Č. 2987.

Učitelstvo. — Státní zaměstnanci: I. * Ani zák. č. 222/1920 a nař. č. 666/1920 § 15 ani jiný právní předpis neposkytují učiteli veřejné školy národní na Moravě právního nároku na započtení do pense služební doby ztrávené na soukromé škole s právem veřejnosti. — II. Předpisy zák. č. 222/1920 a nař. č. 666/20 o propočtení služební doby platí podle čl. II. a IV. zák. č. 274/1919 též pro učitelstvo veř. škol národních. — III. Uvedený zákon a nařízení neupravují vůbec započtení doby do pense. — IV. Započtení nějaké služební doby pro postup neznamená také již započtení téže doby pro pensi. — V. Kterými zákonými předpisy jest upraveno započtení do pense služební doby, kterou učitel veř. školy národní ztrávil na soukromé škole?
(Nález ze dne 15. prosince 1923 č. 21064.)
Věc: Moravský zemský výbor v Brně (adv. Dr. Vil. Freissler z Brna) proti ministerstvu školství a národní osvěty (za zúčastněnou stranu učitelku Eug. B. — adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) o započtení služební doby do pense.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Mor. zškr započetla rozhodnutím z 3. března 1922 a z 13. června 1922 učitelce Eugenii B., provdané M., její službu učitelskou, konanou na soukromé škole s právem veřejnosti ve Vítkovicích v době od 15. září 1896 do 26. listopadu 1898 podle § 16 vl. nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb. a odst. B čl. IV. bodu 2 prov. výn. zškr-y mor. ze 16. prosince 1921 č. 47000 k zák. č. 222 ex 1920, a to jeden rok jako službu počáteční plně a zbytek dvěma třetinami pro zařazení a postup, nikoliv však do pense. K rekursu M-ové zrušil žal. úřad nař. rozhodnutím ono rozhodnutí zškr-y jako zákonem neodůvodněné, ježto nelze st-lce na základě ustanovení § 15 nař. č. 666 ex 1920 upříti právní nárok na započtení doby služební, ztrávené na škole výše zmíněné do postupu a do výslužby, poněvadž škola tato má právo veřejnosti a tudíž také učitelskou službu na ní ztrávenou nutno považovati ve smyslu cit. § 15 za službu postavenou na roveň službě veřejné, jíž jest do postupu i do pense plně započísti. O stížnosti uvážil nss takto: — — —
Stanovisko žal. úřadu není ve shodě se zákonem a to z těchto důvodů:
Zá. z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. o započtení služební doby státních zaměstnanců, jehož předpisy platí v důsledku čl. II. a IV. zák. z 23. května 1919 č. 274 Sb. též pro učitelstvo veř. škol národních, podle výslovného znění § 1 pojednává toliko o započtení služební doby pro zařadění a postup. Nezaměstnává se však vůbec započtením služební doby pro pensi a ponechává započtení služební doby pro pensi předpisům dřívějším.
Že tomu tak, plyne však nejen z jasného znění tohoto zák., nýbrž i z tendence, z které zákon vznikl, totiž z úmyslu vyrovnati nesrovnalosti, které zejména pro starší zaměstnance vznikly z toho, že značnou část své dřívější služební doby absolvovali za postupových poměrů mnohem nepříznivějších, než jejich mladší kolegové, kteří ihned od počátku své služební doby nebo v počátcích této služební doby stali se účastnými pozdějších výhodnějších předpisů o časovém postupu zejména předpisů služ. pragm. z roku 1914 a zák. ze 7. října 1919 č. 541 Sb., pokud se týče zák. z 18. prosince 1919 č. 25 Sb. z r. 1920.
Proto také prováděcí nařízení k zák. č. 222 vl. nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb. pojednává podle § 1, 2 odst. toliko o započtení služeb dosud nezapočtených pro postup do vyšších požitků a o propočítání celkové služební doby.
Z toho důvodu nelze vyvoditi z § 15 cit. nař. nějaký nárok na započtení služební doby do pense, naopak zůstává započítání služební doby do pense vyhrazeno dosavadním předpisům zvláštním. Nelze proto dáti za pravdu názoru projevenému v odvodním spise zúčastněné strany, jako by započtení nějaké služební doby do zařazení a postupu znamenalo vždy také započtení této doby do pense. Neboť toto započtení jest jedno na druhém úplně nezávislé, a mohou býti — a jak denní zkušenosti dokazují, také skutečně jsou — služební doby, které jednak jsou započítatelné a započtené pro vyměření výslužného, nikoliv však pro postup a naopak. Zejména není správné tvrzení odvodního spisu zúčastněné strany, jako by každá veřejná služba musila býti pro obor jiné veřejné služby započítatelnou do pense a jest naopak takovéto započtení podmíněno zvláštním předpisem nebo zvláštním ujednáním různých veřejných službodárců.
Započtení služební doby učitelské do pense jest upraveno mimo jiné zák. z 23. května 1919 č. 274 Sb. a platí tu zejména předpis § 27, 3 odst. tohoto zák., podle něhož do služební doby, započítatelné k nároku na výslužné, jest počítati také veškerou služební dobu, ztrávenou v počáteční službě na školách veřejných. A contrario tohoto předpisu v souvislosti s § 4, 3 odst. a § 6 téhož zák. jest zřejmo, že zák. tento neposkytuje učiteli veřejné školy právního nároku na započtení služební doby, ztrávené na soukromé škole s právem veřejnosti, do pense. Naopak jest započítávání takovéto služební doby do pense i dnes ještě na Moravě upraveno předpisem čl. II. zák. ze dne 26. prosince 1904 č. 1 z. z. z roku 1905, podle něhož se může při stanovení výslužného počítati v případech zvláště pozoruhodných také služební doba, po kterou
Bohuslav, Nálezy správní. V. 143 někdo, dosáhnuv učitelské způsobilosti, působil na soukromých školách, majících právo veřejnosti.
Jest tedy i na dále započtení do pense služební doby, ztrávené na soukromé škole s právem veřejnosti, dáno do úvahy úřadu, pokud jde o služební dobu odbytou po zkoušce způsobilosti a není tedy ani na započtení takovéto služební doby do pense právního nároku; tím méně jest takový právní nárok dán na započtení do pense služební doby ztrávené na soukromé škole s právem veřejnosti před zkouškou způsobilosti, jak mylně má za to nař. rozhodnutí, odvozujíc takovýto domnělý právní nárok nesprávně z § 15 vl. nař. č. 666 ex 1920.
Vzhledem k tomu bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2987. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1206-1208.