NPD documents search: České právo, 1 (1919) - Odměna notářů při soupisu neknihovních pohledávek

Čís. 253.

Účinná lítost zaručuje pachateli beztrestnost i tehdy, nenahradil-li v době, kdy vrchnost zvěděla o činu, poškozenému dosud ještě celou škodu, jen když dodržel splátky ve smyslu narovnání s poškozeným. Nedodrží-li později narovnání, lze po případě čeliti tomu obnovou trestního řízení.
(Rozh. ze dne 9. září 1920, Kr I 190/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného Františka K. do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 6. března 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 II c) tr. z., rozsudek v odpor vzatý zrušil a obžalovaného z obžaloby dle § 259 č. 3 tr. ř. sprostil.
Důvody:
Jak zřejmě vyplývá opakem z § 188 lit. b) tr. z., klade platný trestní zákon náhradě škody samé s hlediska § 187 tr. z. na roveň, když mezi pachatelem krádeže a poškozeným došlo dříve, nežli soud neb jiná vrchnost o provinění pachatelově vědomí nabyly, k narovnání, jímž se pachatel zavázal k úplné náhradě škody v určité lhůtě, a že trestnost nastává jen tenkráte, když pachatel nedostál své povinnosti, plynoucí z narovnání. V tomto případě zjišťuje rozsudek výslovně, že mezi obžalovaným a poškozenou došlo za částečné náhrady škody dříve ještě, než vina obžalovaného vešla vrchnosti ve známost, k narovnání, jímž se obžalovaný zavázal, že neuhrazený zbytek zaplatí v týdenních nebo 14denních splátkach (dle možnosti) do roka a že obžalovaný činí splátky ve smyslu tohoto narovnání, takže do dne přelíčení splatil poškozené již na pětkrát 70 K. Vynesl-li přes to soud první stolice výrok odsuzující, a to sice jen z toho důvodu, že v době, kdy se četnictvo po uzavření narovnání dovědělo o vině obžalovaného, nebyla obžalovaným nahrazena ještě škoda celá — k čemuž dle porovnání shora uvedeného obžalovaný povinen nebyl — jest rozsudek odsuzující právně mylný, a zmateční stížnost, uplatňující důvod § 281 čís. 9 b) tr. ř. odůvodněna. Bylo proto vyhověti zmateční stížnosti, zrušiti rozsudek první stolice jako zmatečný a osvoboditi obžalovaného od obžaloby. Nevyhovovalo by, nehledíc k možné technické obtíži při dvouleté lhůtě, snaze zákona, vyplývající z § 188, lit. b), c) tr. z., spokojiti se snad pouhým zrušením rozsudku a oddáliti další řízení až do nabytí jistoty, že obžalovaný i později narovnání dodrží; možnosti, že se tak nestane, bylo by po případě čeliti pořadem obnovy trestního řízení.

Citace:

—JKT—. Kamil Krofta: Politická postava Karla Kramáře.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 9, s. 289-289.