Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 1
PDF

Čís. 13579.


Bylo-li za odvolacího řízení v rozlukovém sporu manželství zrušeno smrtí (žalovaného) manžela, jest žalobu o rozluku manželství zamítnouti.
(Rozh. ze dne 26. května 1934, Rv II 499/34.)
Žalobě, jíž se domáhal manžel rozluky manželství z viny žalované manželky, oba nižší soudy vyhověly. Odvolací soud uvedl ke konci důvodů: Žalovaná po podání odvolání zemřela dne 29. prosince 1933. Avšak tato okolnost nemůže míti vliv na běh řízení, poněvadž jde o přezkoumání rozsudku prvého soudu vyneseného ještě za živa žalované.
Nejvyšší soud žalobu zamítl.
Důvody:
Řešiti jest jen otázku, zda v případě, kde žalovaná zemřela za odvolacího řízení, lze uznati na rozluku manželství, o niž bylo žalováno. Účelem žaloby o rozluku manželství jest zrušení manželství, nutným předpokladem jejím je tudíž manželství trvající. Smrtí jednoho z obou manželů však manželství vůbec zaniká (§ 111 obč. zák.), takže nelze je zrušiti již soudním výrokem, kdyžtě rozsudek rozlukový nemá jen význam deklaratorní, nýbrž konstitutivní, tvoře nový právní stav (srov. rozh. 7771 sb. n. s.). Okolnost, že žalovaná zemřela po vynesení rozsudku prvého soudu uznávajícího na rozluku z její viny, brání tomu, by dovolací soud, který přezkoumává správnost napadeného rozsudku na základě skutkového stavu, který tu byl v době, kdy byl vydán (srov. rozh. 8681 sb. n. s.), prohlásil rozloučení manželství, které fakticky již smrtí žalované bylo zrušeno. Odvolací soud neposoudil tudíž věc po právní stránce správně, usoudiv, že okolnost, že žalovaná zemřela po podání odvolání, nemůže míti vliv na běh řízení.
Citace:
Čís. 13579.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 629-629.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).