Meliorace půdy.

Meliorací půdy v užším slova smyslu rozumíme odvodňování a zavodňování pozemků prováděné za účelem zvýšení výnosu půdy. V širším slova smyslu zahrnujeme pod pojem meliorace nejen rekultivaci pozemků zpustošených dolováním, technickou kultivaci pozemků neplodných a povážení písčitých pozemků slínem, nýbrž i úpravy vodních toků, neškodné svádění horských vod a hrazení bystřin, výstavbu ochranných hrází v údolí vodních toků a konečně i stavbu vodních nádrží, které mají za účel ochranu před vodními škodami, získání vody pro závlahu neb zásobení obcí vodou. V poslední době užívá se k označení souboru všech těchto druhů vodohospodářských prací označení „vodohospodářské meliorace“.
Pro značnou národohospodářskou důležitost jsou tyto podniky, pokud jich provádění jest v prospěchu veřejném, podporovány téměř ve všech státech z veřejných prostředků. K tomu cíli vydán byl pro země býv. Rakouska zákon ze dne 30. 6. 1884, č. 116 ř. z. o zvelebení zemědělství stavbami vodními, jenž v odst. I obsahoval ustanovení finanční, v odst. II pak ustanovení práva vodního. Tímto zákonem zřízen byl zároveň pro země býv. Rakouska státní m-ční fond. Finanční ustanovení tohoto zákona pozměněna byla zákonem ze dne 4. 1. 1909, č. 4 ř. z.
Po státním převratu byla ustanovení zák. č. 4/1909 ř. z. částečně pozměněna a doplněna zákonem ze dne 19. 12. 1919, č. 21/1920 Sb. a rozšířena na celou Čsl. republiku. Zároveň byl tímto zákonem, k němuž vydáno bylo prováděcí nařízení ze dne 30. 3. 1920, č. 199 Sb., utvořen pro celou republiku nový m-ční fond.
Dle dnešního stavu melioračního zákonodárství platí tudíž v celé republice zák. č. 4/1909 ř. z. ve znění zák. č. 21/1920 Sb., vlád. nař. č. 199/1920 Sb. a zák. ze dne 10. 7. 1925, č. 174 Sb., kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu m-čnímu fondu.
M-ční fond těmito zákony zřízený jest jmění účelové, které jest věnováno na podporu vodních staveb, jichž účelem jest chrániti nemovité vlastnictví před škodami vodními neb zvýšiti výnos pozemků odvodňováním neb zavodňováním a jichž provedení jest v zájmu veřejném.
M-ční fond dotován jest ze státních prostředků roční dotací, která se každoročně zařaďuje do rozpočtu ministerstva zemědělství. Původní roční dotace m-čního fondu činila dle zák. č. 116/1884 ř. z. 500000 zl.; zák. č. 129/1891 ř. z. byla zvýšena na 750000 zl., zák. č. 28/1902 ř. z. na 4000000 K a zák. č. 4/1909 ř. z. na 8000000 K. Čsl. zák. č. 21/1920 byla stanovena pro léta 1919 až 1928 roční dotace částkou 15000000 Kč; roční příspěvek tento byl pak zákonem č. 174/1925 zvýšen počínajíc rokem 1926 na 30000000 Kč, aniž by byl časově omezen. Až do konce roku 1926 měl státní m-ční fond také příjem ze zbytku výtěžku 2%ní přirážky k dani pozemkové podle cís. nařízení ze dne 16. 3. 1917, č. 124 ř. z. Tato přirážka byla však zákonem ze dne 15. 6. 1927, č. 76 Sb. o přímých daních zrušena.
Žádný z uvedených zákonů nepřiznal výslovně m-čnímu fondu charakter právnické osoby, která by mohla samostatně nabývati práv a zavazovati se, jak se to stalo u jiných fondů (na př. u fondu pro opatření strojených hnojiv zák. č. 683/1920 Sb. a u státního fondu silničního zák. č. 116/1927 Sb.). Tento nedostatek zákonných ustanovení objevil se při likvidaci býv. rakouského m-čního fondu a pociťován jest zvláště při uzavírání výpůjček na účet příspěvku státního m-čního fondu podle § 12 zák. č. 21/1920 Sb. (Viz dále). Přes to jest m-ční fond spravován jako jmění fondovní, neboť § 2, zák. č. 21/1920 Sb., pokud se týče zák. č. 174/1925 Sb. stanoví výslovně, že peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, má býti fondu zachován a uložen na úrok. M-ční fond spravuje ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí. O jeho stavu a o tom, jak se s ním hospodaří, musí býti předložena každého roku Národnímu shromáždění závěrka účtů ke schválení.
