Č. 2994.

Obecní úředníci: I. Byť i vlastní causa efficiens služebního poměru obecního úředníka nebyla »listina o ustanovení« sama o sobě, nýbrž usnesení obecního zastupitelstva, nutno přece listinu tu považovati za autoritativní osvědčení existence a obsahu onoho usnesení, a služební poměr úředníkův posuzovati podle ní, dokud se neprokáže, že listina ta se o usnesení obecního zastupitelstva vůbec neopírá nebo je s ním rozporu. — II. Může řiditel kůru býti ustanoven obecním úředníkem?
(Nález ze dne 17. prosince 1923 č. 12213.)
Věc: Josef W. v K. proti zemskému správnímu výboru v Praze o přiznání charakteru obecního úředníka.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l, který v r. 1895 ustanoven byl obecním zastupitelstvem ředitelem kůru a varhaníkem v k-ském chrámu, žádal v říjnu 1920 za úpravu služného, započtení válečných let a přiznání drahotních přídavků podle zákonů o obecních úřednících. Obec zamítla žádost tu v podstatě z důvodu, že st-l není zaměstnancem obce, a zsv nař. rozhodnutím toto zamítavé usnesení potvrdil s odůvodněním, že obec může ovšem opatřování církevního zpěvu a chrámové hudby prohlásiti za svůj úkol a k tomuto cíli ustanoviti zaměstnance s charakterem úředníka veřejnoprávního. Aby však osoba opatřující chrámovou hudbu mohla býti pokládána za veřejného obecního úředníka resp. zřízence, třeba aby místo jí zaujaté bylo systemisováno jako místo úřednické nebo zřízenecké, resp. aby osoba ta byla obecním zastupitelstvem za úředníka nebo zřízence obce výslovně označena. Toho v tomto případě není. Vypsání konkursu na místo ředitele kůru stalo se obecním úřadem jako úřadem patronátním, a ustanovení st-le provedeno v dohodě s místním děkanem, čímž dalo obecní zastupitelstvo na jevo, že plní úkol kostelního patrona resp. jedná ve funkci prozatímního orgánu farní obce. Ani usnesením z 31. října 1908, ani z 9. listopadu 1911 obecní zastupitelstvo neprojevilo jasně, že místo ředitele kůru považuje za systemisované místo úřed. resp. zřízenecké. V organisačním statutu děje se o řediteli kůru zmínka až v dodatku, z čehož patrno, že místo to nebylo včleněno v organismus správy obecní. Dekrety z 28. prosince 1908 a z 10. února 1911 dovolávajíce se § 32 ob. zř. a druhý dokonce i zák. o obecních úřednících z r. 1908 odporují shora uvedeným usnesením obecního zastupitelstva, a st-l nemohl nabýti z nich více práv, nežli mu přiznávají obě tato usnesení. Ustanovovací listina deklaruje jen to, co projevilo obecní zastupitelstvo svým usnesením, konstitutivnost, t. j. moc založiti právní poměr, lze hledati jen v usnesení obecního zastupitelstva. Ostatně si dekrety vnitřně odporují, neboť oběma citovanými usneseními obecního zastupitelstva nebyla s-li přiznána jiná práva než jaká jsou obsažena v organisačním statutu (t. j. jen právo na služné s časovými přídavky a pensijními požitky podle §§ 60 a 58 statutu), dekrety pak, ač v úvodě citací § 32 ob. zř. a zákona úřednického z r. 1908 nesprávně interpretují dotčená usnesení obecního zastupitelstva, prohlašují, že tento statut jest součástí služební smlouvy st-lovy. Ničeho nelze dovozovati ani z dekretu z 15. března 1902, kterým st-l jmenován byl definitivně, neboť definitiva vyskytuje se i u zaměstnanců soukromých. Konečně nutno zdůrazniti, že ani tímto ani žádným jiným pozdějším dekretem st-l nebyl výslovně označen jako obecní úředník.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Žal. úřad vychází ze správného názoru, že za obecního úředníka lze pokládati jenom toho zaměstnance, který dosazen byl na úřednické místo obecním zastupitelstvem systemisované nebo obecním zastupitelstvem výslovně jako úředník byl ustanoven. Sluší také souhlasiti se zsv-em, že ani v usnesení z 27. února 1895, jímž v souhlasu s místním děkanem st-l byl ustanoven ředitelem kůru a varhaníkem, ani v usnesení z 13. března 1902, jímž st-li místo toto uděleno bylo definitivně, nelze ještě spatřovati ustanovení jeho úředníkem obce.
