Č. 9908.

Závodní výbory: I. Rozhodčí komise není příslušná vysloviti, že propuštění funkcionářů záv. výboru z práce zaměstnavatelem nemá zamýšlených právních účinků a že pracovní poměr trvá dále; rozhodčí komise je však příslušná prohlásiti propuštění takové za nezákonné. — II. Do úhrnného počtu 30 zaměstnanců, který podle § 25 lit. a) zák. o záv. výborech má význam pro zánik záv. výboru, sluší čítati též zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni v činnosti výrobní, jakož i nádenníky. — III. Zánik záv. výboru podle § 25 lit. b) zák. o záv. výborech pro zastavení závodu po dobu delší jednoho měsíce předpokládá zastavení veškeré činnosti, která tvoří článek konkrétního výrobního procesu.
(Nález ze dne 18. května 1932 č. 7570.) — Č. 9908 —
Věc: Firma Cukrovary Karola St., úč. spol. v T. (adv. Dr. Ant. Kollinger z Prahy) proti rozhodčí komisi podle zákona o závodních výborech v Topolčanech (za zúč. závodní výbor cukrovaru Karola St. v T. adv. Dr. J. Schletter z Prahy) o propuštění členů a náhradníků závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Závodní výbor zřízený v cukrovaru Karla St. v T. podal k rozhodčí komisi podle zák. o závodních výborech v T. stížnost proti propuštění členů a náhradníků záv. výboru z práce bez souhlasu rozhodčí komise. Rozhodčí komise po provedeném ústním líčení nař. nálezem prohlásila, že neschvaluje propuštění členů a náhradníků záv. výboru, poněvadž počet zaměstnanců nebyl ve smyslu § 25 lit. a) zák. o záv. výborech snížen, a vyslovila, že jejich výpověď je bezúčinná. Návrh záv. výboru, aby firma byla zavázána členy a náhradníky záv. výboru dále zaměstnávati a jim požitky podle kolektivní smlouvy vypláceti, odmítla rozhodčí komise pro svou nepříslušnost. Podle odůvodnění tohoto nálezu nepřistoupila rozhodčí komise na námitku zaměstnavatele, že záv. výbor byl zrušen podle § 25 lit. a) zák. o záv. výborech, a že z důvodu toho nebylo již k propuštění bývalých jeho členů zapotřebí souhlasu rozhodčí komise, poněvadž prý správa cukrovaru sama uznala, že v kritické době zaměstnávala 19 úředníků, 7 stálých zaměstnanců a kromě toho větší počet nádenníků, z nichž aspoň 20 bylo takových, kteří v závodě i po uplynutí výpovědní lhůty delší čas byli zaměstnáni a dokonce dosud jako nádenníci tam pracují, takže dlužno i je započítati do zákonného počtu 30 zaměstnanců, potřebného k trvání záv. výboru podle § 25 lit. a) zák. o záv. výborech.
Podle náhledu rozhodčí komise nebyl záv. výbor zrušen ani podle § 25 lit. b) zák. o záv. výborech, což rovněž by umožňovalo, aby bývalí členové jeho byli bez souhlasu rozhodčí komise z práce propuštěni, poněvadž názor zaměstnavatelův, že už zastavení výrobní činnosti v cukrovaru bez ohledu na jinou v závodě provozovanou činnost je s to přivoditi zrušení záv. výboru, nemá opory v zákoně, a i kdyby zastavením činnosti závodu rozumělo se zastavení činnosti výrobní, nebylo by lze námitce firmy vyhověti, poněvadž práce v cukrovaru mimo dobu kampaně dlužno pokládati za přípravu pro novou kampaň, bez níž výroba by nebyla možná, a nutno proto i tuto činnost pokládati za činnost výrobní.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutím bylo propuštění členů a náhradníků závodního výboru prohlášeno za bezúčinné. Smysl tohoto výroku může býti jen ten, že volní projev zaměstnavatelky, jímž byli funkcionáři závod, výboru z práce propuštěni, nemá zamýšlených právních účinků a že tedy pracovní poměr trvá dále. Výrok tohoto obsahu má povahu judikátu o soukromoprávním pracovním poměru. K výroku takovému však rozhodčí — Č. 9908 —
komise podle ustálené judikatury zdejší není kompetentní (srov. jud. II. č. 6672). Proto slušelo onu část nař. rozhodnutí, jímž se propuštění členů a náhradníků záv. výboru prohlašuje za bezúčinné, zrušiti pro nezákonnost.