Ze státního m-čního fondu mohou býti poskytovány podpory na provedení těchto podniků:
1. Na hrazení bystřin, které se provádí podle ustanovení zák. č. 117/1884 ř. z., pak na úpravu podzemních vodních toků až do výměry 70% nákladu ministerstvem zemědělství schváleného, převezme-li země zbytek potřeby. Adjacenti (okresy, obce nebo vodní družstva) mohou býti přidrženi k částečné náhradě zemského příspěvku, jejich příspěvek nesmí však převyšovati 15% schváleného nákladu (§ 6 zák. č. 4/1909 ř. z.).
2. Na úpravu řek a potoků, jakož i na stavbu hrází za účelem ochrany nemovitého vlastnictví před škodami vodními, ve výměře 40% schváleného nákladu, je-li příspěvek adjacentů omezen na nejvýše 30% a uhradí-li země zbytek nákladu.
Tento příspěvek m-čního fondu, omezí-li se zároveň příspěvek zájemníků na nejvýše 20%, může býti zvýšen až do výměry 50%, když
a) předmětem podniku jest výlučně nebo částečně neškodné svádění horských vod neb úprava podzemních vodních toků, aneb
b) když část nákladu, která připadá na adjacenty, hradí se prozatím zemí (zemské podniky). (§ 7. zák. č. 4/1909 ř. z.)
3. Na odvodňování a zavodňování pozemků, ve výměře 30% schváleného nákladu na meliorace a 40% na úpravu odpadů, převezme-li země pro práce prvního druhu aspoň 15% a pro práce druhého druhu aspoň 20% nákladu.
Přesahuje-li příspěvek zemský 30%, pokud se týče 40% schváleného nákladu, může býti příspěvek m-čního fondu zvýšen až na výměru příspěvku zemského (§ 8. zák. č. 4/1909 ř. z.).
4. Na stavbu vodních nádrží, které jsou součástí některé úpravy neb samostatnou ochranou před vodními škodami, může býti poskytnuta podpora ve výši uvedené pod 2. a na stavbu vodních nádrží, které jsou určeny toliko ke shromažďování vody pro zavodňování půdy, ve výši uvedené pod 3.
Na stavbu vodních nádrží k jiným účelům mohou býti podpory dány toliko podle poměru, jaký užitek z toho některé úpravě nebo melioraci vznikne (§ 9 zák. č. 4/1909 ř. z.).
Pak-li některý podnik jsoucí ve veřejném zájmu potřebuje pro svůj značnější dosah nebo nákladnost podpory od melioračního zákona odchylné nebo tak značné, že by tím m-ční fond byl příliš vyčerpán a podpora jiných podniků byla tím zkrácena, má býti státní podpora tohoto podniku upravena zvláště.
Výše uvedeným podnikům může se dostati podpory m-čního fondu za těchto podmínek:
1. Subjektem podpory mohou býti jen země, okresy, obce neb vodní družstva.
2. Účelem podpořeného podniku musí býti ochrana nemovitostí před škodami vodními neb zvýšení výnosu půdy odvodňováním neb zavodňováním, provedení podniku samo musí býti v zájmu veřejném.
3. Projekty a rozpočty podniků, které mají býti podpořeny ze státního m-čního fondu, vyžadují schválení ministerstva zemědělství, dříve než se započne s jejich prováděním.
4. Na provedení podniku musí býti poskytnut také příspěvek z prostředků zemských a to aspoň v nejnižší výměře shora uvedené.
5. O každém podniku podpořeném z m-čního fondu jest sjednati zvláštní úmluvu mezi ministerstvem zemědělství, zemí a zájemníky, v níž musí býti vyhrazen státní správě přiměřený vliv na provádění a postup stavby a spolehlivým způsobem finančně a technicky zabezpečeno příští udržování podniku v dobrém stavu.
