NPD documents search: České právo, 9 (1927) - I úprava účtu notářova za práce ve vlastním oboru ...

I úprava účtu notářova za práce ve vlastním oboru jeho působnosti konané, již provádí sborový soud prvé stolice podle § 179 not. řádu ve zvláštním řízení nesporném, podléhá ustanovení článku X. cís. nař. z 21. června 1914 č. 118 ř. z., podle něhož jest nepřípustný rekurs do rozhodnutí druhé stolice. Jak upravovati palmár za práce zvláště zodpovědné po rozumu § 1, odst. 2. vlád. na ř. č. 102/1913 s b. z. a n.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 16. února 1927 R I. 91/27.)
První soud upravil, palmární účet notáře za sepsání tří fideikomisních dohod a s ním spojených vedlejších prací částkou 63 020 Kč. Částka ta pozůstávala z peníze 55 520 Kč, kterou byla upravena odměna za sepsání dohod a peníze 7 500 Kč za ostatní s tím spojené práce.
Stížnosti majitele velkostatku soud rekursní vyhověl a snížil odměnu za sepsání tří fideikomisních dohod na částku 21 000 Kč а k tomu za ostatní práce, do jichž úpravy nebylo si stěžováno, 7 500 Kč tedy celkem na 28 500 Kč.
Důvody: Právem nedržel se první soud při úpravě položek za sepsání fideikomisních dohod v mezích položky 1. notářského tarifu poukazuje na ustanovení druhého odstavce §u 1 vlád. nař. ze dne 11. května 1923 č. 102 sb. z. a n. soud rekursní souhlasí s jeho názorem, že se tu nejednalo o takové jednoduché úkony, za něž určeny jsou poplatky sazbou k nařízení č. 102/23 sb. z. a n. připojenou, nýbrž že šlo o úkony zvláště zodpovědné a že požadavek poměrně vyšší odměny jest tu odůvodněn zvláštními okolnostmi. Lhostejno jest, zdali notář konal práce ty sám nebo jeho substitut, a zdali notář obdržel ještě zvláštní palmár od čekatele čili nic.
Avšak způsob výpočtu vyšší odměny, soudem I. stolice použitý, nepokládá rekursní soud za správný, neboť za účelem určení »poměrně vyšší odměny« nelze zvyšovati tarifní odměnu o 5 Kč za každý další tisíc Kč hodnoty předmětu beze všeho obmezení, což by odporovalo smyslu a účelu tarifní položky 1, nýbrž v takovém případě, kde nejvyšší tarifní odměna 3 000 Kč jevila by se nepřiměřeně nízkou, náleží soudu, aby »poměrně vyšší odměnu« po rozumu §u 1, odst. 2 vl. nař. č. 102/1923 sb. z. a n. podle svého volného uvážení všech okolností sám ustanovil. Pouhé zvýšení položky 3 000 Kč podle pol. 1 not. tarifu о 100%, jak je nabízel stěžovatel, bylo by podle názoru soudu rekursního ještě nízkou odměnou, když se přihlíží k tomu, že hodnota předmětu činila 12 milionů Kč, avšak s druhé strany částka 55 520 Kč, určená usnesením v odpor vzatým, jest zase příliš vysoká a neodpovídá námaze s dotyčnými úkony spojené. Soud rekursní uváživ bedlivě všechny okolnosti, za kterých fideikomisní dohody byly sepsány, uznal jako přiměřenou odměnu za sepsání oněch tří dohod částku 21 000 Kč, k čemuž jest připočísti obnos 7 500 Kč za ostatní položky upravený, který se v odpor nebéře, takže celý palmární účet činí po úpravě 28 500 Kč. V tomto rozsahu bylo tedy stížnosti vyhověti.
Nejvyšší soud dovolací rekurs odmítl.
Důvody: Poplatky notáře upravuje sborový soud prvé stolice podle § 179 not. řádu ve zvláštním řízení, které nutno považovati za řízení nesporné a proto podléhá, pokud v notářském řádu není ustanovena odchylka, povšechným zásadám, vysloveným v první hlavě patentu o nesporném řízení. Platí tu tedy druhý odstavec §u 14 tohoto patentu, pokud se týče čl. X. cís. nař. ze dne 1. června 1914 č. 118 ř. z. o úlevě soudem, podle kterého rekursy do rozhodnutí soudů druhé stolice v otázce útrat jsou nepřípustny. Povšechné znění tohoto ustanovení nutí k tomu, aby bylo vztahováno také na rozhodnutí soudu druhé stolice o poplatcích notářů ve vlastním jejich oboru působnosti ve smyslu §§ů 5 a 179 not. řádu. Že tento § 179 mluví o poplatcích, nikoli o útratách, nevadí, neboť také v §§ 15 a 16 vlád. nařízení ze dne 3. května 1923 č. 95 sb. z. a n. o sazbách pro výkony advokátů a jejich kanceláří mluví se o poplatcích advokátů, ačkoli není pochybnosti o tom, že tyto poplatky jsou útratami ve smyslu § 528 c. ř. s. Nehledíc k tomu, je výraz, jehož užívá § 14 (2) pat. o mimosporném řízení »im Konstenpunkte« tak povšechný, že dlužno jej vztahovati také na poplatky notářů ve vlastním jejich oboru působnosti, které se v podstatě neliší od útrat, jež účtují advokáti svým mandantům. Pro vyloučení dovolacího rekursu mluví v obou případech tentýž zákonný důvod. (Viz rozhodnutí nejvyššího soudu č. 634 sbírky nejv. soudu.)
Snížil-li tedy rekursní soud stěžovatelův palmární účet na 28 500 Kč, vydal rozhodnutí v otázce útrat ve smyslu § 14 (2) pat. o mim. řízení s konečnou platností.
Bylo proto dovolací rekurš odmítnouti, což podle tohoto zákonného ustanovení měl učiniti již soud stolice prvé.
-r.

Citace:

I úprava účtu notářova za práce ve vlastním oboru .... České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, s. 29-30.