NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 12838.

Živnostenské právo. — Řízení správní. — Řízení před nss: * Jestliže orgán živnostenského společenstva, povolaný k usnesení o podání stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu, omezí podání stížnosti na vytýkání určitého zákonného nedostatku, jsou nepřípustné výtky písemné stížnosti činěné v jiném směru.
(Nález z 31. března 1937 č. 11829/37.)
Věc: Společenstvo hostinských a výčepníků pro okres lounský se sídlem v Lounech proti rozh. zem. úřadu v Praze ze 14. července 1934 o hostinské a výčepnické koncesi Jana K.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost. Důvody: Výměrem okr. úřadu v Lounech z 26. května 1933 byla Janu K. v Lounech udělena koncese k osobnímu provozování živnosti hostinské a výčepnické v Lounech na pozemku zvaném »Na farmě« s tím, že může býti provozována toliko od 1. dubna do 30. září.
Tento výrok byl nař. rozhodnutím potvrzen.
Na toto rozhodnutí podává stížnost společenstvo hostinských a výčepníků pro okres lounský se sídlem v Lounech, ve které se vznášejí v podstatě tyto námitky:
1. Jan K., jemuž byla udělena hostinská a výčepnická koncese pro Louny na pozemku zvaném »Na farmě«, nepodal průkazu způsobilosti a také neprokazuje, že je od tohoto průkazu osvobozen podle zákona z 15. července 1927 č. 112 Sb.,
2. lhůta, která byla dána společenstvu, aby podle § 23 a) živn. řádu nahlédlo do dokladů předložených jmenovanou zúčastněnou stranou, byla proti zákonu zkrácena ze tří neděl na 3 dny,
3. místnost, do které byla koncese udělena, je v budově nekolaudované, neodpovídající stavebním předpisům,
4. nebylo odpověděno na námitku společenstva, že na místnosti, do kterých byla koncese udělena, není možno policejně dohlížeti,
5. nebylo odpověděno na výtku společenstva, že Jan K. nebude provozovati koncesi osobně.
Nss nemohl vejíti na věcné projednání této stížnosti, a to z těchto důvodů:
V případech, ve kterých podle § 116 a) živn. řádu přísluší živnostenskému společenstvu odvolací právo z rozhodnutí a opatření živnostenského úřadu a ve kterých tedy má společenstvo postavení procesní strany, přísluší podle § 116 c) odst. 1 právo podati rekurs představenstvu společenstva (§ 119 g), pokud není hromadě společenstva stanovami vyhrazeno, aby v jednotlivých případech se usnášela o podání rekursu. Totéž platí i pro podání stížnosti k nss, neboť tuto stížnost může podati jen ten společenstevní orgán, který je povolán jednati jménem procesní strany ve správním řízení skončeném rozhodnutím, proti němuž stížnost směřuje. V zákoně není předepsáno, aby představenstvo živn. společenstva (§ 119 d) se usnášelo na celém obsahu rekursu, resp. stížnosti, jež má býti podána nss na rozhodnutí správního úřadu, jež vyznělo proti podanému dobrozdání společenstva. Takový požadavek neplyne ani z cit. § 116 c) odst. 1 živn. řádu. Než se zřetelem na toto zákonné ustanovení musí býti podaný rekurs, resp. stížnost projevem vůle společenstevního představenstva; usnese-li se tedy tento orgán společenstevní na určitých důvodech, ze kterých má býti rekurováno, resp. stížnost nss podána, lze pokládati za rekurs, resp. za stížnost podanou společenstevním představenstvem jakožto orgánem, který je podle zákona povolán k jejich podání, jen onen rekurs, resp. stížnost k nss, jež nevybočuje z rámce zmíněného usnesení společenstevního představenstva, jež tedy jen provádí důvody, na základě kterých podle projevené vůle společenstevního představenstva má býti rekurs, resp. stížnost k nss podána. V tomto případě připojilo stěžující si společenstvo ke stížnosti opis protokolu řádné výborové schůze společenstva konané dne 20. srpna 1934, v němž se doslovně uvádí: »Starosta společenstva nechává čísti výměr zem. úřadu v Praze, jímž se uděluje letní koncese pro restauraci »Na farmě« Janu K. v Lounech po dobu od 1. dubna do 30. září, od 8. hodiny ranní do 9. hodiny večerní. Společenstvo se usneslo jednomyslně podati proti tomuto rozhodnutí zem. úřadu v Praze žalobu k nss v Praze, neboť vzhledem k místním poměrům není tato koncese potřebná, a to ani pro dny, kdy se »Na farmě« něco pořádá.« Podle toho společenstevní výbor za řízení starostova, tedy společenstevní představenstvo (§ 117 lit. b) povolané k podání stížnosti, projevilo vůli podati stížnost na napadené rozhodnutí zem. úřadu v Praze jen proto, že hostinské a výčepnické koncese, jež byla Janu K. udělena, není vzhledem k místním poměrům zapotřebí, omezilo tedy podání stížnosti jen na výtku nedostatku místní potřeby. Jestliže se ve stížnosti vznášejí námitky, jež jsou stručně uvedeny výše v bodech 1—5, jde vesměs o námitky, jež zmíněný jedině směrodatný projev vůle povolaného orgánu společenstevního přesahují, a nelze se s nimi věcně vůbec zabývati, neboť nevycházejí od strany, jíž právo stížnosti přísluší (§ 5 zákona o ss). Poněvadž pak s hlediska místní potřeby v podané stížnosti proti nař. rozhodnutí vůbec brojeno není (§ 18 zákona o ss), musila býti stížnost odmítnuta pro nepřípustnost, aniž ovšem bylo třeba zabývati se otázkou, zda by vůbec s tohoto hlediska se zřetelem na procesní situaci vytvořenou stranami ve správním řízení nař. rozhodnutí mohlo býti přípustně v odpor bráno.

Citace:

Č. 12838. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 454-456.