Čís. 14497.

Kdy přísluší ochrana vládního nařízení čís. 142/34 Sb. z. a n. i manželce zemědělcově.
(Rozh. ze dne 3. července 1935, R I 646-647/35.)
Srov. čís. 12789, 12852, 13466 sb. n. s.
První soud vyhověl návrhu Marie V-é a Ludviky V-é na odklad výkonu dražby podle vládního nařízení čís. 142/34 sb. z. a n., uznav je za zemědělce, ježto jsou úplně odkázány na příjmy zemědělské činnosti svých manželů a při hospodaření pomáhají. Rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Podle § 6 vlád. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. jest zemědělcem osoba, která se vůbec nebo převážně vyživuje hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání, tedy pouze ten, kdo hospodaří, to jest buď sám pracuje nebo řídí hospodářské práce jinými konané na pozemcích buď jemu patřících, neb jím zpachtovaných, neb jemu daných do užívání a kdo z této své činnosti má přímo nebo aspoň převážně pravidelné příjmy, jež zakládají jeho hospodářskou existenci. Zemědělcem jest tudíž osoba, které patří také příjmy z jejího hospodaření, to jest, která je odkázána přímo na užitky své činnosti hospodářské na zemědělských pozemcích, ne však osoba, která jest odkázána výživou svou na toho, kdo hospodaří, a které užitky hospodaření přicházejí k dobru toliko nepřímo. Zrovna tak jako hospodářského správce, který dostává svůj plat jen z příjmů hospodářství, nelze považovati za zemědělce ve smyslu § 6 vlád. nařízení čís. 142/34 sb. z. a n., nelze ani manželku zemědělcovu, která nemá ani vlastních, ani zpachtovaných, ani v užívaní daných pozemků, považovati za zemědělce, ježto i tato nebere užitků z hospodaření přímo, nýbrž jest vyživována svým manželem. Užitky z hospodaření, i kdyby pracovala na zemědělských pozemcích, neplynou přímo jí, nýbrž jejímu manželi. V daném případě hospodaří ve smyslu § 6 vlád. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. manželé Marie V-é a Ludviky V-é, které na statku svých manželů jsou pouze zaměstnány, tudíž nehospodaří. Ježto podle shora uvedeného nejsou dány předpoklady pro odklad výkonu prodeje, bylo stížnosti vyhověno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 6 vlád. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. jsou zemědělci ve smyslu tohoto nařízení osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání. Paragraf 6 chrání tedy osoby, které se vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích, jsou-li buď vlastníky, pachtýři nebo uživateli zemědělských pozemků, na nichž hospodaří. Podle toho jest ochranu vlád. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. přiznati i manželce zemědělcově, která hospodaří s ním na zemědělských pozemcích, je-li jejich spoluvlastnicí, spolupachtýřkou nebo spoluuživatelkou. V souzeném případě jsou však vlastníky pozemků jen manželé dovolacích rekurentek, a tyto jim v hospodářství, jehož nejsou spoluvlastnicemi, toliko pomáhají. Hospodaření na pozemcích nejde na jejich účet a nebezpečí, nýbrž na účet a nebezpečí jejich manželů. Že jejich manželé jim z výtěžku hospodaření na svých pozemcích poskytují výživu podle zákona jim příslušející, a že rekurentky jsou jim nápomocny podle § 92 obč. zák., nestačí, aby je bylo považovati za zemědělce ve smyslu zmíněného § 6. Proto jim nepřísluší výjimečná ochrana podle citovaného nařízení v exekuci proti nim vedené.

Citace:

Čís. 14497.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 561-562.