NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Č. 7566.

Školství: Za jakých okolností lze — s hlediska povinnosti dítěte k návštěvě školy určitého jazyka vyučovacího na Mor. — důvodně souditi, že národnost dítěte se liší od národnosti otce?
(Nález ze dne 20. listopadu 1928 č. 30969.) Prejudikatura: Boh. A 1514/22, 3060/24, 3488/24 a j.
Věc: Městský školní výbor pro německé školy v Brně (vrch. mag. rada Dr. Fel. Lupprich) proti ministerstvu školství a národní osvěty o reklamaci dětí Leopolda a Marie W. ze škol německých.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zšr mor. vyslovila rozhodnutím z 12. března 1926 toto: »Měst. škol. výbor pro české školy v Brně zažádal o vyloučení dítek Leopolda W. a Marie W. z něm. škol a přikázání jich příslušným školám českým. Otec dítek Leopold W. hlásí se dle prohlášení u měst. škol. výboru v Brně z 19. února 1926 k národnosti německé. Jeho otec byl národnosti české. Matka dítek jest dle doznání učiněného u měst. škol. výboru v Brně dne 22. ledna 1926, národnosti české, pochází z českých rodičů a jazyk něm. neovládá. Reklamované dítky byly vychovány mateřským jazykem českým, se strany otce pak také v jazyku německém. Údaje tyto potvrzuje také zpráva polic. ředitelství v Brně ze 4. ledna 1926. Manželství rodičů dítek jest rozvedeno od roku 1924 a dítky přiznány, pokud týče se výchovy a výživy jejich, matce. Matka dítek nežije s manželem již od března roku 1923. Hledíc k tomu, že matka dítek je národnosti české, jazyk něm. neovládá a že dítky nyní po rozvodu manželství jsou vychovávány matkou v jazyku českém, dlužno míti za prokázáno, že jejich národnost v daném případě liší se od národnosti jejich otce a že dítky tyto tudíž sledují národnost své matky. Nařizuje se proto na základě ustanovení § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. ex 1906 vyloučení uvedených dítek z něm. škol v Brně a dítky tyto přikazují se příslušným školám českým.«
Proti tomuto rozhodnutí podal měst. škol. výbor pro školy něm. v Brně rekurs, který byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodu rozhodnutí zšr-y; při tom vzalo min. škol. v úvahu, že »názor zšr-y, že totiž dítky, jež po rozvodu žijí u své matky a jsou jí vychovávány vzhledem k prokázané české národnosti matčině, česky, změnily národnost otcovu, 3. se přiznává k národnosti něm., má oporu v soudním usnesení o rozvodu rodičů dítek z 31. prosince 1924, dle jehož 3. bodu obě dítky zůstávají ve vychování a výživě matky. Z toho jde, že od onoho okamžiku dlužno míti za to, že jejich matka výlučně má vliv na jejich výchovu a to vzhledem ke své české národnosti i po stránce jazykové a že tudíž názor zšr-y, že děti, které ostatně i před rozvodem byly vychovávány v mateřské řeči české, změnily národnost otcovu a sledují nadále národnost matčinu, která je česká, jest správný. Na tom nemůže po názoru min. škol. nic měniti ani okolnost ve stížnosti dovolávaná, že děti navštěvují svého otce i po rozvodu manželském a že otec pozdějším soudním usnesením je povinen na výživu jejich pravidelně přispívati, neboť krátkodobé a více méně nepravidelné návštěvy dětí u otce nemohou míti převážného vlivu na faktickou výchovu dětí doma u matky, která, jsouc české národnosti a německý jazyk neovládajíc, vede přirozeně všechnu výchovu dětí v jazyku a v duchu českém.«
