NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 6532.

Zavázal-li se pachtýř před vydáním záborového zákona propachtovateli, že po ukončení pachtu vrátí pachtovaný dvůr ve stavu, v jakém ho převzal, vztahuje se tento jeho závazek na všechny případy zrušení pachtovního poměru, tedy i na předčasné zrušení pachtu převzetím dvora Státním pozemkovým úřadem. V tomto případě jest pachtýř povinen, dáti propachtovateli náhradu za osev, orbu a hnojivo. (Rozh. ze dne 1. prosince 1926, Rv 1 1303/26.)
Žalovaný spachtoval smlouvou ze dne 28. ledna 1919 od žalobce dvůr L. až do 30. června 1921. Podle pachtovních podmínek zavázal se žalovaný, že vrátí po ukončení pachtu dvůr ohledně obdělání pozemků (osevu, orby, pohnojení) ve stavu, v jakém ho převzal. Státní pozemkový úřad vypověděl žalovanému pacht dvora ku dni 3. října 1923 a převzal dvůr dne 6. listopadu 1923. Žalobu, jíž se domáhal propachtovatel na pachtýři náhrady za osev, orbu a hnojivo, oba nižší soudy zamítly, Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody: Jde o výklad pachtovní smlouvy, uzavřené mezi stranami dne 28. ledna 1919, jejímiž podstatnými součástmi jsou »obecné pachtovní podmínky« a seznamy. Pravost těchto listin, žalobcem předložených, byla žalovaným uznána. V odstavci A) smlouvy se výslovně poukazuje na obecné pachtovní podmínky a v odstavci B) § 1 na seznamy. Podle §u 6 obecných pachtovních podmínek zavázal se žalovaný, pachtuje od žalobce dvůr L., vrátiti po ukončení pachtu dvůr ohledně obdělání pozemků (osevu, orby, pohnojení) ve stavu, v jakém jej podle seznamů o tom zřízených převzal. Tento závazek, jejž žalovaný smlouvou na sebe vzal, vztahuje se na všechny případy zrušení pachtu a nikoliv jen na případ pravidelného skončení pachtu uplynutím pachtovní doby dne 30. června 1931 neb na případy skončení pachtovního poměru, jež má na mysli ustanovení § 10 obecných pachtovních podmínek, v němž se uvádí kromě uplynutí pachtovního období jako důvod zrušení pachtovní smlouvy: a) protismluvní užívání pachtovního předmětu, b) nezachovávání platebních lhůt, neb vůbec jednání, jež odporuje smluvnímu závazku a c) vyhlášení úpadku. Že tomu tak, plyne z úvahy, že v §u 6 není poukazu na právě uvedené případy §u 10, nýbrž mluví se v něm o ukončení pachtu, aniž by se rozeznávalo, jakým způsobem k němu dojde, tedy o ukončení pachtu vůbec. Nesporno je, že Státní pozemkový úřad vypověděl žalovanému pacht dvora ke dni 3. října 1923 a dvůr převzal dne 6. listopadu 1923 a že tudíž pacht skončil před uplynutím pachtovní doby (30. června 1931) již v listopadu 1923. Ježto k odevzdání dvoru žalovaným žalobci nedošlo a žalovaný náhrady žalobci za předaný mu při převzetí dvora osev, orbu, hnojivo, nedal, domáhá se žalobce této náhrady žalobou. A to právem, poněvadž se smluvně zavázal, že vrátí při skončení pachtu žalobci dvůr ve stavu, v jakém jej podle seznamů v prvním roce pachtu převzal, a poněvadž tento závazek žalovaného nebyl splatný toliko projitím pachtovního období neb ukončením pachtu v případech uvedených v §u 10 obecných pachtovních podmínek, nýbrž skončením pachtovního poměru vůbec. Je proto nerozhodno, že pacht byl ukončen, nač odvolací soud zvláštní váhu klade, předčasně (před uplynutím pachtovní doby) a bez zavinění žalovaného. Nejde také o to, jak mylně za to má odvolací soud, aby žalovaný vrátil žalobci pachtovaný statek ve stavu, v jakém jej převzal, nýbrž o to, by žalovaný dal žalobci náhradu za náklad na pozemky, náhradu za osev v prvém pachtovním roce převzatý, jakož i orbu a hnojivo, když následkem převzetí dvora Státním pozemkovým úřadem к odevzdání jeho žalovaným žalobci nedošlo. Žalovaný převzal dvůr do pachtu s pozemky osetými, zoranými, pohnojenými. Kdyby neměl žalovaný žalobci osev, orbu a hnojivo nahraditi, byl by na úkor žalobcův obohacen. Vždyť sám doznal, že celou úrodu po 1. červenci 1923 zpeněžil a že si, pokud pozemky zoral, pohnojil a osel, dal náklady s tím spojené nahraditi od Adolfa V-a, jemuž žalobce dvůr se svolením Státního pozemkového úřadu prodal a že s V. ujednal pro ten případ, že bude (žalovaný) nucen zaplatiti žalobci náhradu vyšší, že mu (V.) tento rozdíl nahradí. Prospěch takto žalovanému připadající na úkor žalobce si ponechati není oprávněn.

Citace:

č. 6532. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 739-741.