Čís. 1052.
Požadavek nezbytné cesty může dle okolností případu býti opodstatněn též nepoměrně kratším spojením. Svahovitost posavadní cesty, vyžadující opatrné jízdy, není důvodem k zřízení nezbytné cesty.

(Rozh. ze dne 17. května 1921, R 1 486/21.)
Žádosti navrhovatelů Františka Č., Anny S. a manželů K-ových, bydlících vesměs v obci T., by zřízena byla pro jejich pozemky nezbytná
cesta, bylo soudy všech tří stolic vyhověno, kdežto žádost manželů V-ových téhož obsahu byla zamítnuta. Nejvyšší soud odůvodnil
své rozhodnutí
takto:
Podle § 2 odstavec druhý zákona ze dne 7. července 1896, čís. 140
ř. zák.
, neposkytuje se sice nezbytná cesta k docílení kratšího spojení,
než jest dosavadní. Avšak posouzení otázky, je-li dosavadní spojení pouze
delší než žádané, či je-li nedostatečné ve smyslu § 1 téhož zákona,
bude se říditi vždy dle okolností jednotlivého případu a bude zejména
nutno přihlížeti k poloze hospodářských stavení navrhovatelů. Uváží-li se, že František Č., Anna S. a manželé K-ovi dle posudků znalců musí za
nynějšího stavu, aby se dostali k svým pozemkům, po cestách oklikou,
která s potahy činí 1 až 1 1/4 hod., kdežto vzdálenost po žádané nouzové
cestě by činila 3 až 5 minut, a že také u majitelů jiných pozemků činí
tento rozdíl asi 1/2 hodiny, jest zřejmo, že zřízením nezbytné cesty docílí se nejen kratšího spojení, nýbrž že se jím umožní řádné hospodaření
na pozemcích těchto žadatelů, a jejich užívání, které za nynějšího stavu
trpí následkem nedostatečného spojení. To platí zejména o pozemcích,
které, ležíce v kat. obci K., jsou sice spojeny komunikační sítí s touto obcí,
nemají však dostatečného spojení s T. Jestliže tedy nižší stolice za tohoto
stavu věci uznaly, že dosavadní spojení pro majitele pozemků jest nedostatečné, nelze v tom shledati ani protizákonnosti, ani odporu se spisy
ani zmatečnosti a není tu tedy podmínek dovolacího rekursu dle § 16 nesp. pat. Pokud si odpůrci navrhovatelů stěžují do výroku o útratách,
jest tato stížnost dle § 14 nesp. pat. nepřípustnou a byla proto odmítnuta.
Dovolací rekurs manželů V-ových jest zcela bezdůvodný. Dle zjištění
prvého soudu mají tito na své pozemky přístup ze silnice po cestě, což
také souhlasí s mapou katastrální. Okolnost, že cesta jest svahovitá a že
nutno po ní jezdit opatrně, nemůže býti důvodem ke zřízení cesty nezbytné. Ostatně dle posudku znalců je tato cesta nezpůsobilá jen k jízdě
povozu s hnojem, jinak však ji lze k vyvážení plodin používati. Cesta ta
má spojení s veřejnou cestou, ze které lze pozemků používáti právě tak
jako zřízením žádané cesty nezbytné, která nemá jiného významu než
usnadniti přístup na cestu již trvající.
Citace:
Čís. 1052. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 354-355.