NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Č. 10.539.

Obecní volby: I. * Při volbě obecního starosty a náměstků podle § 62 ob. řádu vol. jest zachovati časové pořadí, stanovené v § 60 cit. zák., t. j. dlužno voliti nejdříve starostu, pak prvního a potom druhého náměstka. — II. Byl-li starostou nebo náměstkem zvolen člen zastupitelstva, který není příslušníkem žádné ze skupin, jimž podle poměrné početnosti přísluší nárok na obsazení mandátu do obecní rady, přijde mandát v ob. radě takto již obsazený na vrub oné skupiny, která podle počtu svých hlasů v obec. zastupitelstvu má na mandát v obecní radě nárok nejslabší.
(Nález ze dne 16. května 1933 č. 14299/31.)
Prejudikatura: ad. II. Boh. A 7902/29.
Věc: Otakar P. a spol. v K. proti zemské správě politické v Praze o volbu starosty, náměstka a obecní rady.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím bylo vysloveno, že skupina národně-demokratická, zvolivši náměstkem starosty příslušníka skupiny republikánské, má nárok již jen na jednoho člena obecní rady, zrušuje se pro nezákonnost, jinak stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Dne 4. března 1928 konala se v K. volba obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení. Z 18 mandátů, jež bylo obsaditi, obdržely volební skupiny: 1. národně-sociální 3, 2. komunistická 2, 3. národně-demokratická 6, 4. republikánská 1, 5. živnostenská 1, 6. lidová 2, 7. občanská 3, úhrnem 18.
Když proti takto provedené volbě nebylo podáno námitek, svoláni na den 23. března 1928 zvolení členové zastupitelstva k volbě starosty, náměstků a obecní rady. Před zahájením volby uplatnila skupina národně-demokratická nárok na úřad náměstka a když nárok ten byl volební komisí uznán, přikročeno k volbě starosty ostatními členy zastu- pitelstva a zvolen jím příslušník skupiny občanské František S. Poté vykonala skupina národně-demokratická volbu náměstka a zvolila Františka Št. ze skupiny republikánské.
Mandáty v obecní radě přidělila volební komise takto: a) skupině národně-sociální 1, b) skupině komunistické 1, c) skupině národně-demokratické 2, d) skupině lidové 1, e) skupině občanské 1, úhrnem 6. Při tom započítán zvolený již starosta skupině občanské a náměstek zvolený ze skupiny republikánské skupině národně-demokratické, která jej zvolila. Skupiny národně-sociální, komunistická a lidová zvolily po jednom členu obecní rady na ně připadajícím, skupina národně-demokratická však volbu zbývajícího jednoho člena jí přiděleného nevykonala.
Námitky, které proti této volbě podali dnešní st-lé jednak proto, že nejprve měla skupina národně-demokratická zvoliti náměstka a teprve potom že měli ostatní členové zastupitelstva voliti starostu, jednak z důvodu, že neprávem byl do počtu mandátů v radě, připadajícího na skupinu národně-demokratickou, vpočten zvolený jí náměstek ze skupiny republikánské, zsp v Praze nař. rozhodnutím zamítla.
O stížnosti, vytýkající tomuto rozhodnutí v obou vytčených směrech nezákonnost, uvážil nss takto:
Námitce prvé, že náměstek měl býti volen před starostou, nevyhověl žal. úřad proto, že v § 60 ob. ř. vol., který stanoví povšechné zásady pro volbu starosty a náměstků a jest úvodním ustanovením jak pro § 61, tak i pro § 62, vyslovuje se zásada, že nejdříve volí se obecní starosta, pak první a potom druhý náměstek a že vzhledem k tomuto kategorickému předpisu nelze ze slůvka »pak« v odst. 2 § 62, které má zde význam spojovací a nikoli časový, konstruovati zásadu opačnou.
Nss uznal, opíraje se o usnesení odborného plena z 15. května 1933, názor tento správným.
