č. 9743.

Vodní právo (Slovensko): 1 Vodoprávní úřad jest oprávněn z moci dozorčí naříditi odstranění závad na vodních dílech nebo při užívání vody shledaných; zákrok takový není podmíněn stiháním trestním. — 2 Promlčením stihatelnosti přestupku vod. zákona nepromlčuje se i povinnost, odstraniti závadný stav.
Policejní řízení trestní (Slovensko): 3 K nastalému promlčení trestnosti přihlíží úřad z povinnosti úřední.
(Nález ze dne 9. března 1932 č. 3729.)
Věc: Š.-ský cukrovar a rafinerie, úč. spol., a Rudolf U. v Š. proti ministerstvu zemědělství o znečišťování řeky Nitry. — č. 9743 —
363
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím byl zachován v platnosti příkaz vyčistiti koryto řeky Nitry v určené trati, se zrušuje pro vadnost řízení. Jinak se stížnost zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Rozsudkem okresního úřadu v Nových Zámcích jako policejního trestního soudu i. stolice ze dne 18. listopadu 1927 byl st-1 Rudolf U. uznán vinným přestupku § 142 č. 1 zák. čl. 23:1885 spáchaného tím. že jako zodpovědný technický správce cukrovaru ve V. po čas kampaně od září 1926 do ledna 1927 následkem nedostatečného technického zařízení na čištění odpadních vod z cukrovaru nechal vypouštěti do koryta řeky Nitry řepové součástky, které způsobily zabahnění koryta, a odsouzen byl proto na základě § 185/7 cit. zák. čl. k peněžitému trestu 150 Kč, resp. k trestu zavření v trvání 8 dnů. Výlohy řízení stanoveny byly pro Josefa D. a spol. ve V. na částku 390 Kč 40 h, kterou má obviněný do 15 dnů od pravoplatnosti rozsudku pod exekucí solidárně zaplatiti. Cukrovar úč. spol. v D. byl dále zavázán, aby během dvou měsíců, počítaje od pravoplatnosti tohoto rozsudku, částečné vyčištění koryta řeky Nitry pod následky exekuce doplnil tak, aby dno řeky Nitry, počítajíc od výtoku kanálu do vzdálenosti 440 m, prohloubil o 40 cm, dále v trati od 600 do 1.000 m o 25 cm, a od 1.300 m do 2.100 m o 15 cm. Konečně byli Josef D. a spol. ve V. jako poškození odkázáni se svými požadavky na ustálení odškodného na cestu práva soukromého.
Odvolání dnešních st-lů bylo rozhodnutím župního úřadu v Nitře z 19. dubna 1928 zamítnuto a rozsudek 1 stolice potvrzen.
K dalšímu odvolání st-lů bylo nař. rozhodnutím vysloveno, že žal. min. ponechává v platnosti jen onu část rozhodnutí 2 resp. 1 stolice, v níž byl st-1 Rudolf U. uznán povinným vyčistiti koryto řeky Nitry, a v níž byly zúčastněné strany ohledně tvrzených škod odkázány na pořad práva soukromého; v ostatních směrech byly nař. rozhodnutím rozsudky obou nižších stolic zrušeny z důvodu promlčení přestupku, které nastalo vzhledem k ustanovení § 12 zák. čl. 40:1879, § 108 zák. čl. 5:1878 a podle § 31 zák. čl. 40:1879. Nařízení ohledně vyčištění koryta řeky Nitry a tedy ohledně znovuzřízení předešlého stavu bylo nař. rozhodnutím ponecháno v platnosti, ježto povinnost znovuzříditi předešlý stav trvá podle § 187 zák. čl. 23:1885 i v tom případě, když přestupek byl promlčen. Ježto proti způsobu nařízeného vyčištění koryta řeky Nitry neuplatnil st-1 Rudolf U. žádných námitek, zamítl žal. úřad jeho požadavek, aby byl osvobozen od veškerých následků v odpor vzatého rozhodnutí, jako neodůvodněný, poněvadž jde o nařízení týkající se zjednání předešlého stavu. Odkaz zúčastněných stran na pořad práva soukromého odůvodněn byl poukazem na předpis § 43 pol. trest. řádu.
O stížnosti uvažoval nss následovně:
Rozhodnutí I. stolice obsahovalo několik výroků svojí právní povahou od sebe odlišných a sice: 1. výrok o vině a trestu st-le Rudolfa U., 2. výrok o náhradě útrat řízení, 3. příkaz, jímž se cukrovaru ve V. ukládá — č. 9743 —
vyčistiti koryto řeky Nitry v naznačené trati, 4. odkaz zúčastněných stran s jejich nárokem na náhradu škody na pořad práva soukromého. Proti výroku o náhradě útrat řízení nebylo v cestě instanční brojeno. Nař. rozhodnutí týká se proto pouze výroků uvedených ad 1,, 3. a 4. Stížnost k nss-u podaná obrací se však toliko proti výroku o vině a trestu a proti příkazu vyčistiti koryto řeky Nitry. Nss omezil se proto na zkoumání jen těchto dvou výroků.
Stížnost namítá v podstatě, že žal. úřad nemohl st-le Rudolfa U. osvoboditi z přestupku jemu za vinu kladeného jen poukazem na nastalé promlčení, ježto st-1 Rudolf U. za osvobození z tohoto titulu vůbec nežádal, a ježto se žal. úřad důvody v odvolání uvedenými nezabýval. Příkaz k vyčištění koryta řeky Nitry jest podle názoru stížnosti jen akcesoriem výroku o vině a trestu, jest závislým na vině Rudolfa U., a mělo prý proto býti vysloveno osvobození Rudolfa U. z toho důvodu, že nedopustil se trestného skutku. Námitku tuto neshledal nss důvodnou.
