NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 8970.

Stavební právo (Slovensko): Podle stavebního statutu župy nitranské není nájemce místností v domě, jehož se týká stav. povolení, legitimován k opravnému prostředku proti udělení povolení toho.
(Nález ze dne 2. ledna 1931 čí. 20459/30).
Prejudikatura: Boh. A 5965/26, 7453/28.
Věc: Mořic G. v Nitře proti župnímu úřadu v Nitře o stavební povolení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okr. úřad v Nitře rozhodnutím z 15. června 1928 odmítl rekurs zúčastněné strany Jana N. proti stavebnímu povolení ke stavebním změnám v domě st-le z toho důvodu, poněvadž zúčastněná strana Jan N. jako pouhý obyvatel dotčeného domu není legitimován k tomu, aby opravným prostředkem bral v odpor stavební povolení udělené vlastníku domu.
Nař. rozhodnutím byl tento výměr k rekursu zúčastněné strany zrušen jako nezákonný a nařízeno bylo odstranění stavební změny, proti které zúčastněná strana brojila, a to v podstatě z toho důvodu, poněvadž udělením stavebního povolení ke zřízení vchodu pouze 90 cm širokého zasaženo bylo do práv zúčastněné strany, ježto tato provozujíc ve zmíněném domě živnost bednářskou, nebude moci větší sudy do své dílny dopravovati, čímž bráněno jí bude v provozu živnosti. Byla tedy zúčastněná strana dle náhledu žal. úřadu nejen k rekursu ve smyslu § 4 zák. čl. XX: 1901 legitimována, ale stížnost její je i důvodna, poněvadž stav. statut předpisuje vchody nejméně 120 cm široké, kdežto vchod, o nějž se jedná, jest pouze 90 cm široký. Na tom nic nemění okolnost, že st-l zřídil druhý vchod do ulice P., poněvadž tento vchod může kdykoliv zrušiti a zůstal by pak pouze vchod nevyhovující ustanovením stav. řádu.
O stížnosti nss uvážil:
Na sporu jest především otázka, zda zúčastněná strana jako nájemce místnosti v domě byla legitimována bráti opravným prostředkem v odpor rozhodnutí stav. úřadu, kterým st-li bylo uděleno stav. povolení k provedení určitých stav. změn v jeho domě. Žal. úřad, jenž zúčastněné straně legitimaci přiznal, opírá rozhodnutí své o ustanovení § 4 zák. čl. XX: 1901. Leč toto ustanovení neposkytuje pro názor žal. úřadu opory, neboť neobsahuje definice pojmu interesenta v řízení správním, nýbrž stanoví toliko, že jen interesenti jsou v tomto řízení legitimováni k opravným prostředkům. Z toho je patrno, že tento předpis zákonný neřeší otázku, kdo jest interesentem k rekursu legitimovaným, nýbrž že otázku tuto dlužno posuzovati podle oněch právních norem, jež upravují dotyčnou materii právní, čili jinými slovy, že za interesenty ve smyslu zákona lze považovati jen ty osoby, které příslušná specielní norma právní za interesenty prohlašuje. (Srov. Boh. A 7453/28).
Ježto pak v daném případě jde o záležitost stavební, jest pro rekursní legitimaci zúčastněné strany rozhodným jedině stavební statut župy nitranské, upravující postavení stran v řízení stavebním. Statut ten, jak z §§ 31, 32, 42 a 43 vysvítá, uznává za strany, které proti stavebnímu projektu mohou v řízení stavebním vznésti opravný prostředek, jediné sousedy, neboť jen jména sousedů mají v situačním plánu býti vyznačena, ke komisi mají býti zváni sousedé, protokolovati se mají námitky sousedů. Řečený statut ustanovuje dále, jak má stav. komise postupovati, když sousedé se ke komisi nedostavili. Že by také nájemce místnosti v budově, kteréž se stav. povolení týče, měl postavení strany, nelze ze stav. řádu dovoditi. Naopak svrchu cit. předpisy svědčí o opaku.
Ale pak neměl žal. úřad, nemaje před sebou opravného prostředku od strany k tomu legitimované, rušiti stav. povolení v cestě instanční. Žal. úřad nebyl však ani v cestě dozorčí oprávněn rušiti stavební povolení nižší stolicí udělené, neboť pro takovouto pravomoc neposkytuje stav. statut základu (srov. Boh. A 5965/26). Jestliže žal. úřad přes to k rekursu dnešní zúčastněné strany, jež podle toho, co bylo vyloženo, není procesní stranou v řízení stavebním, a není tudíž interesentem k podání opravného prostředku legitimovaným, stav. povolení zrušil a odstranění povolené změny nařídil, odporuje rozhodnutí jeho zákonu.

Citace:

č. 9743. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 558-561.