Čís. 4406.

Jde o nájem, účastný ochrany nájemců, přenechal-li podnikatel poživatin za úplatu celu ve své chladíme ku konservování.
(Rozh. ze dne 25. listopadu 1924, Rv I 1685/24).
Žalující obec přenechala žalovanému ve své chladírně celu za roční úplatu. Proti soudní výpovědi z cely vznesl žalovaný námitky, jimž soud prvé stolice nevyhovel a ponechal výpověď v platnosti. Odvolací soud výpověď zrušil, maje za to, že tu jde o smlouvu o dílo (poskytování chladu), již nelze zrušiti výpovědí.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolací soud nesdílí právní názor odvolacího soudu, že zde jde o služební smlouvu neb o smlouvu o dílo, než přes to nelze vyhověti dovolání. Není sporno, že žalující městská obec přenechala žalované firmě za roční úplatu 1500 Kč jednu celu ve své chladíme. Jelikož žalovaná firma v této místnosti konservuje a po dobu tohoto konservování také uschovává máslo a zeleniny, jedná se v podstatě o nájemní poměr, neboť předmětem smlouvy jest používání nespotřebitelné věci (cely v chladírně) za určitou úplatu. Ježto jde o místnost v chladírně, rozumí se samo sebou, že pronajímatelka jest povinna, udržovati pronajatou místnost v takovém stavu, by jí nájemník mohl použíti k umluvenému účelu, že tedy jest povinna, starati se o to, by cela byla chladnou. Tato povinnost žalobkyně odpovídá ustanovení §u 1096 obč. zák. a nemění ničeho na právní povaze sporné smlouvy, která v podstatě jest nájemní smlouvou. Jako taková podléhá ustanovení zákona o ochraně nájemníků, jak jest zřejmo z §§ 30 a 31 tohoto zákona. Názor dovolatelky, že zde jest pachtovní smlouva ve smyslu §u 1091 obč. zák., nemá opory v přednesu stran. Pro nedostatek soudního svolení k výpovědi ve smyslu §u 1 citovaného zákona bylo spornou výpověď zrušiti, jak správně učinil odvolací soud, ovšem z jiných důvodů.

Citace:

č. 4406. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 679-680.