NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5035.

Obecní rozpočet. — Pozemková reforma: 1. Do jaké míry je nutno, aby určité vydání bylo pravděpodobno, aby mohlo býti pojato do obecního rozpočtu? — II. Přirážky k státním přímým daním lze vypsati též na úhradu potřeby mimořádné.
(Nález ze dne 21. října 1925 č. 19311).
Věc: Frant. Jos. A. ve Ž. (adv. Dr. Kar. Singer z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran rozpočtu obce T.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ve schůzi ob. zastupitelství v T. byl srhválen rozpočet obce té na správní rok 1924. Do potřeby mimořádné zařazena byla mimo jiné i položka 40000 K na vy vlastnění ovocné zahrady, 40 měr polí, rybníka a získání jmých práv při parcelaci velkostatku. Usneseno cely rozpočet mimořádný — celkem 65000 K — hraditi přirážkami k daním přímým.
V odvolání z usnesení ob. zastupitelství podaném namítalo ředitelství velkostatku st-lova, že se posud vůbec neví, zda a v jaké výši výlohy při parcelaci velkostatku vzniknou a že zaplacení 40000 K je nad síly poplatnictva.
Osk zamítla rozhodnutím z 26. září 1924 odvolání s tímto odůvodněním: Dle sdělení stpú-u obdrží obec T. ze zabraného velkostatku Ž. půdu za 160990 K. částka ta má býti hrazena z větší části výpůjčkou 40000 K vloženou do mimořádného rozpočtu na rok 1924. Dle sdělení ob. úřadu má jí býti užito na výlohy spojené s vyměřováním a zaknihováním získaných objektů a na výlohy spojené s nutnou úpravou těchto zanedbaných objektů, zejména zahrady. Obec vložila částku tu do rozpočtu, aby přespříliš nezatížila obec pro budoucnost, ježto v blízké budoucnosti musí uskutečniti nutné projekty pro zvelebení obce (stavba školy, obecní budovy, cest atd.).
Nař. rozhodnutím povolil žal. úřaa, smluviv se se zfř-ím, aby obec T. vybírala 42% přirážku k dani činžovní a 1000% přirážku k ostatním přímým daním na rok 1924 předepsaným, mimo daň z příjmu a 5% daň z čistého výnosu domů, dočasně od daně osvobozených. Stížnost ředitelství velkostatku Ž. proti rozhodnutí z 26. září 1924 peto obecního rozpočtu této obce na r. 1924 zamítl jako bezdůvodnou. V důvodech uvedeno, pokud jde o položku 40000 K, toto: Částka 40000 K zařazena byla do rozpočtu na zaplacení přidělené půdy od velkostatku Ž. Celkem dostane obec půdy za 160990 K; část 120990 K bude hrazena výpůjčkou, část 40000 K vložena do rozpočtu a bude hrazena přirážkou. Poněvadž vydání 40000 K bude v běžném roce realisováno, patří položka ta právem do rozpočtu v r. 1924. Pokud se týče způsobu úhrady přirážkami, jest usnesená disposice hospodářská se stanoviska obecního hospodářství účelnou, neboť tím se obec zbavuje vzhledem k úkolům ji bekajícím tíživých břemen a na druhé straně není toto opatření poplatní schopnosti obyvatelů v obci nepřiměřené, neboť letošní příznivá hospodářská konjunktura dovoluje, aby přirážky vybírány byly ve výši obecním zastupitelstvem usnesené.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Jako nezákonnost vytýká stížnost v prvé řadě, že do rozpočtu zařaditi jest pouze vydání pravděpodobně očekávané, že však takové pravděpodobnosti nebylo. Stížnost míní, že sdělení pracovní sekce stpú-u o tom, že obci budou přiděleny pozemky v ceně 160990 K, nepostačuje, aby vydání za pozemky ty stalo se pravděpodobným, ktíyžtě příděl závisí na souhlasu stpú-u. Tuto výtku shledal soud nedůvodnou. Jeť účelem obecního rozpočtu, aby stanoven byl plán a pořádek pro hospodářství obce v příštím roku správním, a aby zajištěna byla rovnováha mezi příjmy a vydáním obce tím, že se zjistí příjmy a vydání, jichž realisaci v rozpočtovém roce pravděpodobně lze očekáváti. Rozpočet resp. jeho jednotlivé položky nesmí se ovšem opírati toliko o povšechné a neurčité domněnky, nýbrž má býti uspořádán tak, aby co nejvíce přiblížil se pravděpodobné skutečnosti. V daném případě je mimo spor, že na velkostatku Ž. byla prováděna v roce 1924 pozemková reforma, a že obec se o příděl pozemků od velkostatku toho ucházela. Dle § 1 č. 5 zák. z 30. ledna 1920 č. 80 Sb. jsou obce jmenovány mezi osobami a korporacemi, jimž stpú zabranou a převzatou půdu přiděluje. Již proto mohla tedy obec i nadřízené úřady pravděpodobně počítati s tím, že pozemky budou obci přiděleny. Nejednal tedy žal. úřad protizákonně, když položku, kterou obec na částečné zaplacení pozemků těch do rozpočtu zařadila, z rozpočtu nevyloučil. Byloť pravděpodobno, že obci pozemky budou