V nař. rozhodnutí je však obsažen, a to na prvém místě ještě výrok jiný, který jak st-lka, tak zúčastněná strana chápou v ten smysl, že propuštění členů záv. výboru bez souhlasu rozhodčí komise bylo rozhodčí komisí prohlášeno za nezákonné. K výroku tohoto obsahu, jejž v nař. rozhodnutí i objektivně lze viděti, byla žal. rozhodčí komise podle § 26 zák. o záv. výborech příslušná. Musil tedy nss tento výrok v mezích podané stížnosti přezkoumati.
St-lka namítá proti němu, že souhlasu rozhodčí komise k propuštění funkcionářů záv. výboru nebylo zapotřebí, protože záv. výbor v době, kdy propuštění se stalo, po právu již neexistoval, ježto byl podle § 25 zák. o závod. výborech zrušen, a to že byl zrušen jak podle § 25 lit. a), tak podle § 25 lit. b) cit. zák. Podle § 25 lit. a) zanikl záv. výbor podle mínění stížnosti z toho důvodu, poněvadž počet zaměstnanců v závodě klesl po 3 měsíce pod 30; podle § 25 lit. b) pak proto, poněvadž závod zastavil činnost na dobu delší 1 měsíce.
Nss nemohl souhlasiti s názorem stížnosti, že závodní výbor zanikl podle § 25 lit. a) následkem poklesu počtu zaměstnanců pod 30. Stížnost ani sama netvrdí, že úhrnný počet zaměstnanců závodních klesl pod 30, nýbrž hájí názor, že do počtu zaměstnanců ve smyslu tohoto ustanovení možno počítati jen osoby zaměstnané v závodě v činnosti výrobní, a že nelze do tohoto počtu včítati ani nádenníky. Stížnost však přehlíží, že podle § 25 a) cit. zák. záleží jedině na tom, zdali úhrnný počet závodních zaměstnanců klesl pod 30, a že při tom na druhu zaměstnání nebo na modalitách pracovního poměru nic nezáleží, takže do úhrnného počtu zaměstnanců počítati sluší i zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni v činnosti výrobní, jakož i nádenníky. Počítala-li tudíž rozhodčí komise do počtu závodních zaměstnanců všechny zaměstnance v závodě zaměstnané, nelze v tom viděti nezákonnost.
Ježto však podle § 25 lit. b) záv. výbor přestává po právu existovati i tehdy, zastaví-li závod činnost na dobu delší jednoho měsíce, a ježto podle ustálené judikatury zdejší sluší činností touto rozuměti činnost výrobní, t. j. veškeré ony činnosti, jež tvoří články konkrétního výrobního procesu, nebylo by nař. rozhodnutí ve shodě se zákonem, kdyby bylo zjištěno, že výrobní činnost v závodě byla na dobu delší 1 měsíce zastavena, třeba že snad v závodě byl sice ještě zaměstnán větší počet zaměstnanců než 30, avšak jen takovými úkony, jež nelze pokládati za články výrobního procesu.
Nař. rozhodnutí spočívá na předpokladu, že závodní výbor st-lčina závodu nezanikl ani podle § 25 lit. b) cit. zák., při čemž vychází z právního názoru, že záv. výbor podle § 25 lit. b) nezaniká, jestliže v závodě trvá vůbec jakákoli činnost závodní, že je při tom lhostejno, jaký je vztah této činnosti k závodnímu procesu výrobnímu, a že závodní výbor zejména nezaniká, konají-li se v závodě přípravné práce pro budoucí — Č. 9908 —
výrobu. Avšak názor tento nemohl nss uznati správným. Nař. rozhodnutí dalo by se srovnati se zákonem jen tehdy, kdyby práce v závodě konané bylo možno uznati za práce, třeba jen přípravné, které tvoří článek procesu výrobního. Žal. rozhodčí komise však povahu prací v závodě prováděných po této stránce nezjistila a neposoudila. Poněvadž však toto opomenutí má příčinu v nesprávném výkladu § 25 lit. b) zák. o záv. výborech, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9908. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 13-16.