Č. 10462.Justiční správa. — Řízení před nss-em: * Výrok soudu, jímž se určitá osoba ze seznamu znalců (§ 406 č. 1 jedn. řádu pro soudy čís. 112/97 ř. z.) vymazuje, není ani rozhodnutím ani opatřením podle § 2 zák. o ss a je již proto stížnost na nss proti výroku tomu nepřípustná.(Nález ze dne 31. března 1933 č. 5386.)Věc: Leopold K. v K. (adv. Dr. Arnošt Desensy z Prahy) proti výměru presidia krajského soudu v Chebu o škrtnutí ze seznamu znalců.Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost. Důvody: Výměrem okresního soudu v Karlových Varech z 15. září 1930 byl st-l na základě odst. 3 a 8 výnosu min. sprav. z 29. ledna 1930 »Věstník min. sprav.« č. 4/1930 vymazán jako soudní znalec ze seznamu stálých přísežných soudních znalců okresního soudu v Karlových Varech s odůvodněním, že v první řadě mají býti ustanoveni znalci čsl. státní příslušníci a cizince lze ustanoviti toliko, není-li možno ustanoviti pro dotyčný obor státního příslušníka čsl.Podáním z 2. října 1930 žádal st-l, aby škrtnutí to bylo odvoláno, event. aby věc byla příslušné nadřízené instanci k rozhodnutí předložena.Výměrem okresního soudu v Karlových Varech z 2. října 1930 nebylo žádosti té vyhověno s odůvodněním, že seznam zakládá se nově pro dalších 5 let a cizozemci mohou býti jen tenkráte jmenováni, když není možno pro příslušný obor zříditi čsl. státního příslušníka. Při zřízení nového seznamu znalců byl však značný počet čsl. státních občanů obch. komorou v Chebu navržen.Konečně výměrem z 27. října 1930 sdělil okresní soud v Karlových Varech st-li, že presidium krajského soudu v Chebu neshledalo důvodu o návrhu st-le rozhodnouti, poněvadž podle odst. 2 výnosu min. sprav. z 29. ledna 1930 přísluší ustanovení znalců výhradně soudům okresním, takže presidium krajského soudu k rozhodnutí příslušným není.O stížnosti napadající jak rozhodnutí okresního soudu v Karlových Varech, tak rozhodnutí presidia krajského soudu v Chebu uvážil nss:Nss může k věcnému zkoumání nař. úředního aktu přistoupiti teprve tehdy, shledá-li, že v konkrétním případě jsou dány všechny procesní předpoklady jeho kognice. Mezi tyto předpoklady náleží podle § 2 zák. o ss, že stížnost směřuje proti »rozhodnutí nebo opatření«. Bylo proto zkoumati, zda nař. výměry jsou »rozhodnutími nebo opatřeními« ve smyslu § 2. Jak nss konstantně judikuje, je »rozhodnutím neb opatřením« pouze takový autoritativní akt vrchnostenský, jímž se právní situace určitého subjektu určuje nebo nově zakládá, mění neb ruší. Ustanovení § 406 jedn. ř. pro soudy č. 112/97 ř. z. předpisují stran seznamu znalců pouze, že u všech soudů, u nichž se vyskytují věci, v nichž bývá zapotřebí znaleckých důkazů, má býti veden seznam znalců. Vedení tohoto seznamu znalců má nepochybně za účel usnadniti soudu vyhledání znalce v případě potřeby. Ježto ani citovaná, ani jiná všeobecně závazná norma neustanovuje konkrétní předpoklady zápisu do seznamu znalců, ani nezaručuje osobám v seznamu tomto vedeným, že vůbec (a tím méně kolikrát resp. v jakém pořadí) budou jako znalci přivolány, nevylučujíc, aby soud přibral i znalce v seznamu znalců neuvedeného, shledal nss, že seznam znalců, z něhož byl st-l vymazán, jest pouhou pomůckou, zakládanou a vedenou soudem k případnému usnadnění vyhledání znalců a že proto není možno v tom, že osoba některá byla do seznamu znalců pojata — byť se tím skutečně zvýšila její vyhlídka na přibrání za znalce v řízení soudním — shledati akt upravující její posici právní. Pak ovšem nelze ani ve vymazání osoby, v seznamu znalců vedené, z tohoto seznamu spatřovati akt, který by byl vůbec způsobilý právní posici její měniti.Z uvedených příčin nemohl nss uznati nař. výměry za »rozhodnutí neb opatření« ve smyslu § 2 zák. o ss.