Deník.

Teror ulice

nabyl jednak následkem všeobecné poválečné demoralisace, jednak slabostí vlády v republice naší domovského práva. Věci došly tak daleko, že nejen rozhodnutí úřadů jmenovitě politických, ale i některá usnesení soudů, zvláště o vyklizení, stávají se nátlakem ulice nevykonatelnými.
Spisy o vyklizení, které pozůstávaly dříve ze 2—3 listů, nabývají velkého rozsahu a při opětovných pokusech o vyklizení objevují se v nich stereotypní relace výkonných orgánů »Výkon ulicí zmařen«. Jen příkladem uvádím, že u velkého předměstského soudu v Praze, přes 50% vyklizení bývá tak zmařeno. Příčina zla kotví jen ve slabosti příslušných orgánů bezpečnostních, kteří chovají se naprosto pasivně.
Dnes, kdy soudy zkoumají oprávněnost výpovědi tak přísně a úzkostlivě, že ze 100 návrhů jen asi 3—4 bývají povoleny a 2. instancí potvrzeny, je vyloučeno, že by se někomu mohla státi křivda; pak je ovšem povinností vlády, chrániti autoritu soudů a výkon povoleného vyklizení za všech okolností prosaditi, aneb raději prohlásiti výpovědi vůbec za nepřípustné, neboť dnešním stavem se právní cit v občanstvu přímo ubíjí.
Pokud se pak týče rozhodnutí jiných úřadů terorem zmařených, uvádím jen charakteristický případ z Kladna, kde poštvaný dav pro konfiskaci časopisu stávkoval a zkonfiskovaný náklad násilím si rozebral. Nebylo by tu lépe vůbec nekonfiskovati, není-li moci nebo dobré vůle konfiskaci provésti? Avšak i proti soudům a funkcionářům úřadů obrací se teror ulice. Okresní hejtmani a političtí úředníci jsou davem napadáni, vláčeni po ulicích, ohrožováni a týráni, jak stalo se v Hoře Kutné, Pardubicích a jinde. V Kralupech tupen je okr. s. Dr. Р., ježto zavedl trestní řízení pro předražování proti poslanci B. a vyhrožuje se mu na veřejné schůzi. V Přešticích vniká dav do kanceláře o. s. Dr. W., který vyreklamoval při volbách do obce více osob pro krádež trestaných, vyhrožuje mu bitím a žádá u přednosty soudu jeho odstranění. V Hr. Kr. dávají předáci davu r. z. s. Dr. Fr., který povolil exekuční vyklizení, ultimátum: »Povolíte-li ještě jedno vyklizení, vyklidíme vaši rodinu z vašeho bytu a vyklizovanou stranu tam nastěhujeme.« Jinde zase srocený dav vynucuje propuštění uvězněných osob, tak v Kralupech, Lounech, Kolíně a pod.
Ještě v jiné způsobě vystupuje teror. Soudci jsou pro svoji úřední činnost systematicky v novinách napadáni a tupeni. Vytýká se jim stranická zaujatost, pasivní resistence, příslušnost k určité politické straně; píše se o třídní justici, měšťácké ideologii. Uveřejňují se zlobné články stran, které při svoji v řádném postupu instančním prohrály, články, které jsou daleky rozumné a klidné kritiky. Útoky tyto vyskytují se v časopisech více politických stran, jsou tím nespravedlivější, ježto naše soudcovstvo, mezi nímž jsou příslušníci různého politického přesvědčený, prodchnuto je vesměs spravedlivým demokratickým duchem, jako málokterý jiný stav. Zdá se, že jistým temným živlům záleží na tom, aby v širokém obecenstvu podkopána byla důvěra ve spravedlivost soudů a autorita jejich otřesena.
Organisované soudcovstvo pozorujíc s bolem tyto kormutlivé, rozkladné zjevy, nemohlo déle mlčeti a býti hluchým ku stížnostem svých příslušníků.
Zvolena zvláštní komise, která po několik neděl sbírala materiál, a pak rázně žádáno u vlády, Národního shromáždění, předsednictev poslaneckých klubů a v redakcích časopisů o ochranu a odpomoc tam, kde soudcovstvo samo nemůže zavésti pořádek. Budiž s povděkem konstatováno, že zakročení to mělo již účinek. Ministr spravedlnosti JUDr. Veselý slíbil energicky chrániti autoritu soudů proti nespravedlivým, útokům a slibu svému dostál. Konečně budiž zde jako dokument doby otisknuto provolání soudcovstva k veřejnosti, uveřejněné v některých denních listech.
JUDr. K. Soukup, rada z. s.
České veřejnosti!
Stále vyskytují se v poslední době smutné zjevy, které obavou a úzkostí naplňují srdce a mysl všech věrných Čechů, upřímně milujících národ a Republiku.
Úcta k zákonům válem mizí a ubývá.
Předpisů a zákonů Republiky se nedbá.
Veřejní funkcionáři, zvláště soudci, jsou poštvaným davem ohrožováni, napadáni v novinách, spílá se jim a podkládají úmysly a cíle, jichž jsou dalecí.
Rozhodnutí úřadů stávají se nátlakem ulice nevykonatelnými a bude-li se na této šikmé cestě pokračovati, stanou se i rozsudky soudů pouhým popsaným papírem.
Budiž při tom žalováno, že nejen prostý lid prohřešuje se takto proti základům státu, ale i ti, kdož by jako vůdcové měli lidu býti vzorem a příkladem a jimž postavení jejich ukládá vyšší mravní závazek ku svobodnému vlastnímu státu.
Dokladů netřeba uváděti, každý, kdo čte denní listy, přesvědčí se o pravdivosti těchto řádků.
V této vážné chvíli československé soudcovstvo, jemuž bylo vždy chloubou každému, bez rozdílu stavu a majetku, nestranně dopomáhati ku spravedlnosti a jež v první řadě poměrů těchto želí a těžce je snáší, důtklivě žádá všechny občany dobré vůle bez rozdílu politického přesvědčení, aby sami a ve svém prostředí usilovně působili ku zvýšení úcty a vážnosti k zákonům a veřejným orgánům Republiky, pamětlivi jsouce toho, že úcta před zákony jest základem spořádaného právního státu.
V Praze, v lednu 1920.

Citace:

Příspěvek k §u 391 ex. ř.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 8, s. 319-320.