O volbě starosty a jeho náměstků jedná ob. řád vol. v §§ 60, 61 a 62, a to tak, že v § 60 stanoví, jak má býti složena komise volbu řídící (odst. 1), jaké presence členů zastupitelstva je potřebí, aby volba byla platná (odst. 2), v jakém časovém pořadí mají se starosta a náměstkové voliti (odst. 3) a kolik náměstků má býti zvoleno (odst. 4), v §§ 61 a 62 pak určuje způsob, jak jest provésti volbu v obcích, kde se volilo obecní zastupitelstvo podle zásady relativní většiny (§ 61) a kde se volba konala podle zásady poměrného zastoupení (§ 62). Pokud se týče zejména časového pořadí volby starosty a náměstků, kterážto otázka je právě zde na sporu, praví se v odst. 3 § 60, že nejdříve volí se obecní starosta, pak první a potom druhý náměstek.
Z obsahu těchto předpisů a neméně též z jejich systematického uspořádání je zřejmo, že v § 60 chtěl zákonodárce volební akt ve směrech tam dotčených upraviti jednotně pro oba dále v §§ 61 a 62 normované způsoby volby, tedy bez rozdílu, provádí-li se tato z celého sboru (§ 61) anebo tak, že náměstka volí kvalifikovaná menšina sboru a starostu ostatní jeho členové (§ 62). Podle toho určuje se v §§ 61 a 62 způsob volby starosty a jeho náměstků jedině v tom směru, mají-li býti funkcionáři tito voleni z celého sboru, anebo jen některými jeho členy a kterými, při čemž ostatní všeobecné předpisy § 60 a tedy i ustanovení odst. 3 o pořadí, v jakém se volba má díti, platí i v těchto případech.
Stanoví-li tedy § 62 odst. 2 ob. ř. vol., že, prohlásí-li před volbou obecního starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva, že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama, ostatní členové zastupitelstva pak že volí obecního starostu a prvního náměstka, nelze z toho dovozovati, jak činí stížnost, že nejprve by měl býti volen druhý náměstek a potom teprve starosta a první náměstek. Proti názoru hájenému stížností, že ustanovení § 62 je předpisem specielním a že při volbě podle tohoto § neplatí odst. 3 § 60, sluší uvésti, že tu nejde o výminku z nějakého všeobecného pravidla, nýbrž právě o jeden ze dvou různých samostatných způsobů volby starosty a náměstků, takže nelze nahlédnouti, proč by pro každý z těchto způsobů mělo ohledně časového pořadí platiti něco jiného. Ani ze závěrečného odstavce § 62, v němž spatřuje stížnost potvrzení správnosti svého odchylného názoru, neplyne nic více, než že v případech tam uvedených provede se volba z celého sboru.
Byl-li tedy ve sporném případě přes to, že skupina národně-demokratická uplatnila nárok na úřad náměstka, volen dříve starosta a potom teprve náměstek, je postup ten ve shodě se zákonem a stížnost, tvrdící opak, bezdůvodná.
Stížnost vytýká však nař. rozhodnutí nezákonnost dále také potud, že skupina národně-demokratická byla neprávem zkrácena o jeden mandát v obecní radě proto, že sama zvolila náměstkem starosty příslušníka skupiny republikánské. Výtce té musil nss dáti za pravdu.
Jádro sporu po této stránce tkví v otázce, jak jest postupovati při volbě obecní rady, konané podle § 64 ob. ř. vol., jestliže za náměstka starosty byl zvolen příslušník skupiny, které její početné zastoupení v obecním zastupitelstvu nedává nároku na členství v radě.
Otázkou touto zabýval se nss podrobně již v nál. Boh. A 7902/29 a dospěl tam k závěru, že byl-li starostou neb náměstkem zvolen člen zastupitelstva, které není příslušníkem žádné ze skupin, jimž podle poměrné početnosti přísluší nárok na obsazení mandátu do obecní rady, nelze včítání podle § 64 odst. 2 ob. ř. vol. vůbec provésti a že v takovém případě mandát v obecní radě takto již obsazený přijde na vrub oné skupiny, která podle počtu svých hlasů v obecním zastupitelstvu má na mandát v obecní radě nárok nejslabší. Při tomto právním názoru setrval nss i zde.
Jestliže tudíž v daném případě žal. úřad vyslovil, že skupina národně- demokratická, zvolivši náměstkem starosty příslušníka skupiny republikánské, má nárok již jen na jednoho člena obecní rady, což není ve svém účinku nic jiného, než že se náměstek ten včítá skupině národně-demokratické, je výrok ten podle toho, co svrchu řečeno, v odporu se zák.

Citace:

č. 8890. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 533-535.