Dle § 1. nař. č. 199/1920 Sb. má úmluva obsahovati:
a) označení stavebníka,
b) účel podniku,
c) stručný popis projektu a jeho rozsah,
d) rozpočtený náklad na jednotlivé druhy prací, na zálohu a správu podniku a celkový rozpočet,
e) úhradu nákladu, příspěvek ze státního m-čního fondu, z prostředků zemských a celkový příspěvek zájemníků,
f) podmínky pro výplatu státního a zemského příspěvku, jakož i podmínky a způsob pro splácení příspěvků zájemníků,
g) povinnosti stavebníka,
h) způsob provádění podniku (v režii neb zadáním podnikateli),
i) dobu provádění podniku a lhůtu pro jeho dokončení,
j) vliv státní a zemské správy na provádění a postup stavby,
k) ustanovení o kolaudaci podniku a
l) o udržování podniku, zejména o výši a správě udržovacího fondu.
Dojednání úmluvy vyhlásí ministerstvo zemědělství dle předposledního odstavce § 3 zák. č. 21/1920 ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé.
6. Podnik musí býti proveden pod správou a dozorem zemědělsko-technického orgánu zemského úřadu.
7. Za účelem řádného udržování nutno utvořiti pro každý podpořený podnik udržovací fond v takové výši, aby jeho výnos podle individuálních poměrů stačil ku provedení řádných udržovacích prací.
Udržovací fond, jehož výše nemá při pracích melioračních přesahovati 5%, při pracích regulačních a vodních nádržích 10% a při pracích zahrazovacích 12% rozpočteného, pokud se týče skutečného stavebního nákladu, může býti účasten podpory z m-čního fondu a z prostředků zemských v téže výši jako podnik sám. Udržovací fond nutno složiti před konečnou kolaudací podniku a uložiti na úrok u takového peněžního ústavu, u něhož jest dovoleno ukládati sirotčí peníze.
Za účelem zlevnění a zjednodušení správy udržovacích fondů, jakož i za účelem možnosti využíti kapitálů soustředěných udržovacích fondů ku poskytování výhodného melioračního úvěru soustředěny jsou udržovací fondy u zemských peněžních ústavů a to pro podniky provedené v Čechách u Zemské banky, pro podniky moravské u Hypoteční a zemědělské banky moravské, pro podniky slezské u Slezského pozemkového a komunálního úvěrního ústavu v Opavě, pro podniky země Slovenské a Podkarpatoruské u Zemské banky, filiálky v Bratislavě. Z těchto kapitálů udržovacích fondů povolují se meliorační zápůjčky krátkodobé na dobu 3 až 5 let neb dlouhodobé na 10 až 20 let na úrok přesahující o 1% úrokovou sazbu, kterou se úročí vklady udržovacích fondů.
Ku provedení nutných udržovacích prací možno použíti výnosů jednotlivých udržovacích fondů. Výnosem udržovacího fondu disponuje stavebník za dozoru zemědělsko-technického orgánu zemského úřadu. Nestačí-li výnos ten, lze použíti výjimečně po předchozím svolení ministerstva zemědělství a zemského výboru i podstaty udržovacího fondu až do výše 40%. V tom případě nutno však udržovací fond doplniti opět na jeho původní výši obdobným způsobem, jak byl původně utvořen.
Podniky, kterým byl poskytnut příspěvek ze státního m-čního fondu, jsou sproštěny dle § 14. zák. č. 4/1909 ř. z. kolků a poplatků.
Jsou-li tu poměry zvláštního zřetele hodné, může býti poskytnuta z m-čního fondu bezúročná nebo nejvýše 3% zúročná půjčka zemi a to až do 50% té částky, kterou má země sama nésti nebo kterou poskytne podniku jako nesplatný příspěvek nebo jako půjčku (§ 11 zák. č. 21/1920 Sb.).
Příspěvek státního m-čního fondu může býti dle § 12. zák. č. 21/1920 Sb. opatřen úvěrem, při čemž m-ční fond splácí zápůjčku naň připadající v anuitách. Poněvadž, jak výše bylo uvedeno, m-ční fond nemá charakter samostatné právnické osoby, prostředkuje zápůjčky tyto, t. zv. zápůjčky subvenční na rozdíl od vlastních m-čních zápůjček stavebníků, stavebník (země, okres, obec, vodní družstvo), který zápůjčku uzavírá a podpisuje dlužní úpis. M-ční fond přistupuje k této zápůjčce jako rukojmí a plátce a zaručuje se za zúrokování, umořování, splacení a vedlejší platy zápůjčky.
