— 329 —
Pouhým převzetím dopravy železniční zásilky z nádraží do bytu adresáta nestává se povozník mezispediteurem ve smyslu čl. 401. obch. zák. a ručí tedy jen za řádné odevzdání tomu, kdo ho k tomu najal (jednatelovi bez příkazu).
Herečka A. B. zaslala svou divadelní garderobu do města K. po dráze na adressu: »A. B., členka divadelní společnosti O. N. v — 330 —
K-,« a poněvadž pošta doručila aviso na zásilku tu hoteliéru, u něhož společnost byla ubytována ještě před příjezdem adressátky, odevzdal hoteliér ono aviso jednomu členu společnosti a ten požádal místního spediteura, aby garderobu tu s ostatními zavazadly společnosti, mezi tím na dráhu došlými,, dopravil do jejich hotelu.
Spediteur převzal dopravu s tou podmínkou, že onen herec N. N. všechna zavazadla ona v hotelu osobně převezme a také je tam skutečně dopravil, kdež je N. N. na základě avis železničních zběžně prohlédl a do verandy na klíč zamkl, načež příštího dne jednotliví členové společnosti si odtud své věci rozebrali, avšak herečka A. B. přijela později a svá zavazadla již nikde nenašla, zvláště poněvadž veranda byla vzadu otevřena. I činí ona za ztrátu tu zodpovědným spediteura, poněvadž měl dle čl. 401. a 403. obch. zák. vydati jenom jí do vlastních rukou ona zavazadla jakožto adressátce v nákladním listě označené, a nezastihnuv jí v čas odevzdání zásilky v K-, tedy že se měl zachovat dle čl. 407. obch. zák. a nevydati zavazadla herci N. N., jehož ona k tomu ani nezmocnila.
Všechny tři soudní stolice zamítly žalobu A. B. na náhradu škody proti spediteuru dotyčnému podanou a připojila zejména druhá instance
tyto důvody:
Žalovaný spediteur nestál se žalobkyní v žádném smluvním poměru povoznickém, a neměl proto pro sporné strany článek 403. obch. zák. významu, protože se žalobkyní stála v poměru povoznickém pouze dráha, která, jak zjištěno, zavazadla řádně doručila. Žalovaná firma však také nestála ku žalobkyní v poměru, o němž se článek 401. obch. zák. zmiňuje, protože dráha žalovanou firmu spediteurskou ku převezení zavazadel do hostince divadelního nezmocnila, nýbrž osoba třetí, totiž herec N. N.
Tomuto žalovaná firma však dle zjištění prvého soudce ona zavazadla skutečně odevzdala a neručí za škodu vzniklou nedostatečným uschováním se strany převzatele, totiž herce N. N.
Dovolací soud zdůraznil ve svých důvodech, že žalovanou firmu spediteurskou nelze pokládati jinak než za dopravčího, který převzal dopravu zavazadel žalobčiných, uloženou mu hercem N. N. jako odevzdatelem avisa z nádraží do hotelu společnosti a to tím spíše, any nejsou zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly pochybnost o zmocnění N. N. ku obstarání oné dopravy. Žalovaná měla vykonati příkaz dle poukazu svého komitenta N. N. a měla tudíž ručiti ze smlouvy pouze tomuto jako spolukontrahentu, nebyla však zavázána vůči žalobkyní k obchodnické péči, následkem čehož se tato nemůže s úspěchem dovolávati předpisu čl. 403. obch. zák., neboť byla žalovaná dle zjištění soudu prvého, jež ve stolici druhé změněno' odbylo, zavázána jen k tomu, aby odevzdala dotyčné zboží herci N. N. na místě určení, a jelikož je zjištěno, že tento zboží převzal, — 331
vyhověla žalovaná také své smluvní povinnosti a neodpovídá zaztrátu zboží, která později nastala.
(Rozhodnutí nejvyššího soudního dvoru z 23. dubna 1913, č. j. Rv III 81/13.) Křepelka.