Č. 9812. Stavební právo (Bratislava): I. Demoliční rozkaz může býti vydán i proti bezelstnému novému nabyvateli budovy. — II. Soukromoprávní — Č. 9812 — předpisy o promlčení neplatí v příčině oprávnění stav. úřadu, vydati demoliční rozkaz. (Nález ze dne 8. dubna 1932 č. 5421.) Věc: Dr. Julius a Irena R. v Bratislavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o odstranění kuželníku. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Výměrem městského notářského úřadu v Bratislavě z 25. dubna 1923 povoleno bylo Hospodářské a parcelační bance akc. spol. v Bratislavě provedení adaptací v domě čp. 18 (sál s restaurací) pod podmínkou, že kuželníky budou přestavěny podle dodatečně předložených plánů, případně že zadní kuželník se odstraní. Ke stížnosti souseda Dra Štěpána H., že zadní kuželník stojí dále bez stavebního povolení a v ohledu požárním ohrožuje sousedstvo, nařídil městský notářský úřad v Bratislavě výměrem z 1. května 1928 st-li Dru Juliu R., aby zadní kuželník odstranil, poněvadž jeho stav je nebezpečný z ohledů požárních, neodpovídá stav. řádu a ohrožuje v případě požáru mimořádně dům čp. 16. Odvolání, jež st-lé proti tomuto rozhodnutí podali, zamítl zemský úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím z důvodu, že dotčený kuželník nevyhovuje podle konaného šetření předpisu § 31 měst. stav. statutu, poněvadž přiléhá bez ohnivzdorné zdi přímo k hranici souseda, je jen lepenkou kryt, a už rozhodnutím městského notářského úřadu bylo stavebníku nařízeno odstranění zadního kuželníku. Na tom nemůže nic měniti okolnost, že dnešní majitel před dávnými lety kuželník koupil, poněvadž stav. úřad jest oprávněn, ba povinen, zjistí-li, že stavba je nebezpečná, žádati za její odstranění. K námitce, že nárok na odstranění stavby je promlčen, poznamenal úřad, že názor ten nemá v zákoně opory. Stížnost proti tomuto rozhodnutí namítá především, že st-lé nabyli dotčené stavby bona fide a nemohou býti nuceni, aby bez odškodného stavbu odstranili. Námitka tato je bezdůvodná. Ani § 61 ani § 17 měst. stav. statutu, které upravují podmínky pro vydání demoličního rozkazu stav. úřadem, nevylučují vydání rozkazu toho proti bezelstnému nabyvateli budovy. Může tedy takový rozkaz i proti bezelstnému nabyvateli budovy býti vydán a to bez přiznání odškodného, neboť stav. statut neustanovuje, že v takovém případě má vlastník nárok na odškodné. Na námitku st-lů, že nárok na zbourání kuželníku postaveného bez stav. povolení je promlčen, odpověděl úřad, že zákon takového promlčení nezná. Stížnost neuvádí nic, z čeho by bylo patrno, že tento náhled úřadu je nesprávný, a ani se nesnaží ze zákona vyvoditi, že právo úřadu naříditi zbourání domu podléhá promlčení. Leč i kdyby bylo lze uznati, že stížnost v tomto směru je podle § 18 zák. o ss dostatečně provedena, nebylo by možno jí přisvědčiti, neboť stav. statut vskutku nezná promlčení dotčeného oprávnění úředního, kdežto předpisů civilně-právních o promlčení na toto oprávnění použíti nelze, ježto nejde o nějaký závazek soukromoprávní, nýbrž o policejní povinnost, která podle své povahy nemůže zaniknouti promlčením. Ve věci samé uznal úřad na vydání demoličního rozkazu z toho důvodu, že dotčená stavba nevyhovuje předpisům stav. statutu, že nebyla úřadem schválena, že je pro sousedstvo z ohledů požárně policejních nebezpečna, a posléze i proto, že již výměrem notářského úřadu nařízeno bylo její zbourání. Stížnost, nepopírajíc, že stavba úředně schválena nebyla, a že již svrchu cit. výměrem nařízeno bylo její zbourání, obrací se pouze proti zjištění úřadu, že stavba nevyhovuje předpisům stav. statutu a je pro okolí nebezpečná. V prvém směru vytýká stížnost, že není předpisu, který by nařizoval, aby kuželník byl kryt ohnivzdornou krytinou, a aby měl ohnivzdornou zeď. Je pravda, že § 31 stav. statutu, jehož úřad se dovolává, nemluví o kuželníku, nýbrž o kůlnách na dřevěných sloupech bez stropů, avšak stížnost přehlíží, že i kuželník může na tento způsob býti zřízen, a musí pak také ve smyslu cit. předpisu proti požáru býti opatřen. Že by kuželník, o který jde, neměl technické znaky takové kůlny, stížnost nenamítá.