NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8615 —
Č. 8615.

Jazykové právo. — Samospráva obecní: Povinnost uložená obci §em 3, odst. 1 jaz. zák., přijímati podání učiněná v jazyku čsl. a je vyřizovati, platí i v případech, v nichž obec nemá zákonné povinnosti, vydati vyřízení věcné.
(Nález ze dne 17. května 1930 č. 8118.)
Prejudikatura: Boh. A 6120/26.
Věc: Městská obec B. proti ministerstvu vnitra o potvrzení dělnických železničních legitimací.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K stížnosti ředitelství státních drah v Hradci Králové a k další stížnosti staničního úřadu v B. na postup obecního úřadu v B., který odepřel v několika případech potvrditi dělníkům železniční dělnické průkazky na slevu jízdného sepsané pouze v jazyku státním, poukázala osp v České Lípě výměrem z 31. července 1924 městský úřad v B., aby přijímal, přesně se řídě ustanoveními § 3 zák. č. 122/20, ústní i písemná podání učiněná v jazyku státním, je vyřizoval a tedy i potvrzoval průkazky, vyhotovené pouze ve státním jazyku, není-li proti potvrzování jich zákonných překážek. Zsp v Praze nevyhověla rozhodnutím ze 14. listopadu 1924 odvolání měst. úřadu v B. proti hořejšímu výměru z těchto důvodů: »Nařízením vlády ze 13. května 1921 č. 203 Sb. k provedení zák. z 27. října 1892 č. 187 ř. z. byl vydán nový platný čsl. železniční dopravní řád, jehož § 6 nařizoval sestaviti tarify. V důsledku toho byl vyhlášen železniční osobní tarif díl II., který byl schválen výnosem min. želez. z 15. prosince 1923, čímž jako součást onoho vl. nař. nabyl — Č. 8615 —
právní platnosti. V tomto tarifu jest ustanovení, že obecní úřady mají potvrzovati dělnické průkazky sloužící pro dosažení výhodného tarifu, a jest to tedy jejich povinností v oboru přenesené působnosti dle § 29 obec. zříz. založenou na platném zákonném ustanovení«.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. vnitra další stížnost obce z těchto důvodů: »Spisy je zjištěno a potvrzuje to zejména i vlastní prohlášení obecního úřadu z 30. ledna 1924, že obecní úřad v B. vydává stranám potvrzení o bydlení k dosažení zlevněného jízdného na železnicích a že potvrzení takové odepírá, když jsou průkazky buď nedostatečně vyplněny nebo vůbec nevyplněny a kromě toho i tehdy, když byly vyplněny jen jazykem státním a strany prohlásí, že je vyplnily jen v jazyku státním proto, že železnice průkazek s dvojjazyčným vyplněním nepřijímá; obec v takových případech žádá, aby strany pod text český napsaly také ještě text německý. Vzhledem k § 3 odst. 1 jaz. zák. je zcela nepřípustno odepříti vyřízení žádosti strany proto, že užila v žádosti nebo v listinách ji provázejících jazyka státního nebo činiti vyřízení závislým na tom, užije-li strana kromě jazyka státního i jednacího jazyka obce. K námitce st-lky, že není po zákonu povinna vystavovati potvrzení o bydlení, jehož potřebuje dělník, aby dosáhl slevy jízdného pro dělníky podle železn. osobního tarifu, podotýká min. vnitra, že rozhodnou je skutečnost, že obec zmíněná potvrzení stranám vystavuje, nechť činí tak z povinnosti nebo jen z dobré vůle, neboť ani povinné ani dobrovolné úkony úřadování nesmějí býti činěny závislými na jazykových požadavcích, které se nesrovnávají s jaz. zákonem. Ostatně odůvodňuje § 28 č. 6 obec. zříz., podle něhož přísluší obci konati policii týkající se dělníků, i § 28 odst. 1 obec. zříz., ježto jde o záležitost, která se dotýká především zájmu obce, názor, že jí náleží v tomto oboru působnosti, a to jako obsah její povinnosti, také vydávati stranám potvrzení o bydlení v obci, jehož jako dělníci potřebují ať k jakýmkoli přípustným účelům.
O stížnosti nss uvážil: — — —
Doznávajíc jinak, že obec nesmí odepříti vyřízení podání učiněného v jazyku českém proto, že bylo učiněno tímto jazykem, namítá st-lka, že ustanovení § 3 jaz. zák. nezavazuje obec k vyřízením, k nimž dle zák. vůbec není povinna, a to z toho důvodu, že není zákonného ustanovení, podle něhož by byly obecní úřady povinny potvrzovati děln. železn. legitimace, a to ani v oboru působnosti samostatné ani přenesené. Nss neshledal námitku tuto důvodnou.
V nál. Boh. A 6120/26 vyslovil nss právní názor, že dožádání soudu ve věci poručenské, svědčící obci, je obec povinna vyříditi aspoň formálně, třebas má za to, že není povinna vyhověti dožádání soudu meritorně. V daném případě neběží sice o dožádání úřadu, nýbrž o žádost strany, tedy o podání, v onom nálezu však dospěl nss k svému závěru právě z úvahy, že dožádání úřadu došlé obci sluší pokládati s hlediska obce jako orgánu dožádaného za podání k obci. V podstatě jde tedy o touž zásadu a lze proto v tomto směru odkázati dle § 44 j. ř. na podrobnější odůvodnění tohoto nál. — Č. 8616 —
Aplikujeme-li zásadní myšlenku v cit. nálezu vyslovenou na případ konkrétní, dospíváme k právnímu závěru, že obrátí-li se strana na obecní úřad jako orgán správy veřejné se žádostí o potvrzení železn. průkazky, tedy o určitý úkon úřední, není obec oprávněna prostě stranu odmítnouti, tedy podání strany nepřijati a nevyříditi, nýbrž jest povinna zkoumati žádost tu a straně dáti o ní vyřízení. Nemíní-li snad obec žádosti vyhověti, nesmí proto prostě žádost strany nechati nevyřízenu, nýbrž je povinna straně ve svém vyřízení sděliti důvody, pro které neuznává se zavázanou požadovaný na ní úkon vykonati. Sluší tudíž prohlásiti v základě mylným právní názor stížnosti, že obec není povinna k vyřízení podle zák. proto, že není vůbec zák. ustanovení, podle něhož by byly obecní úřady povinny potvrzovati dělnické železn. legitimace, a není proto nezákonným výrok žal. úřadu, že ustanovení § 3 jaz. zák. zavazuje obce, aby přijaly a vyřídily žádost strany o potvrzení železn. legitimace sepsané v jazyku státním a že nelze odepříti vyřízení žádosti takové.
Za tohoto stavu věci je pro řešení tohoto sporu irelevatní otázka, zda obec je podle zák. povinna potvrzovati děln. železn. legitimace, pokud se týče, zda potvrzení takové spadá do oboru její působnosti buď samostatné nebo přenesené. V tomto sporu běží jen o to, že obec nesmí podání strany k ní učiněné prostě odmítnouti, pokud se týče je nevyříditi, kdežto otázka další, zda obec podle zák. je povinna žádané potvrzení poskytnouti, týká se obsahu vyřízení samého, který podle povahy věci může býti různý a který není předmětem tohoto sporu. Je tudíž zbytečno obírati se otázkou, zda potvrzování železn. legitimace děln. obci spadá do oboru působnosti samostatné či přenesené.

Citace:

č. 8621. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 800-814.