Naproti tomu nehodnotil zsv po nározu nss-u správně dekret z 28. prosince 1908 ve spojení s usnesením obecního zastupitelstva z 31. října 1908 a s organisačním statutem z téhož dne.
Podle § 9 zák. z 29. května 1908 č. 35 z. z. děje se ustanovení úředníka doručením listiny o ustanovení, která podle čl. VI. prov. nař. má býti právním základem služebního poměru jeho. Také § 10 prohlašuje listinu o ustanovení za směrodatnou pro materielní nároky úředníkovy. Byť i tedy vlastní causa efficiens služebního poměru nebyla tato listina o sobě, nýbrž usnesení obecního zastupitelstva dle § 7 zák., sluší vzhledem k cit. předpisům listinu o ustanovení, vydanou ve smyslu § 9, pokládati za autoritativní osvědčení existence a obsahu onoho usnesení, a dlužno proto služební poměr úředníkův posuzovati podle této listiny, pokud se neprokáže, že se vůbec o usnesení obecního zastupitelstva neopírá anebo že je s ním v rozporu.
Dekret z 28. prosince 1908 označuje se výslovně jako ustanovovací listina, která je právním základem služebního poměru st-lova, je podepsána způsobem předepsaným v § 55/2 ob. zř. pro listiny zavazující obec, a zřejmě presentuje se jako ustanovovací listina ve smyslu § 9 zák. z r. 1908. Sluší tedy služební poměr st-lův především posuzovati podle jeho obsahu. Podle toho obecní zastupitelstvo ustanovilo st-le ředitelem kůru definitivně ve smyslu předpisu § 32 ob. zř. a tedy zřejmě zaměstnancem obce politické. Dále se tam praví: »všeobecné povinnosti Vaše stanoveny jsou organisačním statutem úředníků obce K., schváleným usnesením z 31. října 1908«; ježto § 60 statutu jednající o ředitele kůru, nemá žádného ustanovení o jeho povinnostech, je patrno, že dekret tímto poukazem nemíní jenom § 60, nýbrž vůbec veškery předpisy organisačního statutu pro úředníky, upravující jejich služební povinnosti. Podobně nelze další větu »a nabýváte veškerých práv úředníků obce, tímto organisačním statutem přiznaných« již podle jejího znění vztahovati pouze na § 60 statutu, nýbrž na veškery předpisy statutu úředn., normující práva obec. úředníků, ovšem potud, pokud dekret sám v dalším svém textu nemá ustanovení odchylných. S tím je pak v souhlasu, že jest dále organisační statut ve svém celku prohlašován za součást služební smlouvy se st-lem uzavřené. V dalším textu dekretu stanoví se pak služební požitky st-lovy a nárok jeho na výslužné souhlasně s předpisem § 60 statutu. Z tohoto obsahu ustanovovací listiny nelze usuzovati jinak, než že obec uznává st-le za zaměstnance obce politické se všemi právy a povinnostmi, které podle organisačního statutu náležejí obecním úředníkům, pokud v listině samé co do materielních nároků jeho na aktivitní a pensijní požitky není stanoveno jinak. Tento úsudek nemůže býti otřesen ani tím, že v prvním odstavci dekretu slova »doplněného a změněného zákonem z 19. května 1908 č. 35 z. z.« jsou škrtnuta. Neboť nehledě k tomu, že v závěrečné větě dekretu citace tohoto zák. je ponechána, vysvětluje se škrtnutí její v úvodu snadno tím, že v jednom z hlavních směrů — totiž pokud se týče materielních nároků — dekret obsahuje úpravu od ustanovení zák. z r. 1908 podstatně odchylnou.
Žal. úřad má ovšem za to, že k obsahu tohoto dekretu nelze přihlížeti, poněvadž prý odporuje usnesení ob. zast. z 31. října 1908, resp. organisačnímu statutu z tohoto dne. Po názoru nss-u takového rozporu tu však není.
