Moře v hospodářství Jugoslavie.

Jihoslovanské Přímoří, od Sušáku až k jihu k řece Bojaně, jest kamenité a sotva skýtá obživu tamnímu obyvatelstvu. Za to moře dává Jihoslovanům značné výtěžky.
Je to především námořnictví. Jihoslovanské obchodní loďstvo má dnes již 188 lodí s 360000 tunami. Mezi nimi jsou i krásné turistické lodi jako známé Král Alexander, Kraljica Marija, Prestolonaslednik Petar a druhé. Jihoslovanské přístavy zaznamenaly loni návštěvu 91958 lodí s 16310000 tunami. Na prvním místě je Split, pak Dubrovník, Sušák, Šibeník. Nejvíce lodí bylo domácích, jihoslovanských, pak italských a řeckých. Z těch jihoslovanské obstaraly 74.2% dopravy, italské 15% a řecké 3.3°/o.
Druhý zdroj obživy je rybářství. Jihoslovanské ryby jsou oblíbeny, protože nepocházejí z bahnitých zátok, ale z volného moře s kamenitým nebo písčitým dnem, takže ryby mají dobrou stravu. Počet jihoslovanských rybářů stoupl v posledních letech s 12000 na 18000 a počet rybářských lodí s 3600 na 5800. Roční úlovek je asi 6000000 kg i více v hodnotě 40—50 milionů dinárů.
Třetí způsob výdělku při moři je cizinecký ruch. Jugoslavie bez obzvláštní propagandy získala si řadu stálých návštěvníků, jichž počet stále stoupá. Letos možno ho odhadnout na 200000 osob a příjem z toho na 400000000 dinárů.
čb.

Citace:

Moře v hospodářství Jugoslavie. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 1, s. 56-56.