M-ční úvěr jest buď emisní dlouhodobý neb neemisní krátko- i dlouhodobý a vyvinul se jako speciální odvětví, pro něž se specialisovaly určité peněžní ústavy: v Čechách Zemská banka, na Moravě Hypoteční a zemědělská banka moravská a ve Slezsku nynější Pozemkový a komunální úvěrní ústav v Opavě. Tyto peněžní ústavy vypěstovaly u nás m-ční úvěr, zejména úvěr emisní na podkladě slosovatelných m-čních úpisů. Na území nynějšího Slovenska a Podkarpatské Rusi byl to Uherský pozemkový úvěrní ústav v Pešti, který poskytoval ve velké míře a velkých částkách m-ční úvěr dlouhodobý velkým regulačním družstvům. Výhoda m-čního úvěru emisního záleží nesporně v tom, že zápůjčky emisní jsou se strany peněžního ústavu nevypověditelny, kdežto dlužník může je i dříve vypověděti a splatiti. V důsledku poválečných poměrů nastalým poklesem kursu m-čních papírů a nedostatkem jejich odbytu jest m-ční úvěr emisní dosud podvázán, takže se dnes zpravidla používá úvěru neemisního. Značným jeho zdrojem staly se v posledních letech zejména hotovosti Ústřední sociální pojišťovny a Všeobecného ústavu pensijního. Kromě toho poskytují m-ční úvěr neemisní výše jmenované zemské ústavy peněžní, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi Zemská banka, filiálka v Bratislavě, dále okresní hospodářské záložny, kampeličky, spořitelny a jiné místní ústavy.
Dle § 15. zák. č. 116/1884 ř. z. může vodní družstvo uzavříti m-ční půjčku také vydáním dílčích dlužních úpisů. K tomu potřebuje zvláštního povolení vlády. Uzavřelo-li vodní družstvo půjčku tímto způsobem, může mu býti při živelních pohromách jeho platební schopnost ohrožujících povolena z m-čního fondu půjčka nejvýše 3% zúročná, jež jest splatná v nejvýše 5 stejných ročních lhůtách (§ 13 zák. č. 4/1909 ř. z.).
M-čním půjčkám vodních družstev vyhrazeny jsou zvláštní výhody a to jednak přednostní právo zástavní na pozemcích do svazku družstevního pojatých hned v pořadí za státními daněmi a veřejnými dávkami (§ 62 českého, 61 mor. a slez. vodního zák., § 121 a 129 zák. čl. XXIII/1885 a čl. IV zák. č. 21/1920 Sb.), jednak zvláštní způsob vybírání a vymáhání dospělých příspěvků (§ 16 až 19 zák. č. 116/1884 ř. z.).
Pro úplnost dlužno se také zmíniti o zák. ze dne 6. 7. 1896, č. 144 ř. z. s provád. nař. č. 111/1897 ř. z., kterýžto zákon platí jen v zemích historických, za dnešních poměrů stal se však nepraktickým. Zákon tento přiznává m-čním půjčkám jednotlivců uzavřeným u veřejného fondu neb u některého veřejného peněžního ústavu za účelem provedení odvodnění neb zavodnění půdy po provedeném knihovním vkladu zástavního práva (t. zv. m-ční renta) ha pozemcích k melioraci určených přednostní právo zástavní přede všemi ostatními hypotékami hned v pořadí za státními daněmi a veřejnými dávkami. Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi podporovány byly vodní stavby vodních družstev dle ustanovení zák. čl. VII/1875, XLII/1881, XXIX/1889 a V/1909 ve formě restituce daně pozemkové. Tento způsob podpory záleží v tom, že se vodním družstvům vrací část zaplacené daně pozemkové s přirážkami a to v té míře, o kterou by se daň ta zmenšila, kdyby se odečetly správní náklady od čistého katastrálního výnosu vyšetřeného dle zák. čl. V/1909. K správním nákladům patří podle zák. čl. XXIX/1889 5% investovaných stavebních nákladů, kromě toho částka šestiletého průměru nákladů udržovacích čítajíc v to platy a mzdy družstevních zaměstnanců. Výše roční daňové restituce činí 20% vypočtených správních nákladů, čili 1% investovaných nákladů a 20% ročních nákladů udržovacích podle šestiletého průměru. Daňová restituce nesmí býti vyměřena výše než 80% příslušné pozemkové daně a jejich přirážek. Ustanovení těchto, která dosud platí na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, používá se dnes jedině při pracích, které byly již před státním převratem provedeny a na něž byla restituce daně pozemkové právoplatně přiznána. Pro práce nové nepoužívá se již tohoto způsobu, nýbrž práce tyto podporují se ze státního m-čního fondu. Dle čl. IX zák. č. 76/1927 Sb. o přímých daních budou vodním družstvům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dosavadní restituce daně pozemkové vypláceny nezměněnou výší až do roku, ve kterém nabude platnosti nové ocenění chráněných pozemků podle ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení.
