Č. 9945.

Zaměstnanci veřejní: * Mezi úředníky, kteří při převodu do platů podle zák. č. 103/26 obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, zůstane dosavadní pořadí podle § 201 plat. zák. č. 103/26 nezměněno i pro příští roky potud, dokud nenastane okol- — Č. 9945 —
nost zakládající samostatný důvod pro změnu pořadí (na př. povýšení, špatná kvalifikace, dovolená s čekatelným a pod.).
(Nález ze dne 4. června 1932 č. 13792/31.)
Prejudikatura: Boh. A 9869/32.
Věc: Ing. arch. Václav V. v P. proti ministerstvu pošt a telegrafů (vrch. min. komisař Dr. Mir. Němec) o služební pořadí.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud upravuje služební pořadí st-le, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: 1. Žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl stížnosti st-lově z 29. května 1929 do určení služebního pořadí za rok 1928, pokud se týče jeho stížnosti z 17. dubna 1930 do určení služebního pořadí za rok 1930; stalo se tak v podstatě z důvodu, že min. služební pořadí st-lovo v býv. IX. hodn. třídě, do níž byl st-l definitivně jmenován s účinností ode dne 26. listopadu 1925, určilo tímto dnem, neberouc při tom zřetele na předcházející jeho služební dobu v této hodn. třídě v poměru prozatímním a opírajíc se o ustanovení § 37 odst. 1 služ. pragm. a § 1 odst. 1 bod 2 výn. býv. rak. min. obch. z 6. června 1914 č. 2648 H. M. a o předpisy plat. zákona č. 103/26. Ježto pak Ing. Alois S. a Ing. Vladimír L. byli jmenováni dnem 13. března 1925 do IX. hodn. třídy definitivně, kdežto — jak uvedeno — st-l byl jmenován do IX. hodn. třídy definitivně až dne 26. listopadu 1925, určil žal. úřad služ. pořadí st-lovo až za těmito dvěma úředníky; k tomu podotkl žal. úřad, že podle § 201 plat. zák. mezi úředníky, kteří při převodu obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, zůstává dosavadní služební pořadí nezměněno, a že také st-l byl správně mezi technickými úředníky 6. platové stupnice min. pošt zařazen za svrchu jmenovanými úředníky, kteréžto služební pořadí mu bylo zachováno i v pořadníku za rok 1930.
2. Mimo to podotkl žal. úřad v nař. rozhodnutí, pokud st-l ve stížnosti z 29. května 1929 poukazoval též na to, že jeho vrstevníci, kteří vstoupili do poštovních, služeb až po něm, byli již jmenováni do 5. platové stupnice, a pokud by na tento bod podání bylo nutno nahlížeti jako na stížnost, že takováto stížnost by byla nepřípustná, ježto platné předpisy (§ 49 služ. pragm.) neposkytují úředníku právního nároku na jmenování.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Stížnost jest sice formelně řízena proti celému nař. rozhodnutí, tedy i proti výroku shora v bodě 2. naznačenému; stížnost podle svého obsahu však brojí jen proti výroku pod 1. uvedenému. Důsledkem toho může se nss omeziti na přezkoumání zákonitosti nař. rozhodnutí v bodě 1.
V bodu tom bylo rozhodováno jen o služebním pořadí st-lově za roky 1928 a 1930. Jdou tudíž zcela mimo vývody stížnosti, kteréž snaží se vysvětliti význam tak zvané autorisační zkoušky podle § 9 nař. min. č. 77/1913 ř. z., vztah její k vyšší odborné zkoušce technických úředníků poštovní a telegrafní správy, jakož i důvody, proč st-l neskládal vyšší odbornou zkoušku technickou, a vliv okolností těch na jmenování — Č. 9945 —
prozatímní pokud se týče definitivní v IX. hodn. třídě. Vývody tyto nepostihují předmětu nař. rozhodnutí, vyznačeného svrchu v bodě 1. a jsou proto podle § 5 zák. o ss nepřípustny.
