Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 2
PDF

Čís. 14048.


Pro obsazení soudu ve příčině žaloby podle § 35 ex. ř. podané u sborového soudu, nemá význam, zda exekuční titul vydal sborový soud samosoudcem či senátem, nýbrž rozhodným pro řešení této otázky jest jen předpis § 7 a) j. n.
(Rozh. ze dne 14. prosince 1934, R II 597/34.)
Proti exekuci na základě rozsudku vydaného senátem krajského soudu v O. podal dlužník žalobu podle § 35 ex. ř., o níž rozhodl krajský soud v O. samosoudcem. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízeními počínajíc prvým ústním jednáním pro zmatečnost a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji v řádném senátním obsazení znovu projednal a rozhodl. Důvody: Podle mínění odvolacího soudu jest i k rozhodování o oposičním sporu povolán senát soudu příslušného. Odvolací soud vychází z názoru, že nerozhoduje pro obsazení soudu výše vymáhané pohledávky, nýbrž jest rozhodným předpis § 35 ex. ř., podle něhož jest žalobu podati u soudu, u kterého bylo o povolení exekuce zažádáno, a to zde byl krajský soud v O. a oddělení senátní, takže jest nerozhodno, zda vyřizování exekucí jest svěřeno předsedovi senátu jako samosoudci. Vždyť při oposičním sporu neřešívá se jen otázka vymáhané pohledávky, nýbrž přichází na přetřes jednání o zániku nároku samotného. Proto v takovém případě musí rozhodovati vždy senát, pak-li se oponuje nároku z exekučního titulu vzniklého před senátem.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by o odvolání žalobcově podle zákona jednal a rozhodl.
Důvody:
Žalobu oposiční podle § 35 druhý odstavec ex. ř. jest podati u soudu, u něhož povolení exekuce v první stolici bylo navrženo. Z tohoto předpisu zákona v souvislosti s ustanovením § 4 poslední odstavec ex. ř. v doslovu novely čís. 118/1914 ř. zák. plyne, že k jednání o žalobě oposiční jest místně a věcně příslušný nikoliv soud, jenž vydal exekuční titul, nýbrž soud, který exekuci povolil, tedy po případě i soud okresní, třebaže snad exekuční titul vznikl rozhodnutím soudu sborového, ať již samosoudce, ať senátu. Nemá tedy význam pro obsazení soudu v příčině žalob podle § 35 ex. ř. okolnost, zda exekuční titul vydal sborový soud samosoudcemi či senátem, nýbrž jest rozhodným pro řešení této otázky jen předpis § 7 a) j. n. V souzeném případě, kde předmět sporu na peněžité hodnotě (§§ 54 a 57 j. n.) nečiní více než 20000 Kč, byl povolán k rozhodnutí samosoudce, který rozhoduje i o všech předběžných otázkách předurčujících (srovnej § 190 c. ř. s. a odpověď ministerstva spravedlnosti k § 190 c. ř. s. bod 2.). Není tedy zmatečným ani rozsudek prvého soudu, ani řízení jemu předcházející.
Citace:
č. 7262. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 647-649.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).