NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 1038.

Výzva, by dělníci určité politické strany byli pro tuto politickou příslušnost vyloučeni z práce, zakládá skutkovou podstatu přečinu dle § 305 tr. zák.
(Rozh. ze dne 9. prosince 1922, Kr I 1285/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 29. října 1921, jímž byl obžalovaný Hynek F. uznán vinným přestupkem útisku dle § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 309 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu nalézacímu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Na Hynka F—a bylo žalováno, že dne 2. března 1921, vyzvav dělnictvo ve smaltovně, by hlasovalo o tom, kdo je pro a kdo proti tomu, by lidovci opustili továrnu, a, vykřiknuv po hlasování »ven s nimi« (t. j. lidovci), veřejně a před více lidmi vyzýval k nemravným a zákony zapovězeným činům a že se tak dopustil přečinu dle § 305 tr. zák. Nalézací soud vzal po skutkové stránce děj, v obžalobu daný, za prokázaný, neuznal však obžalovaného vinným přečinem dle § 305 tr. zák., nýbrž jen přestupkem útisku dle § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 sb. z, a n. Zmateční stížnosti státního zastupitelství, brojící proti této kvalifikaci činu důvodem zmatečnosti čís. 10 § 281 tr. ř., nelze upříti oprávnění. Stížnost uplatňuje právem, že výzva obžalovaného k dělnictvu, by hlasováním rozhodovalo o tom, zda z důvodů politických má část dělnictva z práce býti vyloučena, a na výsledek hlasování toho se pojící výrok, směřující ku skutečnému provedení hlasování toho — obsahují v sobě vyzývání a podněcování nejméně k činům nemravným. Nemůže býti sporu o tom, že každý státní občan bez ohledu na své politické a náboženské přesvědčení má neporušitelné právo, hledati své zaměstnání a vykonávati práci kdekoli, a že není zákona nebo předpisu, jenž by zaměstnavatele obmezoval, poskytnouti zaměstnání a výdělek příslušníkům politické strany, o niž jde. Nemůže býti pochybnosti ani o tom, že jednání, směřující k tomu, by někdo byl z práce propuštěn anebo násilně vyloučen a tím chleba zbaven jen proto, že je příslušníkem jiné politické strany, než ostatní dělnictvo, příčí se nejen právnímu cítění, nýbrž i platným zásadám morálky a nese proto na sobe ráz nemravnosti. Přečin dle § 305 tr. zák. náleží k trestným činům, ohrožujícím veřejný klid a pořádek. Ustanovení tohoto § tresce takové výzvy, jichž nebezpečnost záleží v působení na vůli neurčitého počtu lidí buď ve směru nezákonném anebo nemorálním a v nichž se jeví snaha, by tito lidé byli otřeseni ve svých názorech o zavržitelnosti a špatnosti činů zákonem zakázaných nebo nemravných, aby v nich byl vzbuzen názor, který je způsobilým, ohroziti zachování veřejného pokoje a pořádku. Veškeré tyto náležitosti vykazuje jednání obžalovaného a zakládá proto v objektivním ohledu skutkovou povahu přečinu dle § 305 tr. zák. Dlužno-li tedy v jednání obžalovaného dle toho, co řečeno, spatřovati výzvu к činům nemravným, netřeba se obírati otázkou, zda obsahovalo zároveň také výzvu k činům protizákonným. Podřadění činu obžalovaného pod mírnější ustanovení zákona o útisku je tudíž nesprávným, nehledíc k tomu, že zákon tento nabyl dle § 9 platnosti teprve 6. září 1921, kdežto čin byl spáchán před tím, totiž 2. března 1921, takže zákon tento, nevylučující v § 1 ostatně trestnost činu podle jiných ustanovení trestních, nepřichází zde v úvahu. Uplatňovaný důvod zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. je proto dán.

Citace:

č. 1038. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 570-571.