NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 8751.

Společenstva výrobní a hospodářská (zákon ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.).
S hlediska § 1 zákona se nevyžaduje, by hospodářského účelu bylo dosaženo společným provozováním podniku, stačí společné provozování hospodářské činnosti. Nevyhledává se, by ze znění firmy byla patrna veškerá činnost společenstva, stačí, obsahuje-li firma poukaz alespoň k jedné z nich. Nelze povoliti zápis družstva »československých velkoobchodníků«, mohou-li býti za členy přijaty i jiné osoby, fysické nebo právnické.
(Rozh. ze dne 1. března 1929, R I 55/29.)
Rejstříkový soud nevyhověl žádosti o zápis firmy »Súčtovací společenstvo československých velkoobchodníků cukrem, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Praze« do rejstříku společenstevního. Důvody: Podle znění firmy (čl. I. stanov) a podle účelu (čl. II. stanov) nejde tu o sdružení osob za účelem přímé hospodářské podpory výdělku nebo hospodaření členů společným provozováním výdělečného nebo hospodářského podniku nebo poskytováním úvěru. Účel tohoto sdružení nesměřuje ani ke tvoření nových hospodářských statků a tím podmíněnému rozmnožení příjmů členů, ani k racionelní konsumpci statků a tím podmíněnému zmenšení výdajů členů, ani konečně k udržení nabytých statků. Není tedy účel tohoto sdružení hospodářský ve smyslu § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. a sdružení toto nemá ani v podstatě ráz družstev úvěrních, výrobních, nákupních a p. v § 1 cit. zák. příkladmo uvedených, nelze je proto jako družstva do rejstříku společenstevního zapsati a bylo by pro ně voliti jinou formu associační. Ostatně ani zvolená firma neodpovídá ustanovení § 4 cit. zák., ježto není v ní vyznačena rozsáhlá činnost v čl. II. stanov uvedená, nýbrž jen jedna její část, súčtování, a neodpovídá ani zásadě pravdivosti. Podle znění firmy jde o sdružení velkoobchodníků s cukrem, avšak dle opovědí zvoleni byli do představenstva a navrhují se к zápisu mimo jiné také osoby, jež nejsou velkoobchodníky s cukrem, nýbrž úředníky, tak že i z toho důvodu nelze sdružení toto jako společenstvo do rejstříku společenstevního zapsati. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ke správným stavu věci i zákonu vyhovujícím důvodům napadeného usnesení, které sdílí i soud rekursní, dodává se jen ještě toto: Podle § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. jsou družstva spolky o neuzavřeném počtu členů, které mají za účel podporovati výdělečnost anebo hospodářství svých členů společným provozováním podniku, tak že při podnicích, při nichž již podle způsobu obmýšleného podnikání o společném provozování podniku společenstevníky řeči býti nemůže, zákona o společenstvech použiti nelze. A tu z účele , který si v souzeném případě družstvo podle čl. II. stanov vytklo, vyplývá, že účel tento nesměřuje к tvoření nových statků hospodářských neb k racionelní konsumpci statků neb k udržení nabytých statků a nelze ani z čl. II. stanov seznati, že tu jde o podporování výdělečnosti a hospodářství členů společným provozováním podniku. Právem proto poukazuje napadené usnesení k tomu, že účel tohoto sdružení není hospodářský a sdružení toto nemá ráz družstev úvěrních, výrobních, nákupních atd. v § 1 cit. zák. příkladmo uvedených a nelze důsledkem toho na družstvo toto použiti ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. Z okolnosti, že u jiného soudu zapsáno bylo družstvo s obdobnými stanovami, jaké má družstvo stěžující, nemůže toto družstvo podle § 12 obč. zák. nic pro sebe dovozovati.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel napadá rozhodnutí rekursního soudu pro zřejmý rozpor se zákonem, leč neprávem. Jest sice přisvědčiti právnímu názoru stěžovatelovu, že z článku II. stanov společenstva lze seznati, že tu jde o podporování výdělečnosti a hospodářství členů společným provozováním podniku. Z účelu tam vytčeného vyplývá, že jde v podstatě o zmenšení výdajů členů společenstva hlavně co do nákladů dopravních a rabatu za cukr, v čemž spočívá hospodářský účel. Ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. nevyžaduje, by hospodářský účel byl dosažen společným provozováním podniku, stačí, jde-li o společné provozování hospodářské činnosti; že tato má býti společenstvem vyvinuta, vyplývá nepochybně ze stanov. Podle § 4 cit. zák. má ovšem firma společenstva odvozena býti z věci, k níž se závod vztahuje, avšak zákon nežádá, by ze znění firemního byla patrna veškerá činnost společenstva; stačí, obsahuje-li firma poukaz alespoň k jedné z nich. Zvolená firma společenstva neodporuje proto zákonitým předpisům. Jest však přisvědčiti právnímu názoru soudů nižších stolic, že žádosti stěžovatelově o zápis do společenstevního rejstříku nebylo vy- hověti, poněvadž vyplývá ze stanov (čl. III.), že nejde o sdružení jen velkoobchodníků s cukrem, neboť za členy mohou býti přijaty i jiné osoby, fysické nebo právnické, a také skutečně byly přijaty a do představenstva společenstva zvoleny. Že šlo jen o zákonité zástupce cukerních společností bankovních ústavů, jež se staly členy společenstva, ze spisů nijak nevyplývá, jak stěžovatelka omylem má za to. Dovolací stížnosti proto vyhověti nebylo.

Citace:

č. 8751. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 313-314.