Jinak zastává stížnost právní názor (opírajíc se při tom o nál. Boh. A 3993/24 a 5846/26), že mělo služební pořadí st-lovo v IX. hodn. třídě býti určeno již dnem 28. prosince 1924, kterýmžto dnem byl jmenován stav. komisařem IX. hodn. třídy v prozatímním poměru, pokud se týče v X. hodn. třídě dnem 13. března 1922, kterýmžto dnem byl jmenován provisorním stav. adjunktem, kteréhožto nabytého práva nemůže ho zbaviti § 20 plat., zák. č. 103/26, ježto st-l byl ustanoven provisorním a definitivním komisařem pokud se týče adjunktem před účinností tohoto zákona a jeho pořadí, získané před touto účinností, zůstává podle § 201 plat. zák. nezměněno. Důsledkem toho měli po názoru stížnosti Ing. S., jmenovaný provisorním stav. komisařem IX. hodn. třídy dnem 29. dubna 1922, a Ing. L., jmenovaný v IX. hodn. třídě definitivně dnem 13. března 1925, býti zařáděni až za st-lem.
St-l má tedy za to, že mu jest hodnotiti pro určení služebního pořadí na roky 1928 a 1930 dobu spadající před účinnost platového zákona podle norem před tímto termínem platných, to jest že má býti přihlédnuto i k provisorní službě ztrávené v určité hodn. třídě, ježto před účinností plat. zák. pro služební pořadí bylo hodnotiti i službu provisorní, že toto hodnocení i provisorní služby pro služební pořadí tvoří nabyté právo st-lovo, kteréž mu nemůže býti vzato ani §em 20 plat. zák., kdyžtě § 201 tohoto zák. stanoví, že pořadí, získané před účinností plat. zák., zůstává nezměněno.
Námitku tuto shledal nss důvodnou.
Jak již svrchu bylo řečeno, jde v dnešním sporu toliko o otázku služebního pořadí st-lova za roky 1928 a 1930. Jest proto na řešení dnešního sporu použiti ustanovení plat. zák. č. 103/26, jenž v této době již platil. Zákon č. 103/26 zabývá se služebním pořadím úředníků jednak v § 20, jednak v § 201. § 20 plat. zák. stanoví, že »ustanovení služební pragmatiky o služebním pořadí platí se změnou, že se služební pořadí úředníků určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice . . . . .«. Tímto předpisem byl tudíž změněn předpis § 37 odst. 1 služ. pragm. č. 15/1914 ř. z. v tom směru, že se služ. pořadí státních úředníků pragmatikálních (§ 1 odst. 1 a § 3 odst. 1 plat. zák. a čl. I. odst. 1 služ. pragm.) neurčuje za platnosti plat. zák. (t. j. od 1. ledna 1926) trváním služební doby, ztrávené v témže služebním odvětví v příslušné hodnostní třídě nebo s karakterem této hodn. třídy, nýbrž délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice. (§§ 4 a 11 plat. zák.).
Leč § 201 plat. zák. pak nařizuje, že »mezi úředníky, kteří při převodu obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, zůstává dosavadní pořadí nezměněno.«
V daném případě není sporu o tom, že jak st-l tak i Ing. S. a Ing. L. byli od 1. ledna 1926 zařáděni definitivně v téže služební třídě (I. b), a do téže platové stupnice (6); konečně není ani sporu o tom, že jmeno- — Č. 9945 —
vání úředníci byli, v 6. platové stupnici i v kritické dny sestavování pořadníků za rok 1928 a 1930. Dopadá tedy na st-le a zúčastněné strany cit. předpis § 201 plat. zák.
