Authors:
= Slovník veřejného práva československého, sv. 1
PDF
Fideikomisy. — Filmování.

Filmování.


I. živnostenská úprava. Zákonem č. 140/1926 Sb. byla prohlášena živnost fotografická včetně pořizování fotografických snímků při živnostenské výrobě filmů za Filmování.
živnost řemeslnou. Je tedy celý po živnostensku provozovaný proces fotografický při výrobě filmů, jakož i jeho jednotlivé části posuzovati jako živnost řemeslnou; všechna ostatní činnost vykonávaná při výrobě filmů je podle živnostenského řádu platného v historických zemích, jakož i podle živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatskou Rus č. 259/1924 Sb. živností svobodnou (srov. tisky poslanecké sněmovny č. 208 a 404/1926). V § 42 cit. živn. zák. pro Slovensko a Podkarpatskou Rus jsou zařazeny podniky na výrobu celuloidových filmů a sklady těchto výrobků mezi závody, jež lze povoliti jen na základě ediktálního řízení (viz vlád. nař. č. 129/1925 Sb.). Totéž platí podle živnostenského řádu pro historické země (viz min. nař. č. 163/1908 ř. z.).
II. Policejní úprava. Všeobecných předpisů policejních upravujících zvláště f. není, zejména není takových předpisů platných pro celý stát, kterými by bylo f. vázáno na předchozí povolení politických (policejních) úřadů. Tyto úřady, jsouce podle zákona povinny bdíti nad veřejným pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy, musejí v těchto směrech kontrolovati i f. a zakročiti, jestliže by ohrožovalo veřejný pořádek, klid, bezpečnost nebo veřejnou mravnost, neboť svobody může býti využito jen potud, pokud naznačené statky právní nejsou ohroženy. Za tím účelem mohou politické (policejní) úřady ve svých úředních obvodech vydávati příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné jak ve způsobu všeobecných nařízení tak i pro jednotlivé případy a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích od 10 Kč do 5 000 Kč nebo na svobodě od 12 hodin do 14 dnů. Právním základem naznačené působnosti politických (policejních) úřadů je čl. 2 a 3 zák. č. 125/1927 Sb., který platí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od 1. VII. 1928 a v zemi České a Moravskoslezské nabude účinnosti 1. XII. 1928. Do této doby čerpají politické (policejní) úřady v historických zemích oprávnění zameziti policejními opatřeními ohrožování bezpečnosti, veřejného pokoje a klidu f-m z ustanovení §§ 22 a 35 přílohy A a § 22 přílohy B nař. č. 10/1853 ř. z. Na Slovensku platí dosud nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska vyhlášené v Úradných Novinách pod č. 33/1919 a publikované ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 128/1919,
podle kterého po dobu přechodního vojenského obsazení Slovenska je nepřípustno svobodně filmovati na Slovensku (bráti přírodní snímky nebo scény) bez předchozího povolení ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska. Žadatel je povinen udati jméno filmového podniku, čas, místo a účel f. a podvoluje se event. opatřením ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska. Až do definitivní úpravy mezinárodní situace v otázkách hospodářských je podle téhož nařízení nutno vyžádati si svolení ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska k zakládání jakýchkoli podniků na výrobu filmů a ke komisionářským obchodům s filmy na Slovensku. Přestupky tohoto nařízení trestají politické úřady pokutou až do 20 000 Kč; v případě nedobytnosti nastoupí trest vězením až do 4 neděl. Toto nařízení nebylo dosud odvoláno a platí proto dosud (srov. nález nejvyššího správního soudu ze dne 2. X. 1925, č. 18119). Změna nastala jen dotud, že na místě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska nastoupil od 1. VII. 1928 zemský úřad v Bratislavě (vlád. nař. č. 94/1928 Sb.). Udělování povolení podle zmíněného nařízení je ponecháno zcela volnému, nijak neobmezenému uvážení jmenovaného úřadu (srov. cit. nález).
