Klub československých právníků v Praze

pořádal 8. února 1932 v klubovních místnostech přednášku vrch. odb. rady min. obch. a vedoucího redaktora hospodářské části »Národní Politiky« dra Ladislava Navrátila, na téma: »Hospodářství mezi právem a politikou«. Před válkou spěl vývoj politických věcí v Evropě koncentrovaně ke kritickému bodu — světové válce. Dnes po válce vidíme, že vyvřely nové síly, nové sociální proudy a že tyto proudy vykonávají vliv na tvoření nových principů. Politika dnes je bojem o chléb, o prosazení materielních zájmů určitých skupin. Vztahy politiky k hospodářství se vytvářejí nepříznivě, nelze je však eliminovati z tvoření věcí hospodářských. V hospodaření uplatňuje se dnes přemíra různých vlivů, avšak tyto vlivy uplatňují se také v celém právním řádě. Těmito vlivy nezůstává nedotčena ani forma. Se stanoviska národohospodářského vyjadřuje právo to, co se věcně hospodářsky děje nebo co se v hospodářství vyvíjí; v právu hospodářském je rozhodující princip organisace. Vidíme, že v Rusku je pramenem hospodářského práva revoluce, zatím co všude jinde je jím evoluce. Rusko zničilo všechen dosavadní právní řád a přivedlo k platnosti všude revoluční princip, který odstranil kapitalistický systém hospodářský a učinil obchod státním regálem. Brzo však i Rusko přišlo k názoru, že právní řád musí býti založen na hospodářské basi, kterýžto názor uplatňuje se již v ruském občanském zákoníku z r. 1922. Přesto však hospodářský řád ruský se dostal k původním začátkům moderního státu. Světová válka přinesla systém vázaného hospodářství a tedy vlastně prakticky systém státního socialismu. Jest litovati, že poznatky, kterých jsme získali v době, kdy stát se o vše staral, nebyly souborně zpracovány a analysovány, aby bylo zjištěno, byla-li tato opatření účelná. Všeobecně možno říci, že systém vázaného hospodářství se vůbec neosvědčil a že bez něho by nebylo bývalo hůře. I dnes jsou však živeny tendence, převésti hospodářský život do sféry státní. Dnes je vlastně stát největším podnikatelem. Vidíme však, že byrokratický systém státní nehodí se k vedení hospodářství. Není možno, aby se v hospodářství vrátil obraz předválečný, vždyť v hospodářském a sociálním životě nastala spousta změn a přistoupilo mnoho nových činitelů. Hospodářský život mění se ve své substanci a spěje k jiné orientaci. K jaké, bylo by těžko určit, a říci, zda jde o t. zv. cyklickou vlnu nebo o novou definitivní vývojovou linii. Dnes hospodářský život stojí pod tlakem poměrů, musí se dáti nésti vlivy které vytváří mezinárodní situace a které jsou dány zřetely na ochranu nebo obranu, musí se snažit uchránit zásobu devis a tím svoji měnu. Tomuto zájmu se dnes všecko podřizuje. Přes všechnu nejistotu v dnešních hospodářských poměrech je jisto, že je povinností všech zodpovědných činitelů, aby stále uvažovali o tom, jak zaříditi další postup. Stát měl by věnovati větší péči hospodářskému životu, ovšem v mezích hospodářské prosperity, nikoliv diktátu. Uskutečnění státního socialismu znamenalo by zbyrokratisování hospodářství a obchodu. Zdar státního socialismu by předpokládal, aby osobní zájem byl nahrazen solidaritou, což opět předpokládá celý přerod člověka. Nesmíme zapomínati, že bez hospodářské samostatnosti není samostatnosti státní. Dobré hospodářství předpokládá i dobrou politiku a budeme-li míti dobrou politiku, budeme míti i dobré právo.
Přednáškovému večeru předsedal předseda Klubu, ministr vnitra Dr. Juraj Slávik a zúčastnilo se ho mnoho členů Klubu a hostí. Z členů Klubu dostavil se osobně také arcibiskup pražský, Dr. Th. Kašpar. Po přednášce rozvinula se debata.
Dr. Jindřich.
Citace:
Klub československých právníků v Praze. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 6, s. 213-214.