Embargo.

I. Pojem.
Embargo jest prozatímní státem nařízené obstavení lodí ve přístavech a na břehu se nacházejících.
II. Právo mezinárodní.
1. Embargo nastati může z různých příčin: buď předchází hrozící
válce, neb jest prostředkem ochranným, očekává-li se vypovězení války. Jakmile válka vypukla, změní se embargo prozatímní v definitivní. V tomto případě jeví se býti embargo jaksi prozatímní konfiskací učiněnou s výhradou, že konfiskovaný majetek se vrátí, kdyby nade vše očekávání s války sešlo. Embargo prohlásiti může jen nejvyšší moc státní.
2. Embargo jest prostředkem ku provádění represálií, a ve případě
tomto použiti se může všech zásad mezinárodních, které pro repressalie jsou v platnosti.
3. Embargo může směřovati nejen proti nepřátelským lodím a majetku, sloužícím za náhradu válečnou, nýbrž i proti lodím národním, potřebuje-li jich správa státní ku dopravě válečného materiálu a mužstva, konečně i proti lodím neutrálním, jestliže moc embargo provádějící neuznává zásady neutrality mírem pařížským dne 30. března 1856 umluvené. V listině o tomto míru zřízené nebylo embargo výslovně na lodi neutrální rozšířeno, avšak nepřípustnosť jeho vyplývá ze směru úmluvy, která měla za účel chrániti obchod mocí neutrálních před svízely válečnými. Loď válečná, která je ustanovena k tomu, aby vykonávala embargo, sluje strážce embarga čili embargadeur.
III. Embargo může býti prohlášeno též z příčin státoprávních, a jmenovitě z důvodů politiky hospodářské na př. za účelem zákazu vývozu nebo z příčin bezpečnostních. Viz čl. Blokáda.

Citace:

Embargo. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 435-435.