NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 11132.

Přikázání zažalované pohledávky k vybrání za sporu nemá vliv na žalobcovo oprávnění k žalobě. Předpisu třetího odstavce § 294 ex. ř., vylučujícímu odsouzení žalovaného k zaplacení zažalované pohledávky žalobci, vyhoví se výrokem soudu, že se nemá platiti bezprostředně žalobci, nýbrž složiti na soudě (§ 307 ex. ř. a § 1425 obč. zák.). Nevadí, že žalobce nepřizpůsobil žalobní prosbu změněnému stavu věci.
(Rozh. ze dne 31. října 1931, R II 322/31.) Žalobu o zaplacení pohledávky procesní soud prvé stolice zamítl s odůvodněním, že zabavení a přikázání zažalované pohledávky žalobcově věřitelce za sporu má v zápětí, že žalobce nemá aktivní oprávnění ke sporu. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, o ní dále jednal a znovu rozhodl. Důvody: Podle § 234 c. ř. s. nemá zcizení věci nebo sporné pohledávky vliv na rozepři. Zcizením jest tu rozuměli i zcizení exekuční, tedy přikázání k vybrání. Rozhodnutí prvého soudu jest proto právně mylné.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Odvolací soud správně uznal, že přikázání zažalované pohledávky k vybrání za sporu nemá vliv na žalobcovo aktivní oprávnění. Názor ten odpovídá judikatuře bývalého nejvyššího soudu vídeňského (viz rozhodnutí ze dne 9. prosince 1914, č. j. Rv II 1296/14, Právník 1915, str. 923), jakož i tohoto nejvyššího soudu (viz rozhodnutí čís. 4292, 5655 sb. n. s.). Nejvyšší soud neshledává příčiny uchýliti se od tohoto právního názoru, vysloveného i v jiných neuveřejněných rozhodnutích. Stavu věci, jenž za řízení doznal následkem tohoto přikázání změny a který podle třetího odstavce § 294 ex. ř. vylučuje arci odsouzení žalované k zaplacení zažalované pohledávky žalobci, vyhoví se výrokem soudu, že se nemá platili bezprostředné žalobci, nýbrž složiti na soudě (§§ 307 ex. ř. a 1425 obč. zák.). Že žalobce nepřizpůsobil změněnému stavu věci žalobní prosbu, nevadí, neboť žalobní prosba o zaplacení zahrnuje v sobě i žádost o složení na soudě (viz rozhodnutí čís. 4747 a 7773 sb. n. s.).

Citace:

Čís. 14545.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 616-616.