Zák. článek 23:1885 i s jeho doplňkem (zák. čl. 18:1913) upravuje právní vztahy k vodám a sice jak k vodám stojícím ve volné disposici, tak i k vodám podléhajícím vrchnostenské pravomoci. Provedení jakýchkoli vodních staveb, které překážejí přirozenému odtoku vod anebo ho mění, nebo které se provádějí na cizím pozemku nebo které se dotýkají cizích zájmů (§§ 18, 42), dále jakékoliv užívání vody vybočující z rámce usus publici (§ 25 odst. 1) a konečně jakékoliv změny v povoleném již užívání vody nebo na vodních dílech, které nejsou v souhlase s ustanoveními povolovací listiny, potřebují úředního povolení (konsensu) (arg. §§ 18, 25 odst. 2, 42 zák. čl. 23:1885 a § 3 nař. min. orby, průmyslu a obchodu a min. veř. prací a dopravy z 31. prosince 1885 č. 45689). Pro obsah i modality tohoto užívání vod je rozhodným obsah konsensní listiny (arg. na příkl. §§ 52, 53, 168, 172 zák. čl. 23:1885). Vodní práce a užívání vody podle vod. zák. postavil zákon pod dozor úřadů (§§ 177, 178). Tato dozorčí pravomoc úřadu neměla by však smyslu, kdyby v ní nebyla obsažena pravomoc úřadu postarati se o nápravu zjištěných závad. Provedení vodních prací, vyžadujících podle zákona vodoprávního konsensu, bez úředního povolení, nebo nešetření zákonných ustanovení pro užívání vody, nebo nešetření předpisů vodopolicejních, může za okolností zakládati skutkovou podstatu deliktní (arg. na př. § 184 č. 3, § 185 č. 4 a § 185 č. 7), což nasvědčuje tomu, že úřad není povinen trpěti stav příčící se obsahu konsensu nebo kogentním předpisům zákonným. Z těchto ustanovení vyplývá, že vodoprávní úřad je oprávněn naříditi odstranění závad na vodních dílech nebo při užívání vody shledaných a sice zcela samostatně na základě své moci dozorčí, ale neplyne z nich, že rozkaz takový je podmíněn stiháním trestním. Názor tento je potvrzen i předpisem § 187 odst. 2 vod. zák., podle něhož ani promlčení trestného činu nemění nic na povinnosti odstraniti závadný stav. Uvádí-li se povinnost tato v souvislosti s trestními ustanoveními vod. zákona (§§ 184—188), není tím řečeno nic více, nežli že promlčením stihatelnosti trestného činu nepromlčuje se i povinnost odstraniti závadný stav. Tvrdí-li tedy stížnost, _ č. 9744 —
365
že příkaz k vyčištění koryta řeky Nitry jest jen akcesoriem výroku o vině a trestu a že je závislým na vině Rudolfa U., nelze jí v tom dáti za pravdu.
Pokud pak stížnost v námitce svrchu uvedené namítá, že žal. úřad nemohl st-le Rudolfa U. osvoboditi z přestupku, jemu za vinu kladeného, ježto st-1 ten se proti obvinění tomu nebránil námitkou nastalého promlčení, neshledal nss v nař. rozhodnutí porušení žádného subjektivního práva st-lů, ježto podle předpisů policejního trestního řádu, vydaného nař. býv. uher. min. vnitra č. 65000 z r. 1909, má se trestní řízení v případech, kdy byla zjištěna nějaká okolnost vylučující zahájení řízení nebo pokračování v něm, zastaviti a není tedy zapotřebí, aby obviněný okolnost takovou uplatnil (arg. §§ 53 č. 3, 151 č. 2 a 204 č. 3 cit. policej. trest. řádu). Takovou okolností, která zahájení trestního řízení nebo pokračování v něm vylučuje, jest pak i nastalé promlčení stihatelnosti trestního řádu. St-lé brání se však proti příkazu vyčistiti říční koryto také námitkou, že zařízení na čištění odpadních vod cukrovarských bylo zřízeno na základě úředního schválení, že zařízení to uznáno bylo svého času úřadem za dostačující, a že proto st-lé nemohou býti činěni zodpovědnými za škody s tímto zařízením související. Kromě toho prý st-lé již v roce 1924 podali řádně instruovanou žádost za povolení přestavby se značným zdokonalením čistícího zařízení, kterážto žádost prý nebyla dosud vyřízena, takže st-lé tuto přestavbu — nemajíce úředního konsensu — provésti nemohli.
Žal. úřad námitkou touto vůbec se nezabýval a nezaujal k právě uvedené obraně st-lů žádného stanoviska, takže z nař. rozhodnutí nelze seznati, zda žal. úřad okolnosti v námitce té relevované pokládá za právně bezvýznamné, či zda jim sice právní význam přikládá, ale má za to, že st-lé podmínek daného konsensu nešetřili, nebo konečně zda snad úřad má za to, že podle jiných ustanovení zákonných (na př. podle § 50 cit. zák. čl.) je možno naříditi odstranění nepříznivých následků povoleného vodního díla, bez ohledu na udělený vodoprávní konsens. V této nejasnosti nař. rozhodnutí shledal nss podstatnou vadu řízení.

Citace:

č. 9743. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 558-561.