Stavební právo (Čechy). — Řízení správní: 1. O pravomoci úřadu, jemuž přísluší schvalovali plán polohy, v řízení o schválení plánu toho. — 2. Regulační obsah plánu polohy je v zásadě závazným nejen pro stav. úřady, ale také pro majitele pozemků plánem polohy dotčených.
(Nález ze dne 30. září 1929 č. 7688/28.)
Prejudikatura: Boh. A 1492/22, 3124/24, 5866/26. 6151/26, 7952/29.
Věc: Ladislav V. v N. proti zemskému správnímu výboru v Praze o plán polohy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zsv v Praze nař. rozhodnutím vydaným po slyšení zsp-é, potvrdil pode § 4 stav. řádu částečnou změnu polohového plánu obce P. a zamítl námitky st-lovy vznesené proti úpravě ulice projektované na jižní straně bloku 37, obecnímu zastupitelstvu však doporučil, aby tuto ulici zúžilo na 12 m. V důvodech rozhodnutí poznamenal zsv, že je zbytečné, aby ulice ona měla šířku 20 m, ježto je jen asi 400 m dlouhá, bez dalšího připojení a bude zastavěna pouze přízemními rodinnými domky s podkrovím, pro takovou ulici však stačí šířka 12 m, která úplně vyhovuje požadavkům § 2 stav. řádu. V ostatním odvolal se zsv na rozhodnutí stolice druhé, která zamítla námitky st-lovy s poukazem na programovou povahu plánu polohy, prohlásivši, že schválení jeho děje se bez újmy práv st-lových chráněných stav. řádem, ježto st-1 se bude moci brániti proti jeho ustanovením v řízení parcelačním případně při postupném zastavování pozemku, a uvedla, že navrženou změnou bude lépe vyhověno zájmům estetickým a komunikačním.
Stížnost vytýká, že nař. rozhodnutí obsahuje v sobě odpor, ježto rekurs st-le sice zamítá, zároveň však mu dává za pravdu v tom, že dotčená ulice je zbytečně příliš široká, a ukládá obci, aby ji zúžila.
Nss uvážil o stížnosti takto:
Podle § 2 stav. řádu má obec při zdělání plánu polohy a při všech pozdějších jeho změnách hleděti k tornu, aby bylo dokonale vyhověno potřebám zdravotnictví, bezpečné a snadné chůze a jízdy a požadavkům v příčině okrašlovací. Pro hodnocení a vzájemné odvažování těchto zájmů nejsou obci předepsány určité směrnice, a jest tedy věcí obce, aby sama uvážila, jakými opatřeními polohového plánu bude nejlépe vyhověno požadavkům cit. předpisu.
Úsudek obce nemá však rozhodující význam. Neboť potvrzovacímu úřadu podle § 4 odst. 2 stav. řádu přísluší, aby správnost úsudku obce věcně prozkoumal, a aby, dojde-li k úsudku odchylnému, vyvodil z toho důsledky. Tyto ovšem nemohou záležeti v tom, že potvrzovací úřad sám stanoví obsah plánu odchylně od usnesení obce, nebo že obci určitou úpravu jeho nařídí, nýbrž pouze v tom, že potvrzení plánu, o němž má za to, že nevyhovuje požadavkům § 2 stav. řádu, odepře. Tím ovšem potvrzující úřad obec nepřímo nutí k tomu, aby obsah plánu jeho nazírání přizpůsobila (srov. Boh. A 6151/26 a 7952/29).
Byly-li proti usnesení obce o plánu polohy podány včas námitky interesentů, musí dozorčí úřad i je věcně zkoumati, a uzná-li je důvodnými, jest povinen věcně je vyříditi, což se může státi jedině tím způsobem, že potvrzení plánu polohy se odepře. Této své povinnosti nemůže se úřad potvrzovací zhostiti tím, že námitky odkáže do řízení parcelačního.
Proti tomu nelze uváděti, že obsah plánu pol. nedotýká se práv a zájmů majitelů pozemků do plánu polohy pojatých, neboť dle ustálené judikatury nss-u (srov. Boh. A 5866/26, 3124/24, 1492/22), jest regulační obsah plánu polohy v zásadě závazným nejen pro stav. úřady, nýbrž i pro majitele pozemků plánem polohy dotčených, což je zcela jasně patrno zejména z ustanovení § 10 odst. 2 stav. řádu, kde se žadatelům za rozdělení pozemku na místa stav. zcela bezpodmínečně ukládá, aby při rozdělení pozemku na místa stav. šetřili průčelních čar schváleným plánem polohy ustanovených.
V případě, který jest předmětem sporu, dal žal. úřad sice st-li za pravdu v tom, že značná šířka projektované ulice na jižní straně bloku č. 37 není odůvodněna ohledy a požadavky uvedenými v § 2 stav. řádu a že požadavkům těmto úplně vyhoví i ulice užší, nevyvodil však z tohoto svého úsudku další důsledek, k němuž podle toho, co svrchu bylo vyloženo, musil dospěti, neboť neodepřel potvrzení plánu polohy, nýbrž plán tento potvrdil a st-le odkázal s jeho námitkami do řízení parcelačního, a mimo to jen ještě obci doporučil, aby dotčenou ulici zúžila. Poněvadž tento vadný postup byl zaviněn nesprávným nazíráním úřadu jak na práva interesentů v řízení o plánu polohy, tak na povahu vlastní jeho pravomoci v tomto řízení, bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

Č. 8135. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 187-189.