Č. 5869.

Vodní právo. — Administrativní řízení: Kam sahá prekluse námitek nevznesených při komisionelním řízení o schválení vodního díla?
(Nález ze dne 15. září 1926 č. 18609).
Věc: Václav J. a spol. v H. (adv. Dr. Emil Hartmann z Prahy) proti ministerstvu zemědělství o úpravu řeky Orlice u M. a o včasnost námitek v řízení vodoprávním.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím zsp-é v Praze z 24. března 1923 bylo o projektu zem. komise pro úpravu řek v Praze, týkajícím se úpravy řeky spojené Orlice u M. v km 0-9 — 4-2 dle § 42 vod. zák. vysloveno, že proti projektu tomu není z důvodů veřejných námitek, a současně byly námitky podané proti projektu Václavem J. v zastoupení st-lů jako spolumajitelů mlýna v P. na podkladě vyjádření znalců zamítnuty jako bezdůvodné. Odvolání proti rozhodnutí tomu podané bylo nař. rozhodnutím zamítnuto a sice v podstatě z toho důvodu, že námitky v odvolání obsažené nebyly předneseny nejpozději při místním řízení komisionelním dne 10. ledna 1923 konaném a jsou tedy opožděny. O stížnosti uvažoval nss následovně:
Na sporu jest jedině procesní otázka, zdali žal. úřad byl oprávněn z důvodu prekluse odmítnouti námitky st-lů, vznesené v odvolání k žal. ministerstvu.
Podle ustanovení česk. vod. zákona, jichž se žal. úřad dovolává, sluší předpokládati souhlas zájemníků s projektovaným vodním dílem, jestliže — byvše o projektu předepsaným způsobem vyrozuměni — nepodali nejpozději při komisi proti projektu námitek. K námitkám později podaným nemá býti dle výslovného předpisu zákonného hleděno. Chtěje chrániti podnikatele vodního díla i hospodářskou hodnotu, kterou zřízené dílo představuje, před újmami, jež by mohly vzejíti z kolise mezi vodním dílem a právy osob třetích, nutí zákon dotčenými předpisy zájemníky, aby své námitky namířili již proti projektu vodního díla a aby je soustředili v určitém stadiu řízení povolovacího, postihuje preklusí jejich práva, jež s provedením díla v předepsaných vyhláškách popsaného (srov. nál. ss-u Budw. 2357 A) kolidují, pokud nebyla námitkami proti projektu včas uplatněna.
Žal. úřad byl tedy podle § 82 a 83 čes. vod. zák. nejen oprávněn, nýbrž i povinen odmítnouti odvolání dnešních st-lů, pokud jsou v něm proti projektu úpravy řeky spojené Orlice přednášeny námitky, které st-lé opomenuli včas přednésti.
O námitkách včas podaných jest dle § 84 čes. vod. zákona pojednati v řízení komisionálním, a to v ten způsob, že nejprve učiní se pokus o smírné urovnání jich. Nedojde-li k dohodě, sluší vznesené námitky v řízení komis. důkladně rozebrati a je-li toho třeba, provésti ihned (»bez prodlení«), tedy průběhem řízení komisionelního, další šetření, a to podle potřeby za účasti znalců a ovšem i za účasti stran, které mají právo přibrati si poradce práva i věci znalé. O jednání jest sepsati protokol, který má obsahovati, nebylo-li docíleno dohody, výsledky ústního projednání věci a všecka prohlášení stran. Když jednání komisionelní bylo skončeno (§ 86 cit. zákona) rozhodne úřad, »zdali a v jaké míře, kterak a pod jakými výminkami« podnik se povoluje.
Základem úředního rozhodnutí mají podle toho býti výsledky komis. řízení, a je tedy věcí stran, aby v tomto řízení, pokud na nich jest, přičinily se o to, by jejich námitky byly důkladně rozebrány. Že k tomuto vyčerpávajícímu rozboru náleží i kritika posudků úředních znalců, nabízení případných dalších šetření a důkazů, pokud se týče protidůkazů, nemůže již proto býti pochybno, že řízením komisionálním má dle vůle zákona býti zjednán podklad pro úřední rozhodnutí. Má-li však řízení komisionální poskytnouti takovýto hotový a úplný podklad pro úřední rozhodnutí, na jehož přípravě mohly se strany i svými znalci zúčastniti, není již vzhledem k positivnímu uspořádání řízení vodoprávního, nehledíc ani ke všeobecným zásadám řízení správního, možno připustiti, aby strany úkony procesní, jež dle své povahy náležejí do řízení komisionálního, odkládaly až do řízení opravného, v němž (§ 95 cit. zák.) mohou se brániti již jen proti rozhodnutí úřednímu a namítati, že úřad — aplikuje normy právní na skutkový podklad v řízení komis. zjednaný — prohřešil se proti předpisům nebo zásadám procesním, nebo že správně neužil materielní normy právní. Žal. úřad právem tedy odmítl odvolání dnešních st-lů, pokud byly jím nově vzneseny výtky proti znaleckému posudku v řízení komis. podanému a vůbec jakákoli přednesení, jež podle toho, co bylo svrchu vyloženo, náležejí do řízení komis. Pokud však odvolání obsahuje námitky proti rozhodnutí prvé stolice, vytýkajíc jeho formální vadnost a materielní nezákonnost, tedy vady rozhodnutí samého, není ovšem přípustno odvolání odmítnouti ani pro preklusi podle §§ 82 a 83 vod. zák., ani proto, že strana opomenula námitky tyto přednésti v řízení komis., v němž veškerý procesní materiál, pro rozhodnutí potřebný, má býti soustředěn; neboť jinak by strana byla připravena o své právo na opravný prostředek proti úřednímu rozhodnutí (§ 95 cit. zák.), ježto nelze od ní žádati, aby v řízení komis. anticipovala své námitky proti rozhodnutí, jehož obsah jí ještě znám býti nemůže.
Odvolání, které dnešní st-lé podali proti rozhodnutí zsp-é ze 24. března 1923, obsahovalo námitky trojího druhu, a to jednak námitky, proti projektu na úpravu řeky spojené Orlice u M., jednak výtky proti znaleckému posudku, podanému v řízení komis., a konečně námitky proti rozhodnutí zsp-é.
Žal. úřad odmítl toto odvolání in toto pro preklusi, z rozhodnutí jeho není však nikterak zřejmo, které z námitek v min. rekursu vznesených považuje za námitky proti projektu, které za námitky proti znaleckému posudku a které konečně za námitky proti rozhodnutí samému. Tím odňata byla nss-u možnost zkoumati, zdali podstata námitek v odvolání obsažených byla správně posouzena. Nedostatek tento zakládá podstatnou vadu řízení; ježto však důvod, pro který žal. úřad neposoudil a náležitě neroztřídil jednotlivé námitky odvolání podle hledisek svrchu vyložených, spočívá zjevně v nesprávném právním názoru žal. úřadu, že zásada koncentrační v §§ 82 a 83 česk. vod. zákona výslovně stanovená a podle §§ 84 a 86 i řízení komisionální ovládající stihá preklusi i veškeré námitky proti rozhodnutí úřadu vodoprávního, bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5869. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 277-279.