Čís. 17069.


Předpisy vyhlášky místodržitele pro Čechy č. 77/1875 ve znění vyhlášky č. 19/1884 čes. z. z. platí též o parních silničních válcích.
Podnikatel, který dal do provozu parní válec, jehož komín neměl lapače jisker, odpovídá za škodu vzniklou jiskřením z komína.

(Rozh. ze dne 8. října 1938, Rv I 304/38.)
Dne 11. července 1933 odpoledne v době, kdy státní silniční správa prováděla v obci Z. válcování silnice parním válcem právě v úseku, na němž jsou obě usedlosti, o něž jde, vyhořely v uvedené obci Z. usedlost rolníka Václava B. a částečně i usedlost žalobců. Požár byl způsoben jiskrou z parního válce, kterouž zapálena nejprve kolna Václava B., z níž se pak oheň rozšířil na celou usedlost a přenesl se i na stavení žalobců. Komín parního válce neměl lapače jisker. Tvrdíce, že požár byl zaviněn jednak nedostatkem bezpečnostních opatření u parního válce, jednak nedbalostí osob při něm zaměstnaných, za něž jest státní silniční správa podle zákona odpovědna, domáhají se žalobci na Československém státu (státní silniční práva) 64 890 Kč s přísl. z důvodu náhrady škody. Žalobě vyhověly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Vyhlášení místodržitele pro Čechy ze dne 31. října 1875 č. 54 458, č. 77, ve znění vyhlášky téhož ze dne 26. března 1884 č. 19 čes. z. z., uvádí v prvém odstavci, že důvodem jeho vydání bylo to, že se v některých okresích již užívá silničních parostrojů a že se očekávalo, že se užívání silničních parostrojů v hospodářství více rozšíří. Vysvětlujíc pod č. 1 pojem silničního parostroje, neomezuje se vyhláška na určitý, jen v hospodářství používaný parostroj, nýbrž stanoví všeobecně, že silničním parostrojem je parní silou po cestách a silnicích se pohybující povoz anebo lokomobila, tedy nejen parostroj sloužící dálkové přepravě nákladů hospodářských, jak se snaží dovoditi dovolání. To, že ustanovení č. 1 uvedeného prohlášení je všeobecné a neomezuje se na určitý typ silničního parostroje, vyložil sám tvůrce uvedeného ustanovení v jeho vyhlášení č. 19/1884 čes. z. z., v němž se praví, že vyhláška č. 77/1875 čes. z. z. se výslovně rozšiřuje na jezdění parními pluhy. Použití výrazu výslovně třeba rozumět tak, že se vyhláška č. 77/1875 čes. z. z. podle výkladu jejího tvůrce vztahovala i na parní pluhy a že jeho platnost pro parní pluhy byla novou vyhláškou jen zdůrazněna. Tím bylo zároveň řečeno, že silničním parostrojem jest rozuměti každý stroj poháněný parní silou, jak to vyplývá z druhého odstavce č. 1, o něž bylo vyhlášení č. 77/1875 čes. z. z. vyhlášením č. 19/1884 čes. z. z. doplněno, kde se zase výslovně a všeobecně stanoví, kdy smí býti uděleno »povolení k jízdě strojů po veřejných silnicích a cestách parní silou se pohybujících«.
Řečené vyhlášky nebyly dosud zbaveny platnosti, jejich účinnost pro parní válce nebyla vyloučena a jízda parními válci po silnicích nebyla zvlášť upravena. Parní válec je nepochybně stroj po silnicích a cestách parní silou se pohybující a proto třeba uvedených vyhlášek užíti také na parní válce, i když prý se administrativní úřady, jak to dovolání tvrdí, ustanoveními těchto vyhlášek neřídily; platnost zákonných ustanovení zajisté nezaniká tím, že nejsou zachovávána, jak správně dovodil odvolací soud.
Nižší soudy zjistily, že žalovaný stát dal do provozu parní válec, jehož komín proti výslovnému předpisu č. 4 vyhlášky č. 77/1875 ve znění vyhlášky č. 19/1884 čes. z. z. nebyl opatřen při jízdě dobře zařízeným lapačem jisker. Toto opominutí by zakládalo přestupek podle č. 7 dotyčné vyhlášky a je proto podle posledního odstavce č. 7 a také podle § 1311 obč. zák. žalovaný stát odpovědný za škodu vzniklou z požáru válcem způsobeného.
Citace:
č. 17069. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1041-1042.