Rovněž nepoužívá se již dnes na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro nové práce ustanovení zák. čl. XXX/1900 o zřizování všeužitečných zavlažovačích náhonů. Dle tohoto zákona přispívá stát na provedení všeužitečných zavlažovačích náhonů, pokud byly zřízeny buď zvláštními k tomu cíli dle tohoto zákona ustavenými družstvy zavodňovacími neb jinými družstvy vodními. V případě, že utvořeno bylo za účelem zavlažování pozemků zavodňovací družstvo neb společenstvo, hradí stát ročně onu částku, kterou nelze uhraditi družstevními příspěvky vybíranými z plochy zavodňované ani ostatními příjmy zavodňovacího družstva. V ostatních případech může stát poskytnouti podporu úměrnou stavebnímu kapitálu.
Kdežto v prvních letech trvání republiky byla agenda vodohospodářská značně roztříštěna, nastalo v tom směru v poslední době zjednodušení provedením rozdělení oboru působnosti ve věcech vodohospodářských mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo veřejných prací. Dle tohoto rozdělení spadají nyní do působnosti ministerstva veřejných prací pouze úpravy vodních toků neb jejich tratí, které jsou již dnes splavné aneb které mají býti v budoucnosti splavněny pro dopravu lodí (Labe, Vltava, Odra, Dunaj, Váh, Tisa v trati mezinárodní) i s příslušnými vyústními tratěmi některých hlavních přítoků (Malše, Otavy, Sázavy, Berounky, Moravy, Ostravice, Lučiny), dále stavby údolních přehrad budovaných pro účely vodocestné neb využití vodních sil. (Viz zák. č. 66/1901 ř. z. o stavbě vodních cest a provádění říčních úprav, jakož i zemské zákony na základě tohoto zákona vydané.) Veškerá ostatní agenda vodohospodářská zahrnující celý soubor t. zv. vodohospodářských meliorací soustředěna jest v ministerstvu zemědělství.
Také pokud jde o obstarávání výkonné služby v oboru vodohospodářských meliorací, nastalo provedením zák. č. 125/1927 Sb. o organisaci politické správy soustředění této služby u zemědělsko-technických odborů úřadů zemských a jim podřízených zemědělsko-technických stavebních správ.
Kromě státního m-čního fondu má ministerstvo zemědělství pro podporování vodohospodářských meliorací ještě k disposici rozpočtové položky „Úprava vodních toků“ a „Meliorace pozemků a zásobování venkova vodou”. Z první položky podporuje ministerstvo zemědělství provedení úprav na těch vodních tocích, které rozdělením oboru působnosti převzalo z působnosti ministerstva veřejných prací. Z druhé položky pak podporuje meliorační a regulační práce menšího rozsahu, zejména podniky, které podle melioračního zák. č. 4/1909 ř. z. nelže podporovati z m-čního fondu, jako úpravy svážných území, technické kultivace pozemků neplodných, rekultivace pozemků zpustošených poddolováním, povážení písčitých pozemků (slínování), zásobení venkovských obcí vodou a jejich odvodnění včetně vodovodů skupinových, využití splaškových vod pro zemědělství a pod.
Země, kterým podle § 30 zák. č. 125/1927 Sb. o organisaci politické správy přísluší obor hospodářské péče, zařaďují každoročně příslušné položky věnované na podporu vodohospodářských prací do zemských rozpočtů. V přítomné době projednává se ministerstvem zemědělství vypracovaná osnova zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, kterýžto fond má býti právním nástupcem fondu m-čního a z něhož mají býti podporovány všechny podniky vodohospodářské spadající do oboru působnosti ministerstva zemědělství. Osnova tato má zároveň sjednotiti veškerá zákonná ustanovení platná dosud v oboru m-čního zákonodárství v zemích historických a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Rudolf Strakatý.

Citace:

Chtěla utopit svoji matku. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 8, s. 94-95.