přiděleny a to tím spíše, ježto obvodová úřadovna stpú-u potvrdila, že obci přídělu se dostane. Dokud příděl nebyl uskutečněn, nýbrž obec jen o něj se ucházela, nebylo ovšem vyloučeno, že k přídělu nedojde, po případě že nebude uskutečněn v míře obcí žádané, ale tyto možnosti vylučovaly jen naprostou jistotu, nikoli však pravděpodobnost, s níž při sdělávání rozpočtu na budoucí rok sluší počítati. I kdyby pravda bylo, že pozemky přiděleny byly obci teprve k 1. lednu 1925 a že obec v roce 1924 na ně z běžných příjmů vynaložila jen 13700 K, jak tvrdí stížnost, nic to na věci nemění. Neboť je lhostejno, zda k očekávaným vydáním skutečně došlo, či zda z nějaké věcné příčiny s nich sešlo, neboť neočekávané skutečnosti později nastalé dokazují sice, že to, co při sdělávání rozpočtu jevilo se pravděpodobným, ve skutečnosti se nesplnilo, nedokazují však, že to, co v době sdělávání rozpočtu bylo očekáváno, tehdy pravděpodobno nebylo. Pro posuzování pravděpodobnosti je rozhodna doba, kdy rozpočet byl sděláván. Že však v této době obec nemohla očekávati, že přidělení pozemků nastane již v r. 1924, stížnost ani netvrdí a z neočekávaných okolností ex post nastalých dovozovati nemůže.
Další nezákonnost vidí stížnost v tom, že žal. úřad schválil zařazení sporné položky do vydání obce a že svolil, aby vydání to kryto bylo přirážkami, ač jde o vydání, jímž má býti získán nový majetek obecní. Vydání taková mají dle názoru stížnosti zásadně býti uhrazena zápůjčkou. Ani tuto výtku neshledal nss důvodnou, uváživ toto:
Rozpočet obecní dělí se dle § 1, odst. 2 ob. fin. novely v rozpočet řádný a mimořádný, a v §§ 2—4 jest ustanoveno, z čeho se skládají příjmy a vydání rozpočtu řádného, a z čeho příjmy a vydání rozpočtu mimořádného. Přirážky obecní, které zřejmě náležejí také k příjmům obce (§ 15, odst. I a § 24) nejsou však výslovně uvedeny ani v příjmech rozpočtu řádného ani v příjmech rozpočtu mimořádného. V § 2 č. 3 a v § 3 č. 4 uvádějí se sice dávky obecní, a to jak mezi příjmy rozpočtu řádného, tak i mezi příjmy rozpočtu mimořádného, a dle § 29 počítají se k »dávkám« i přirážky k daním státním. Nicméně však nejsou »dávkami obecními již povclenými« (§ 2 č. 3), ani mimořádnými dávkami k úhradě zvláště označených mimořádných výdajů vypsanými (§ 3 č. 4) míněny přirážky k přímým daním státním. Neboť přirážky tyto slouží dle § 31, odst. 6 k úhradě rozpočtového schodku toho kterého správního roku, a § 31, odst. 8 i § 32, odst. 1 potvrzuje i positivně, že se usnášejí a povolují vždy jen na dobu jednoho roku, kdežto dávkami v § 2 č. 3 a v § 3 č. 4 míněny jsou dávky na delší dobu povolené. Výnos těchto dávek neslouží k úhradě rozpočtového »schodku« v technickém smyslu slova, nýbrž je koeficientem rozpočtového schodku. Tento uhrazuje se pak především přirážkami k přímým daním státním. Z ustanovení § 2 č. 4 obecní finanční novely nelze tedy vyčísti, že přirážky k přímým daním státním jsou specifickým úhradovým prostředkem pro potřebu rozpočtu řádného.
Nic takového není ustanoveno ani v žádném jiném předpisu zákonném. Slouží-li však přirážky k přímým daním státním k úhradě rozpočtového schodku a není-li ustanovení zákonného, které by je vázalo na schodek rozpočtu řádného, pak není žádné zákonné překážky, pro kterou by nebylo možno použíti výnosu přirážek ke státním daním přímým i k úhradě vydání rozpočtu mimořádného.
Positivní potvrzení tohoto náhledu podává ostatně i § 14, který zřejmě předpokládá, že k úhradě nákladu na nový podnik, nebo zařízení v rozpočtu neuvedené, tedy na vydání k nabytí nového majetku obecního, jež se dle § 4, odst. 2 počítá k výdajům rozpočtu mimořádného, lze použíti přirážky obecní jak k daním přímým tak i k daním nepřímým.
Nebylo proto možno uznati důvodnou námitku stížnosti, že úhrada nákladu spojeného s koupí nemovitostí přirážkou k dani státní příčí se zákonu.
Je ovšem správné, že vydání takovéto může býti hrazeno též zápůjčkou, je však pouze otázkou hospodářské účelnosti, má-li se voliti tento způsob úhrady, či úhrada přirážkami. Otázka účelnosti není však otázkou právní, nýbrž lze ji v řízení před nss-em, tak jak positivně jest upraveno, pojímati jen jako otázku skutkovou, její zodpovědění může soud tento zkoumati jen podle § 6, odst. 2 zák. o ss, t. j. nikoliv po stránce věcné správnosti, nýbrž jen po stránce procesní.

Citace:

č. 5035. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 354-357.