NPD documents search: Naše právo a stát (1928) - Několik myšlenek z prakse civilního práva procesního

Právní dějiny.

Dr. Karel Kadlec, Agrární právo v Bosně i Hercegovině. (Knihovna Sborníku věd právních i státních. A. Řada právovědecká. Čís. III.) — V Praze 1903 IV. 140.
Kdežto před r. 1878 Bosna i Hercegovina jen velice zřídka na se pozornost kulturních historiků obracela, a četné, v mnohém ohledu svérázné řády právní i společenské, tam se zachovavší, pouze nahodilého povšimnutí v literatuře zejmena chorvatské i srbské docházely: nastal i v tomto směru po okkupaci těchto zemí Rakouskem potěšitelný obrat. K spisům, poskytujícím cenný příspěvek k seznání zemí těchto v ohledu národohospodářském i právním náleží i spis sh. uv.
O poměrech agrárních v Hercegovině sepsal v r. 1881 Dr. O. Volkar, t. č. správce okresu v Mostaru spisek: Über die Agrarverhältnisse i. d. Herzegovina (Praha), v němž pokusil se o vylíčení panujících před rak. okkupací právních poměrů mezi agy i kmety, i činil návrhy na novou jich úpravu. Spisek tento zasluhuje i dnes ještě povšimnutí, poněvadž poskytuje dosti jasný obraz poměrů těch, jak byly upraveny nařízeními turecké vlády, i zprávu o tom, jak se snažila vláda rakouská po okkupaci země alespoň největším nesrovnalostem, v poměrech těch panujícím, odpomoci. R. 1899 uveřejnil dále A. Karszniewicz spis: Das bäuerliche Recht in Bosnien u. d. Herzegovina (D. Tuzla), jenž obsahuje soustavné vylíčení oněch zásad, k poměrům agrárním v zemích těch se vztahujících, kteréž zákonodárstvím rakouským stanoveny jsou.
Jest přirozeno, že spis Kadlecův sh. uv. zejmena ke spisu Karszniewiczovu přihlíží, neboť spis ten spočívá na vlastním názoru spisovatele, kterýž byl po mnohá leta agrárním referentem ve všech instancích, i na takových normaliích i instrukcích, které jsou vydány pro úřady zemí těch a tiskem vůbec uveřejněny nebyly a nejsou tedy vědeckému svému zužitkování přístupnými. Porovnáme-li však spis Kadlecův se spisem tímto, shledáme, že má práce Kadlecova samostatnou vědeckou povahu i trvalou cenu. Kadlec podniknul v letě r. 1901 studijní cestu do zemí okkupovaných, pro kterou nabyl i podpory c. k. říšského ministerstva financí udělením doporučení na všechny zemské úřady, a na základě studií svých vydal pak práci svoji.
Spis Kadlecův vykazuje především mnohem širší základy, nežli spis Karszniewiczův. Ihned v úvodě, jenž pojednává o formách plodinového nájmu pozemků i příbuzných formách užívání cizí půdy, poskytuje sp. podrobné porovnávání poměrů bosensko-hercegovinských s podobnými útvary u jiných národů v různých dobách, i dovozuje zejmena analogii mezi kmetskými poměry i t. zv. pridržjem bosensko-hercegovinským a podobnými poměry u Indů, Řeků, Římanů (colonia partiaria), podílnickým nájmem pozemků, jakož jest upraven v t. zv. Νόμος γεωργικός c. Lva Isaurického i Konstantina Kopronyma z VIII. st. po Kr., dále plodinovým nájmem práva germanského i pozdějšího německého, práva francouzského, italského, anglického, ruského, bulharského i Černé Hory. Porovnávacímu úvodu následuje podrobný výklad o historickém rozvoji agrárního práva v Bosně i Hercegovině a sice především v dobách starších před rakouskou okkupací a pak o úpravě jeho za okkupace této. Jako nejdůležitější ze zákonů tureckých, sem se vztahujících, jeví se t. zv. seferský zákon z r. 1859, jehož jednotlivá ustanovení sp. podrobně vykládá a kterýž vlastně zůstal až doposud základem pro veškerou zákonodárnou úpravu poměrů agrárních v zemích oněch. Ano tento zákon, v době turecké a sice hlavně vlivem Osmana paši, rozeného to kat. Chorváta, vydaný (Volkar l. c. str. 9.), jest vlastně teprvé úřady okkupačními proveden jako zákon, kterým mohl býti zjednán snesitelný stav kmetů v poměru jejich k tureckým statkářům.
