Desinfekce při železniční a lodní dopravě.

Desinfekce při železniční a lodní dopravě

.

Železniční a plavební podnikatelstva mají povinnost desinfikovati nejen vozy osobní a prostory lodní, jež použity byly osobami nakažlivými nemocemi stiženými, nýbrž vůbec každý železničný vůz a každou prostoru lodní, ve kterýchž přežvýkavci, vepři, koně, oslové a mezci a surové produkty zvířecí, mrva atd. se dopravují.
Desinfekce osobních vozů a lodních prostor, jichž použily osoby nakažlivými nemocemi stižené, jest upravena nař. min. obch. ze dne 19. dubna. 1889 č. 33154 z roku 1888, jež předpisuje, že všechny prostory, ve kterých nemocní asijskou cholerou, neštovicemi, difterií, skvrnitým neb zpětným tyfem nebo spálou se nacházeli, mají se důkladné desinfekci podrobiti.
Desinfekce při dopravě dobytka na železnicích a lodích jest upravena zák. ze dne 19. června 1879 č. 108 ř. z. a zák. ze dne 29. února 1880 č. 35 ř. z., jenž týká se zabránění a potlačení nakažlivých nemocí zvířecích.
Správy železniční jsou oprávněny k uhrazení nákladů s prováděním desinfekce spojených poplatky vybírati. Výnos min. obch. ze dne 12. února 1883 č. 4884 ustanovuje ohledně poplatků desinfekčních takto: Poplatky za desinfekci při zásilkách přežvýkavců a dobytka vepřového jak pro celý vůz tak i pro částečné upotřebení vozu, pro dobytek dutorohý, dále nejméně pro čtyři telata, ovce, jehňata, kozy nebo vepře, potom při zásilkách koní a oslů nebo mezků bez ohledu na počet, mají zapravili strany a sice: za obyčejný 4kolový vůz aneb za upotřebení jednoho oddílu vozového 1 zl. 50 kr., za 8kolový obyčejný vůz, potom za oddílový vůz při upotřebení obou oddílů incl. bubnu 2 zl. 50 kr.; při nakládání 1—3 kusů telat, ovcí, jehňat, koz nebo vepřů po 40 kr. ; při zásilkách vepřů, selat, jehňat, koz atd. v koších, bednách, posadách atd. 5 kr. za kus a nejméně 20 kr. za zásilku. Za zásilky zvířecích surovin 2 kr. za 100 kg., nejméně však 20 kr. za zásilku a nejvíce 1 zl. 50 kr. za celý náklad. Poplatek desinfekční zapravuje se jen jednou. Překládají-li se tedy zvířata do vozů jiných, musí se poplatek ten opět zapraviti. Vozy železniční, jichž se užilo ku dopravě mrvy (hnojiva) a kteréž dle předpisu byly desinfikovány, nejsou podrobeny žádné desinfekci, ale důkladnému očistění, jakmile se jich přestane užívati ku dopravě hnojiva (výn. min. obch. ze dne 8. října 1890 č. 17903). Ministerstvo obchodu upravilo výnosem ze dne 19. září 1893 č. 48967 všeobecné zásady pro zařízení dopravy železniční za doby cholery.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Desinfekce při železniční a lodní dopravě. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 262-263.