NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 8995.

Církevní věci. — Řízení před nss-em: Církevní představenstvo a farář jednotlivé něm. evangelické obce církevní, kteří v řízení správním jako rekurenti nevystupovali, nejsou legitimováni ke stížnosti na nss do rozhodnutí ministerstva, kterým bylo rozhodováno o rekursu správy něm. evangelické církve v Čech., na Mor. a ve Slez. do rozhodnutí zsp-é v matriční věci, týkající se oné obce.
(Nález ze dne 19. ledna 1931 č. 30926/28.)
Věc: Církevní představenstvo a farář německé evangelické obce v Brně proti ministerstvu vnitra o jazykové právo.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Nař. rozhodnutím odmítnuta byla jako opožděná a tedy nepřípustná stížnost správy Německé evangelické církve v Čech., na Mor. a ve Slez. v J., podaná do výnosu zsp-é V Brně z 26. srpna 1926, kterým bylo farnímu úřadu evangelické církve v Brně uloženo, aby v oddací kníže při zápisu sňatku Františka a Emilie H. poznamenal rozluku jejich manželství v jazyku státním, resp. také v jazyce německém. Odmítnutí stížnosti odůvodněno bylo tím, že cit. výnos byl podle spisů doručen něm. evangelickému farnímu úřadu v Brně v době mezi 10. a 13. zářím 1926, kdežto stížnost do něho byla zaslána jmenovanou církevní správou podle poštovního razítka na obálce zsp-é v Brně teprve dne 27. listopadu 1926, tedy po uplynutí stížnostní lhůty.
Stížnost, kterou na toto rozhodnutí podalo církevní představenstvo a farář německé evangelické obce v Brně, shledal nss nepřípustnou z těchto úvah: Jak ze správních spisů jest zřejmo, podala stížnost, o které nař. rozhodnutím bylo rozhodnuto, Něm. evang. správa v Čech., na Mor. a ve Slezsku v J. svým presidentem jen ve vlastním jméně, tedy jako ústavní činitel, jímž tato církev vykonává svá práva a povinnosti podle § 3 odst. 2 lit. c) vyhlášky min. škol. ze 7. srpna 1924 č. 209 Sb. o novém církevním zřízení Něm. evang. církve v Čech., na Mor. a ve Slez. V obsahu dotčené stížnosti nelze nalézti nic, co by nasvědčovalo tomu, že by jmenovaná církevní správa, resp. její president, byli uvedenou stížnost podali také jménem nebo v zastoupení farního úřadu (faráře) v Brně, jemuž stížností napadený výnos zsp-é v Brně byl adresován, a který jest podle § 3 odst. 2 lit. a) cit. církevního zřízení uznán pro farní obec za ústavního činitele, kterým církev vykonává svá práva a povinnosti. Z toho plyne, že v řízení správním vystupovala jako strana toliko povšechná církevní obec, zastoupená církevní správou, resp. svým presidentem podle § 3 odst. 2 lit. c) cit. církevního zřízení, nikoli však farář jménem vlastním, ani církevní představenstvo a farář farní obce v Brně za tuto obec podle lit. a) téhož paragrafu. Mezi oběma druhy obcí dlužno však přesně rozeznávati, neboť každá z nich — vedle krajských obcí církevních — jest podle § 4 církevního zřízení Něm. evangelické obce samostatnou korporací, tedy samostatným subjektem práv a povinností, což vyplývá také z ostatních ustanovení tohoto církevního zřízení (sr. §§ 50, 168 a 208).
Podávají-li nyní stížnost k nss-u do rozhodnutí žal. ministerstva, jímž byla vyřízena toliko stížnost správy Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v J. v zastoupení povšechné obce této církve, církevní představenstvo a farář německé evangelické farní obce v Brně, ačkoli v řízení správním jako strany nevystupovali, nelze uznati, že by nař. rozhodnutím, jež proti nim vydáno a jim doručeno nebylo, mohli býti ve svých subj. právech zkráceni, a nelze jim proto přiznati ani legitimaci ke stížnosti, která již z tohoto důvodu musila býti odmítnuta podle §§ 2 a 5 zák. o ss jako nepřípustná.

Citace:

č. 1220. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 280-282.