Organisační statut pro úředníky a služebníky královského města K. z 31. října 1908 nemá o řediteli kůru jiného ustanovení nežli v § 60 jakožto »Dodatek« ustanovení tohoto obsahu: »Služné z obecního důchodu 800 K s nárokem na 4 kvinkvenálky po 10%. O výslužném platí předpisy v II. oddílu tohoto statutu § 58.« Upravuje se tedy zvláštním způsobem služné a výslužné — patrně vzhledem k tomu, že ředitel kůru na rozdíl od ostatních úředníků obecních má také ještě příjmy z jiných zdrojů — ale nic víc. Positivně lze však z toho, že ředitel kůru pojat byl do organisačního statutu pro obecní zaměstnance, souditi, že ob. zastupitelstvo nepokládá jej za osobu stojící mimo organismus služby obecní, nýbrž naopak že ho považovalo za zaměstnance obce K., za zaměstnance téže povahy a téhož druhu, jako všechny ostatní zaměstnance v statutu zahrnuté.
Pokud pak se týče usnesení ob. zastupitelstva z 31. října 1908, zní zápis, vztahující se na ředitele kůru takto:
»Pokud se týče ředitele kůru, jest týž definitivním od r. 1892, nemá však zajištěnou pensi; plat jeho záleží z různých nejednotných příjmů a naturalií, které se převádí v peněžité dávky. Příjmy ty jsou jednak z obecního důchodu, ze záduše a ze školy a jiné soukromé. Jde hlavně o to, aby mu zajištěna byla pense, a to ve formě, jak v návrhu statutu uvedeno«.
Z tohoto zápisu nelze dovozovati nic jiného, nežli že ob. zastupitelstvo chtělo st-li zajistiti pensi. Není z něho patrno, jaké stanovisko obecní zastupitelstvo zaujímalo co do jeho právního postavení. Zápis ten však neposkytuje také opory pro úsudek, že ob. zast. nepohlíželo na st-le jako na zaměstnance obce, a že žádost jeho z 3. června 1908 »za zařadění do statutu obecního úřednictva v K. s nárokem na výslužné« chtělo v prvním směru zamítnouti.
Srovná-li se znění § 60 statutu a znění usnesení ob. zast., jak je konstatováno zápisem s obsahem dekretu z 28. prosince 1908, nelze shledati rozporu. Dekret neobsahuje žádné úpravy služebního poměru st-lova, která by oněm dvěma aktům odporovala, nýbrž toliko je doplňuje úpravou otázek, které ve statutu i v usnesení podle toho, jak se dle zápisu jeví, zůstaly nerozřešeny. Není však možno říci, že tak činí způsobem, který statutu a usnesení z 31. října 1908 odporuje. Z pouhé okolnosti pak, že zápis o usnesení ob. zast. z 31. října 1908 neobsahuje všechna ustanovení o služebním poměru st-lově, nelze ještě vyvozovati, že bližší precisování tohoto služebního poměru, jak je obsaženo v dekretech z 28. prosince 1908, ob. zastupitelstvem zamýšleno nebylo. Potvrzení úsudku, že v dekretu z 28. prosince 1908 spatřováno toliko provedení úpravy v organisačním statutu a v usnesení z 31. října 1908 v hlavních rysech nastíněné, možno pak důvodně spatřovati i v té okolnosti, že za dvě leta nato při započtení provisorní služby st-lovy do postupu byl mu vydán další dekret z 10. února 1911, jenž s dekretem ze dne 28. prosince 1908 úplně souhlasí, ba úřednický charakter st-lův citací zák. z 29. května 1908 č. 35 z. z. ještě více precisuje.
Není-li však prokázáno, že ustanovovací listina z 28. prosince 1908 vůli ob. zast. odporuje, pak dlužno dle toho, co svrchu o významu jejím pověděno, služební poměr st-lův posuzovati dle obsahu této listiny. Podle toho nemůže však býti hrubě pochybnosti o tom, že st-l je v ní uznán za ob. úředníka ve smyslu § 32 ob. zř. a organisačního statutu z 31. října 1908 se všemi právy a povinnostmi úředníků obecních, jak v tomto statutu jsou normovány, ovšem s úchylkou co do jeho materielních nároků v § 60 statutu výslovně stanovenou.
Nař. rozhodnutí, spočívající na nesprávném právním hodnocení ustanovovací listiny z 28. prosince 1908 bylo z uvedených důvodů jako nezákonné zrušiti.
Jaké důsledky vyplývají z tohoto právního stavu pro st-le pokud se týče jeho materielních nároků, zejména také vzhledem k zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb., o tom nepříslušelo nss-u rozhodovati, poněvadž žal. úřad, vycházeje z názoru, že st-l není vůbec úředníkem obecním, o této otázce nejudikoval.

Citace:

č. 2994. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1219-1222.