Čís. 13132.Pokud nejde o podstatnou vadu ve smyslu § 503 čís. 2 c. ř. s., nebyla-li strana vyrozuměna o zřízení zástupce chudých pro ni a bylo-li jí tím zabráněno dostaviti se k ústnímu jednání a poskytnouti potřebnou informaci.(Rozh. ze dne 21. prosince 1933, Rv I 2443/33.)Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Jest ovšem přisvědčiti odvolatéli v tom, že žalovaný měl býti uvědoměn o tom, kdo mu byl zřízen za úředního zástupce k bezplatnému hájení jeho práv při ústním jednání (§ 64 čís. 4 c. ř. s.). Ze spisů není zřejmé, zda-li se tak stalo. Avšak nedostatek tohoto uvědomění nezakládá zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Neboť tím, že úřední zástupci nebyli snad žalovaným dostatečně informováni, nebyla jim »odňata možnost, před soudem projednávati«.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Dovolatel vidí jedině uplatněny dovolací důvod § 503 čís. 2 c. ř. s. v tom, že nebyl vyrozuměn o zřízení zástupce chudých pro něho a že mu tím bylo zabráněno dostaviti se k ústnímu jednání a poskytnouti zástupci potřebnou informaci. Správně dovodil již odvolací soud, že žalovaný měl býti vyrozuměn o zřízení právního zástupce k bezplatnému hájení jeho práv při ústním jednání. Nejde však o podstatnou vadu řízení, jež byla s to, by zamezila úplné a důkladné posouzení rozepře. Nelze míti za nutné, by byl žalovaný osobně obeslán k ústním jednáním. Tuto povinnost neukládá soudu žádný zákonný předpis. Žalovaný, který sepsal sám žalobní odpověď, v níž uvedl podrobně své námitky a nabídl důkazy, netvrdil a netvrdí ani nyní, že měl další jiné námitky, které nemohl svému zástupci, neznaje ho, sděliti. Stačí proto, že zástupce k bezplatnému hájení práv žalovaného zřízený podle § 64 čís. 4 c. ř. s. uplatnil v prvé stolici veškeré námitky žalovaným v žalobní odpovědi sepsané, že žalobkyně nepřednesla nové skutečnosti a že se rozhodnutí sporu stalo na základě skutkových zjištění podle výpovědí svědků vedených oběma stranami.