Historické této části spisu sh. uv. následuje část dogmatická, ve které pojednává sp. podrobně především o právu kmetském, jeho pojmu, kterýž porovnává sp. s právem emfyteutickým i společenstvím statků, jak je § 1175 nn. rak. obč. zák. upravuje, dále o osobách, při kmetském právu zúčastněných (kmetské rodině i vlastníku kmetovské usedlosti), o předmětu i vzniku práva kmetského, o vzájemných právech i povinnostech stran (tu zejména podrobně se vykládá retrakční právo kmetské rodiny), jakož i o zániku práva toho. V další řadě obsahuje část tato výklad t. zv. poměru pridržnického jako práva — v rozdíl od dědičného, kmetského — časově obmezeného nájmu, vykazujícího tedy povahu čistě obligační, kdežto poměr kmetský povahu věcnou jeví. Arciť není všude mezi oběma poměry těmi přesného rozdílu, neboť i pridržnický poměr někde dlouhým svým trváním nabývá povahu poměru kmetského a kombinuje se i s obyčejnou smlouvou pachtovní, námezdní a splývá druhdy i s poměrem společenským.
Část tato spisu sh. uv. přirozeně nejvíce ještě se shoduje se spisem Karszniewiczovým; avšak podstatný a pro vědecké ocenění spisu Kadlecova zajisté rozhodný rozdíl jeví se nejen v soustavnosti výkladu Kadlecova, nýbrž i v tom, že Kadlec nepřestává na pouhé reprodukci obsahu různých k poměrům pozorovaným se vztahujících nařízení, nýbrž snaží se stanoviti právnickou povahu poměrů oněch. Nehledě k tomu, nutno uznati, že jest i soustava, v jaké Kadlec poměry tyto pozoruje, logičtější (Karzsn. dělí látku na tři díly: 1. Vom Kmetenrechte; 2. Von dem landesüblichen Pachtvertrage-Pridržje-Verhältnis; 3. Von der grundherlichen Giebigkeit und dem landesüblichen Pachtzinse — kterýžto oddíl má přece tvořiti část prvého dílu); další přednost spisu Kadlecova tvoří jeho podrobné přihlížení k místní terminologii, kterou podává Karszniewicz dosti neúplně, jakož i přesnější výklad jednotlivých právních poměrů, ve kterém se Kadlec druhdy zásadně od názorů Karszniewiczových rozchází (srv. ku př. výklad o právu retrakčním na str. 95—107 spisu Kadlecova se str. 81—95 spisu Karszniewiczova a j.); konečně cituje Kadlec důležitější zákonské předpisy doslovně, což jest velice důležitým právě proto, že předpisy tyto, vydané úřadům bosensko-hercegovinským, nikde nejsou uveřejněny. — Konečně obsahuje spis sh. uv. pět příloh, které se týkají smluv kmetských, mezi nimi text podobné smlouvy z doby předokkupační ve snímku, transskripci i českém překladu, i výpisy knihovní.
Vítáme spis Kadlecův s upřímnou radostí jako cenný příspěvek i k dějinám práva slovanského i k porovnávací právovědě, i přejeme p. spisovateli, aby se jemu umožnilo jmenováním za professora věnovati se úplně vědeckému studiu i povolání, pro kteréž nejen nadáním, nýbrž i vzácnou pílí i svědomitostí jest v plné míře způsobilým.
Hanel.

Citace:

Z Masarykovy sociologické společnosti. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 506-508.