Všehrd. List československých právníků, 11 (1930). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
ZPRÁVY.
Reforma justice zdá se býti skutečně programem ministra spravedlnosti. Nikoliv ovšem reforma celého systému, nýbrž radikální odstranění vad a doplněni. Jde mu patrně nejvíce o zlepšení úrovně justice. K tomu cíli chce jednak ulehčili soudcům práci zřízením nové kategorie aktuárů, kteří mají převzíti lehčí úkoly, jednak zvýšením vzdělání. Toho chce docílili zařízením knihoven a cestovními stipendii. To ovšem nestačí. Jest nutno dáti soudcům také čas ke studiu a zlepšili jejich postavení hmotné, aby mohli si opatřovali odborné časopisy a literaturu. — Vůbec dnes vykazuje soudnictví tolik vad, že náprava bude velmi těžká, a jistě nepůjde najednou. Ale lze vítali alespoň snahu, tím spíše, že dosud ministerstvo nevidělo, jaký je skutečný stav, nebo aspoň nechtělo viděti. — Správná je tendence zlepšili úřadování v soudních kancelářích. Jestliže v celku soudní kanceláře pracují lépe a hlavně pružněji než u většiny úřadů správních (mezi těmito zejména zemský úřad v Praze nabyl už smutné pověsti), přece jen hlavně u pražských soudů dalo by se mnoho vytýkali. — V ostatním má ministr na programu soudnictví mladistvých a pracovní soudy, tedy uskutečnění starých návrhů, a částečnou reorganisaci výkonu trestu. Konečně však přichází ministr s návrhem, který u něho — povoláním advokáta — překvapuje. Chce totiž získali prostředky k zvýšení platů soudního personálu zvýšením soudních poplatků, případně zavedením dávky za úřední úkony ve věcech soudních. Toto opatření by bylo velmi nepopulární a to plným právem. Soudnictví patří do té míry k základním úkolům státu, jež mají se hradili z výnosu daní, jako na př. školství, a byly-li dávky za úřední úkony zavedeny ve věcech správních, kde přece strana má určitý prospěch z úkonu úřadu, jímž se ponejvíce tvoří nově právo, nové právní poměry a situace, jde v soudnictví o cosi zcela jiného: zde stát pouze deklaruje, co je právem a kdo je v právu za dané situace. Stát tu vítězné straně nedává žádný nový prospěch, on pouze konstatuje autoritativně, že jest v právu, a koná tu svou podstatnou povinnost, něco, co jest jeho základním znakem jakožto státu. Že by se novými dávkami a zvýšením poplatků, nikterak dnes nízkými, značně ztížila stranám soudní ochrana práv, jest jasné, a jisto jest také, že by byli nejvíce postiženi právě ti, kdo spíše ochrany potřebují. J. B.
Citace:
Vznik poj. poměru. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 79-80.