Č. 8312.

Stavební právo (Praha): O povaze a rozsahu práv sousedských v řízení stavebním.
(Nález ze dne 18. prosince 1929 č. 23158.)
Prejudikatura: Boh. A 4547/25, 5174/25 a 8311/29.
Věc: Viktorie K. v Praze proti ministerstvu veřejných prací o stavbu tiskárny bankovek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím ze 16. července 1924 chválila zsp v Praze v základě § 127 stav. řádu k žádosti bankovního úřadu min. fin. plány na stavbu tiskárny státovek na pozemku č. kat. . . . a na parcelách č. kat. . . . v Praze II., a zamítla námitky st-lky při komis. řízení vznesené. Rekurs st-lčin proti tomuto rozhodnutí zamítlo min. veř. prací výnosem z 9. října 1924. Ke stížnosti st-lky zrušil nss nálezem Boh. A 5174/25 toto rozhodnutí pro nezákonnost. — — — —
Po vydání tohoto nál. vybídlo min. prací výnosem z 5. února 192b zsp-ou, aby se zřetelem na uvedený nález vyžádala si od obce Prahy sdělení a doklady o tom, že regulační čára byla stanovena i s účinkem proti Viktorii K. a že shoduje se s čarou stavebníku udělenou, a dále doklady o tom, že parcely, o které se jedná, byly sloučeny v jedno staveniště; dále nařídilo min., aby zsp doplnivši řízení v naznačených směrech o věci znovu rozhodla.
Když magistrát hl. m. Prahy sdělil zsp-é, že o určení stav. čáry pro dotčenou stranu ulice Růžové bylo i s účinkem vůči Viktorii K. nově rozhodnuto, a že bylo také rozhodnuto o sloučení pozemkových a stav. parcel v jediné staveniště, vydala zsp o žádosti bank. úřadu nové rozhodnutí z 24. listopadu 1926, v němž sdělila stranám obsah výnosu min. prací z 5. února 1926 a prohlásila, že vzhledem k výsledku provedeného komis. řízení ze 7. července 1924 a k pravoplatnému výměru magistrátu ze 16. února 1926, jímž stanovena byla stav. čára a niveau pro Růžovou ulici a schváleno sloučení poz. parcel č. kat. . . . se stav. parcelami č. kat. . . . a části č. kat. . . . v jediné staveniště, schvaluje stav. plány pro stavbu tiskárny bankovek min. fin. na staveništi získaném zbouráním domů čp. 942, 943, 944 a 945 v Růžové ulici v Praze II., s výhradou, že vyhověno bude ustanovením komise a návrhu, jakož i že splněny budou uznané požadavky zástupce obce pražské, magistrátu hl. m. Prahy a zástupce ředitelství státních drah Praha-Sever. — Námitky st-lky Viktorie K. zamítla zsp celkem z týchž důvodů, jako učinila ve svém rozhodnutí ze 16. července 1924 až na námitky, týkající se určení stav. čáry a provedení parcelačního řízení, ohledně nichž, jak svrchu uvedeno, odvolala se na pravoplatný výměr magistrátu.
Proti tomuto rozhodnutí zsp-é podala st-lka odvolání k min. prací, které nař. výnosem doplnilo rozhodnutí zsp-é další podmínkou toho obsahu, že pokud stavba tiskárny má se prováděti na stav. parcele č. kat. 1311 v Praze II., smí se počíti se stavbou teprve, až schválení projektu na bourání domu čp. 942/II nabude moci práva, v ostatním však odvolání st-lky zamítlo.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Stížnost především namítá, že rozhodnutím zsp-é, jež nař. rozhodnutím bylo potvrzeno, schváleny byly plány jinému subjektu, než který o schválení žádal, ježto o schválení žádal bankovní úřad min. fin., kdežto plány schváleny byly ministerstvu fin.
Námitka ta jest bezdůvodná, neboť i kdyby šlo skutečně o dva různé subjekty, nemohla by st-lka záměnou jich býti materielně dotčena ve svých právech, ježto jako sousedka má pouze nárok na to, aby stavební objekt sám vyhovoval všem oněm předpisům stav. řádu, které dány jsou na ochranu sousedů. V tom směru je však úplně lhostejno, kdo o schválení stavby žádal, a komu se ho dostalo. Lze ovšem připustiti, že kdyby změna v osobě stavebníkově měla zároveň vliv na kompetenci úřední, mohla by i st-lka domáhati se toho, aby o věci rozhodoval úřad podle osoby stavebníkovy příslušný, než o takový případ zde nejde, ježto min. bylo dle § 127 stav. ř. kompetentní rozhodovati jak o stavbě navržené bankovním úřadem min. fin. (srov. nál. Boh. A 4547/25), tak i o stavbě navržené min-em fin.
Bezdůvodná je také námitka další, že potvrzeným rozhodnutím sto- lice I. schváleny byly plány pro tiskárnu bankovek, ačkoliv předmětem řízení byl projekt na stavbu tiskárny státovek. S hlediska sousedských práv st-lky, stav. řádem chráněných, je zcela lhostejno, jaký druh papírových platidel, zda bankovky či státovky, bude v tiskárně vyráběn. Rozdíl ten mohl by v příčině sousedských práv padati na váhu jen tehdy, kdyby tiskárna právě tím, že tisknou se v ní bankovky, nabývala charakteru živn. provozovny, kterou podle § 34 odst. 2 stav. ř. bylo by povoliti teprve tehdy, až se pravoplatně rozhodne o přípustnosti její ve smyslu III. hlavy živn. ř. Tento předpoklad zde však schází, poněvadž tisk bankovek, je-li součástí bankovního podnikání dle čl. V lit. k) uvoz. pat. k živn. řádu, nepodléhá vůbec ustanovením živn. řádu a tedy ani předpisům jeho o živn. provozovnách. Dále vytýká st-lka, že v rozhodnutí I. stolice udáno bylo jako staveniště místo, získané zbouráním domů čp. 942, 943, 944 a 945, kdežto v žádosti bankovního úřadu označeno jest staveniště podle určitých kat. čísel, a uvádí, že žal. úřad nerozptýlil st-lčinu pochybnost v tom směru, je-li staveniště v rozhodnutí vyznačené totožné se staveništěm uvedeným ve stav. žádosti.
K tomu dlužno poznamenati, že nař. rozhodnutí, pokud staveniště se týče, vůbec není nejasné, naopak prohlašuje zcela určitě, že staveniště v rozhodnutí uvedené je totožné se staveništěm, jež bylo předmětem komis. řízení. St-lka mohla by se proti tomu brániti pouze námitkou, že tomu tak není, a že staveniště uvedené v rozhodnutí úřadu je o určitou plochu větší nebo menší, než staveniště vyznačené v žádosti, a že právě toto plus či minus má nějaký vliv. na její práva sousedská. Po té stránce však stížnost vůbec není provedena.
Nemístná je také námitka, že žal. úřad, rozmnoživ podmínky rozhodnutí stolice I. o další podmínku toho obsahu, že se stavbou na parcele č. 1311 smí se započíti teprve, až projekt na zbourání domu čp. 942/II nabude moci práva, odňal tímto postupem st-lce možnost, aby proti této podmínce pořadem instancí si stěžovala. Předpisy stav. řádu nebrání zajisté rekursním stolicím, aby vázaly stav. konsens na další podmínky, které vzhledem k obsahu rekursu uznají za odůvodněné, a st-lka tím méně to může vytýkati, ježto podmínka ona byla uložena právě na ochranu st-lky a to vzhledem k obsahu jejího vlastního rekursu.

Citace:

č. 8312. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 550-552.