Dr. Wilhelm Weizsäcker: Sächsisches Bergrecht m Böhmen. — Reichenberg, 1929, Stiepel, str. 312 in — 8. (Forschungen z. Sudetendeut. Heimatkunde 5.) — Týž: Das alte Zinnbergrecht von Graupen im Erzgebirge. — Zeitschrift d. Savigny Stiftung 50. Bd. 1930, str. 233—309. Profesor: pražské university německé Weizsäcker vkročil zcela ve stopy Zychovy, který po převratě odešel na universitu v Bonnu. Čeští Němci mají štěstí, že nalezli brzy někoho, kdo by se věnoval hornímu právu s takovouto oddaností, kdežto náš ojedinělý pracovník Leminger pro své úřední zaneprázdnění nedostal se než ke sbírání materiálu a právě ve chvíli, kdy bylo možno od něho čekat závěrečné dílo, sklátila ho předčasně smrt. Weizsäcker pracuje přesné na materiálu archivním, jak ani nelze jinak v oboru dějin horního práva. Zde citované práce nelze rozebírat! tak, jak by si toho zasluhovaly. První je věnována jáchymovskému právu, které u nás opanovalo od i6. stol., kdežto druhá, třebas místně se stýká s první, určena je hornímu právu města Krupky v Krušných horách, které má právní základy značně starší. Obě práce prozatím zaznamenávám, doufaje, že přece někdy bude možno obrátiti k nim detailní pozornost, jak si zasluhují plnou měrou. Ča.