NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4105.

Školství. — Administrativní řízení (Slovensko): * Rozhodl-li školský referát v Bratislavě v srpnu 1921 o pensijní věci opatrovatelky dětské opatrovny a připojil právní poučení toho obsahu, že st-lce přísluší rekurs na min. škol., je řízení stíženo podstatnou vadou, jestliže min. škol. rekurs stranou dle tohoto poučení podaný odmítne.
(Nález ze dne 13. listopadu 1924 č. 6386.)
Věc: Malvina E. v K. proti ministerstvu školství a národní osvěty o odmítnutí rekursu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Žádost st-lky, bývalé opatrovatelky na spolkové opatrovně v H., za přiznání pense vyřídil školský referát v Bratislavě rozhodnutím z 31. srpna 1921 tím, že st-lce povolil nikoliv pensi, nýbrž ve smyslu § 6 zák. čl. XXXII : 1875 toliko odbytné 1400 K. Při tom uvedl jmenovaný úřad, že proti tomuto ustanovení má jmenovaná právo od volati se na min. škol. v Praze během 14 dnů.
Apeláta st-lky byla však nař. rozhodnutím odmítnuta, poněvadž rozhodnutí učiněné referátem, jsoucím expositurou žal. úřadu, nutno považovati za konečné a řádné instanční pořadí za vyčerpáno. O stížnosti uvážil nss takto:
Stížnost směřuje sice formálně proti tomuto odmítnutí rekursu, svým obsahem však brojí meritorně proti výroku školského referátu z 31. srpna 1921. Těmito vývody nemohl se však nss zaměstnávati, poněvadž uvedené rozhodnutí školského referátu bylo st-lce doručeno již dne 8. října 1921, takže nelze proti němu ve smyslu § 14 zák. o ss brojiti teprve ve stížnosti došlé k nss dne 29. prosince 1923, tedy dávno po stanovené lhůtě 60 dnů.
Nicméně dospěl nss ke zrušení nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss z těchto důvodů:
Žal. úřad odmítl rozhodovati o rekursu (apelátě) st-lky v podstatě proto, že rozhodnutí školského referátu dalšímu opravnému prostředku instančnímu nepodléhá.
Žal. úřad, vyslovuje tuto zásadu, má sice pravdu, neboť nechať již školský referát v Bratislavě, který rozhodnutí ono vydal, byl v oné době součástí úřadu (a orgánem) min. pro Slov. anebo součástí min. škol. vždy měl ve smyslu zák. z 2. listopadu 1918 č. 2 Sb. v souvislosti s §§ 64, posl. odst., 72 a 85 ústavní listiny a ve smyslu § 14 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb. postavení nejvyšší stolice správní, jejíž výroky jako konečné dalšímu opravnému řízení instančnímu nepodléhaly a mohly býti brány v odpor — v mezích zák. o nss — toliko stížností na tento nss.
Avšak žal. úřad vydávaje nař. rozhodnutí — přehlédl skutečnost, že st-lka svoji apelátu k němu zadala na základě výslovného právního poučení, které k rozhodnutí školského referátu bylo připojeno, že se totiž proti němu do 14 dnů může odvolati k žal. úřadu. Toto poučení st-lce dané bylo dle shora uvedeného nesprávné. Za tohoto stavu věcí nemohl ovšem žal. úřad rozhodnouti tak jak učinil, poněvadž by st-lka tímto postupem úřadů byla vůbec zbavena možnosti dovolati se ochrany nss-u proti rozhodnutí školského referátu z 31. srpna 1921.
Naopak bylo povinností žal. úřadu, aby na základě apeláty zadané st-lkou na základě nesprávného právního poučení uděleného školským referátem učinil opatření, by buďto rozhodnutí z 31. srpna 1921 bylo vůbec odvoláno a st-lce vydáno rozhodnutí nové, anebo aby ono rozhodnutí bylo st-lce znova a bez původního nesprávného právního poučení doručeno, aby jí tím byla poskytnuta možnost, dovolati se proti meritu věci v nově běžící lhůtě 60 denní (§ 14 zák. o ss) kognice tohoto nss-u.
Tím, že žal. úřad takovéto opatření neučiní, způsobena byla vadnost celého řízení správního, ke kterému nss přihlédnouti musil z moci úřední.

Citace:

č. 4105. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 769-770.