Z toho plyne, že se na služebním pořadí, jaké měli jmenovaní úředníci v den převodu do platů podle zák. č. 103/26, platovým zákonem nic nezměnilo, že tedy pořadí, jaké měli koncem roku 1925 v býv. hodn. třídách, zůstává platovým zákonem nedotčeno, a to — ježto zákon platový neobsahuje ustanovení omezujícího — i nadále pro příští roky dotud, dokud nenastane okolnost zakládající samostatný důvod pro změnu pořadí (na příklad: povýšení, špatná kvalifikace, dovolená s čekatelným atd.). Že by v daném případě u st-le nebo u obou zúčastněných stran takové okolnosti byly nastaly, není tvrzeno, ani ze spisů patrno.
Nss vyslovil však v nál. Boh. A 9869/32 právní názor, (na němž trvá i v případě daném), že jde-li o určení služebního pořadí úředníka v době po 1. lednu 1926, nelze otázku, jaké bylo jeho služební pořadí v býv. hodn. třídách před účinností plat. zák. č. 103/26, posuzovati podle předpisu § 20 plat. zák., nýbrž že tu rozhodují předpisy platné před účinností plat. zák.
Z toho jde pro daný spor, že pořadí st-lovo za roky 1928 a 1930 v poměru k oběma zúčastněným stranám nelze posuzovati podle změny zavedené §em 20 plat. zák., nýbrž že pořadový poměr jmenovaných tří úředníků i za roky 1928 a 1930 nutno v důsledku předpisu § 201 plat. zák. určiti pořadím ke dni 31. prosince 1925, tudíž podle předpisů platných před 1. lednem 1926. Podle těchto norem však (srov. § 37 odst. 1 služ. pragm.) určuje se služební pořadí pragmatikálních úředníků státních trváním služební doby, ztrávené v témže služebním odvětví v příslušné hodn. třídě nebo s karakterem této hodn. třídy.
Není sporné, že shora jmenovaní úředníci byli v den převodu (dne 1. ledna 1926) v témže služebním odvětví. Nutno proto řešiti otázku, jaké služ. pořadí měli jmenovaní úředníci v IX. hodn. třídě, do níž byli nesporně jmenováni již před 1. lednem 1926 a v níž byli i dne 1. ledna 1926. Po té stránce vyslovil však nss již v nál. Boh. A 3993/24, 5846/26 právní názor, že za počátek služební doby rozhodné pro určení služebního pořadí úředníků podle § 37 odst. 1 služ. pragm. se pokládá den nástupu prozatímní služby v té které hodn. třídě, předcházela-li tato bezprostředně definitivnímu ustanovení (§§ 9 a 61 služ. pragm.). Nss trvá na tomto právním názoru i v případě daném, pokud jde o řešení otázky určení služ. pořadí podle norem platných před 1. lednem 1926.
Názor tento platí nezměněně i pro daný spor, ve kterém nejde právě — jak shora vyloženo — o aplikaci předpisů § 20 plat. zák., nýbrž o určení pořadí, které mezi st-lem a zúčastněnými stranami platilo před 1. lednem 1926 a které zůstalo podle § 201 plat. zák. nezměněno.
Z toho plyne, že žal. úřad měl při stanovení doby rozhodné pro určení služebního pořadí jmenovaných úředníků na roky 1928 a 1930 přihlédnouti podle norem platných před 1. lednem 1926 (resp. podle § 201 plat. zák.) též k době ztrávené jmenovanými úředníky v IX. hodn. třídy v poměru prozatímním a, pokud by i toto kriterium pro určení služebního pořadí v IX. hodn. třídě nepostačovalo, postupovati — Č. 9945 —
podle předpisů daných v odst. 2 § 37 služ. pragm. Nepřihlédl-li žal. úřad při stanovení doby rozhodné pro určení služebního pořadí u st-le i k době ztrávené jím v poměru prozatímním, dostal se tím do rozporu se zákonem, takže nezbývalo, než nař. rozhodnutí, pokud jest stížností bráno v odpor, t. j. pokud upravuje otázku služebního pořadí st-lova v bodě 1, zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

č. 9945. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 102-106.