Všehrd. List československých právníků, 13 (1932). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 352 + VIII s.
Authors:

Univ. prof. Dr. Ernst Swoboda: Franz von Zeiller.

Festschrift des Steirischen Kulturschutzbundes zur Enthüllung eines Gedenkbildes an Zeillers Geburtshaus in Graz. Graz 1931. Str. 60. Cena neudána. — Zachytiti a ozřejmiti filosofický podklad vzniku rak. obč. zákoníka jest úlohou obtížnou, která vyžaduje vedle dokonalé znalosti positivního práva, též a hlavně důkladné a láskyplné proniknutí učením jednoho z největších, ale také nejtěžších filosofů — Immanuela Kanta. Práce S-ova na tomto poli jest veliká. Jsou to zejména jeho díla »Das allgemeine bürgerliche Gesetzbuch im Lichte der Lehren Kants« a »Die Neugestaltung der Grundbegriffe unseres bürgerlichen Rechts«, které způsobem velmi instruktivním zhodnotily vliv, jejž učení Kantovo prostřednictvím Zeillerovým mělo na tvorbu rak. občan. zákoníka. Zeiller nebyl však pouhým prostředníkem, Kant své učení o právu zachytil jen v hrubých rysech, neboť chyběla mu praktická právní zkušenost. Proto k použití Kantova učení pro zákonodárné dílo bylo třeba dalšího genia a tím byl Franz Anton Felix Edler von Zeiller. Největší význam Zeillerův spočívá v tom, že odkryl »praktického Kanta«. S-ova kniha, shrnující podstatné výtěžky předchozích jeho děl, spatřuje v Zeillerovi vlastního tvůrce občanského zákoníka. V prvé kapitole seznamuje nás se životopisem Zeillerovým a dočítáme se tam, že Zeiller, dosáhnuv v 17. roku svého života doktorátu filosofie, věnoval se studiu práva a byv promován na doktora práv byl brzy na to ustanoven za profesora práva přirozeného a římského, později též veřejného a trestního. Stal se též soudcem ve vyšší a nejvyšší stolici. Byl jmenován též referentem při poradách komise pro přepracování osnov obč. zák. V dalších kapitolách S., pojednávaje o filosofických základech obč. zák., o pojmu osobnosti, zvláště o jeho vlivu v právu rodinném, při pojetí právnických osob a v rámci práva mezinárodního, dále o dynamickém pojmu věci, o pojmu vlastnictví v širším smyslu a výtkách Savignyho, o způsobu výstavby Kantovy filosofie pro účely občanského práva, o nalézání práva a o mezinárodním poslání obč. zák., ukazuje, jak genialita Zeillerova, mající za podklad filosofii Kantovu a bohaté zkušenosti právní, vytvořila stěžejní zákonodárné dílo, vyhovující jako žádné jiné, Spenglerovu požadavku dynamiky právní, která umožňuje, aby právo bylo s to zmoci stále se měnící poměry sociální i kulturní.
S-ově knize lze snad vytknouti, že občanský zákoník jako zákonodárné dílo přece jen přeceňuje. Obč. zák. jest reprodukcí přirozenoprávních systémů a je v tom směru dosti doktrinářský, jako přirozené právo vůbec. Občanský zákoník jest především střižen na potřeby byrokracie absolutní monarchie. Podíváme-li se pak s hlediska normologického na př. na Zeillerovo pojetí práva, tu vidíme, že pojetí toto jest metajuristické, neboť vychází s hlediska přirozené svobody, tedy z toho, co jest právním řádem neupraveno. Jako právní dílo historicko-filosofické jest však S-ova kniha opět prací vysoké úrovně, vyznamenávající se bezvadným zvládnutím velké látky, právnickým důvtipem a neméně též nevšedním a stále zajímavým způsobem podání.
Dr. Vladimír Kubeš, Brno.
Citace:
Univ. prof. Dr. Ernst Swoboda: Franz von Zeiller.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 5, s. 172-173.