Rovněž není předpisů, ustanovujících všeobecně o tom, co lze, po případě nelze filmovati. Ze zvláštních zákazů buď upozorněno na ustanovení § 24/2 zák. č. 50/1923 Sb., podle kterého se trestá za přestupek peněžitým trestem od 50 Kč do 10 000 Kč nebo vězením od 8 dnů do 6 měsíců: 1. kdo bez úředního povolení zhotoví (popis, plán, nákres nebo) snímek některého zařízení neb opatření na obranu republiky; 2. kdo bez úředního povolení úřední (plány, nákresy) snímky (nebo spisy) o takových zařízeních neb opatřeních opíše, obkreslí neb ofotografuje nebo jinému dá nebo nechá opsati, obkresliti neb ofotografovati, a 3. kdo bez úředního povolení uvedené předměty sobě nebo jinému opatří neb uveřejní. — Filmující, maje na zřeteli předpisy o censuře filmů (srov. heslo: "Biografy"), nebude zajisté filmovati scény, které obsahují výjevy zakládající skutkovou povahu trestného činu, jež mohou ohrožovati veřejný pokoj a pořádek nebo se příčí slušnosti a dobrým mravům. Mezinárodní úmluvou o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jich rozšiřování, danou v Ženevě 12. září 1923 Filmování. — Filosofie práva.
(č. 96/1927 Sb.), zavázala se Československá republika, že učiní veškerá opatření, aby byla vypátrána, stíhána a potrestána každá osoba, jež se proviní některým z trestných činů níže vypočtených, a v důsledku toho stanoví, aby byl potrestán: 1. kdo zhotovuje nebo má na skladě necudné (spisy, výkresy, rytiny, malby, tiskoviny, obrazy, návěští, odznaky, fotografie) kinematografické filmy (nebo jiné necudné předměty), za účelem obchodování s nimi, jich rozšiřování nebo veřejného vystavování; 2. kdo za účely výše uvedenými dováží, přepravuje, vyváží nebo kdo dává dovážeti, přepravovati nebo vyvážeti zmíněné necudné (spisy, výkresy, rytiny, malby, tiskoviny, obrazy, návěští, odznaky, fotografie) kinematografické filmy (nebo jiné necudné předměty) nebo je jakýmkoli způsobem v oběh uvádí; 3. kdo jimi obchoduje třeba i neveřejně nebo má účast na takovém obchodě, ať se dotýká řečených necudných předmětů způsobem jakýmkoli, nebo kdo podnikne jakékoli jednání týkající se jakkoli takových necudných předmětů, je rozšiřuje, veřejně vystavuje nebo je po živnostensku pronajímá; 4. kdo v úmyslu, aby podporoval tento trestuhodný oběh neb obchod, oznamuje neb uvádí ve známost jakýmkoli způsobem, že se někdo zabývá shora uvedenou trestnou činností, kdo oznamuje neb uvádí ve známost, jak a kým mohou zmíněné necudné (spisy, výkresy, rytiny, malby, tiskoviny, obrazy, návěští, odznaky, fotografie) kinematografické filmy (nebo jiné necudné předměty) býti opatřeny přímo nebo nepřímo. Tato úmluva není dosud provedena vnitrostátně. Má se tak státi v chystaném zákoně o pornografii.
Konečně buď upozorněno na ustanovení § 11 zák. č. 172/1925 Sb. o letectví, podle něhož fotografické přístroje smějí býti v letadlech, vyjímajíc letadla, která slouží k účelům vojenským a policejním, pouze se zvláštním úředním povolením. Přestoupení tohoto zákazu trestají politické úřady. Předměty, které byly proti zákazu vzaty na letadlo, se zabaví a propadají ve prospěch státu (§§ 50 a 51 cit. zák.). Ustanovení tato vyplývají z úmluvy o úpravě letectví uveřejněné pod č. 35/1924 Sb., podle jejíhož čl. 27 může každý stát, pokud se týče letectví, zakázati neb upraviti dopravu neb užívání přístrojů fotografických. Příslušné předpisy musejí býti ihned oznámeny mezinárodní komisi pro letectví, která je sdělí ostatním smluvním státům.
Václav Dusil.
Citace:
Filmování.. Slovník veřejného práva Československého, svazek I. A až Ch. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1929, s. 612-614.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).