Podle spisů podala matka dětí roku 1924 proti otci dětí žalobu na rozvod manželství, načež došlo mezi rodiči dítek ke smíru ze dne 31. prosince 1924, jímž 1. obě strany souhlasily, aby jejich manželství bylo rozvedeno, 2. žádná ze stran nežádá na druhé straně jakýchkoliv alimentů, 3. dítky, a to: 10 roků starý Leopold a 6 roků stará Marie zůstanou ve vychování a ve výživě matky, která se o obě dítky bude sama starati, s čímž také poručenský soud již souhlas projevil. Smír ten byl pak doplněn tím, že otec má na dítky platiti měsíčně až nadále 80 Kč. Na základě toho bylo usnesením zem. soudu v Brně ze 14. ledna 1925 manželství Leopolda a Anežky W. prohlášeno za rozvedené.
O stížnosti nss uvážil:
Podle ustálené judikatury nss-u řídí se národnost dětí s hlediska § 20 mor. zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. z r. 1906 zpravidla podle národnosti manželského otce (srovnej zejména nál. z 23. února 1923 č. 3221, dále nál. Boh. A 1821/23 a j.), pokud zvláštní okolnosti nesvědčí pro opak, totiž pro to, že národnost dětí se liší od národnosti manželského otce. Nss uvedl v různých nál. svých příkladmo jako takovéto okolnosti: opuštění rodiny otcem, který se o rodinu nestará a nemá vlivu na určení národnosti dětí (srov. nál. Boh. A 1514/22), zbavení otce moci otcovské a opuštění rodiny (srov. nál. z 23. února 1923 č. 3221), případy, kdy otec nemá vůbec vlivu na výchovu dětí (nál. z 1. února 1923 č. 1481) anebo případy, kde děti nemluví vůbec jazyk otcův, vystupují na venek a v rodině jenom jazykem odlišným od jazyka otce a jsou též otcem vychovávány jazykem jiným než tím, který se shoduje s národností otce (srovnej nál. Boh. A 3060/24) a pod. Z uvedených nálezů nelze však vyvozovati, že by nemohly býti také ještě jiné okolnosti, než právě uvedené, které mohou po případě svědčiti pro různost národnosti dětí a otce. Naopak bude otázkou konkrétního případu, zda tu odklon od národnosti otce lze právem předpokládal nebo ne.
Hodnocení konkrétních okolností, provedené úřadem po této stránce, může pak ovšem nss-em býti přezkoumáno jenom s hlediska § 6 zák. o ss, za kterýmžto účelem bude ovšem nutno, aby úřad svůj úsudek o tom, že národnost dětí se liší od národnosti otce, náležitě odůvodnil (srov. nál. Boh. A 3488/24).
V daném případě vycházejí obě strany shodně z toho, že manželský otec dětí je národnosti německé, matka národnosti české. Důvod pro odklon národnosti dětí, narozených roku 1914 a 1918, od národnosti otce spatřuje pak žal. úřad v podstatě v tom, že manželství rodičů je od ledna 1925 rozvedeno, že děti soudním smírem zůstaly ve vychování a výživě matky — ač otec platí na ně měsíčně 80 Kč a ač děti otce častěji navštěvují, že dále rodiče již od roku 1923 nežijí ve společné domácnosti a že děti byly také již dříve vychovávány matkou v jazyku českém.
Hodnotil-li žal. úřad tyto nepopřené okolnosti jako takové, které odůvodňují různost národnosti dětí a otce, nelze shledati, že by závěr jeho odporoval spisům nebo byl nelogický, poněvadž pak stížnost netvrdí a nss neshledal, že by byly bývaly porušeny podstatné formy řízení anebo že by nař. rozhodnutí spočívalo na nedostatečném zjištění skutkové podstaty, jest také nss podle § 6 odst. 1 zák. o ss na hora uvedený skutkový závěr žal. úřadu vázán. Na tom nemůže nic měniti názor stížnosti, že odklon národnosti dětí od národnosti otce by mohl nastati jenom, když otec rodinu opustil a nevykonává ani práv ani povinností otcovských, čehož však v daném případě, kde otec je dále v držení otcovské moci, přispívá na výživu dětí a má vliv na jejich výchovu — není, neboť podle toho, co shora uvedeno, mohou nastati také ještě okolnosti jiné, odůvodňující takovouto úchylku od národnosti otce a mohl úřad v daném případě právem pokládati okolnosti takové za dané.

Citace:

č. 7566. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 332-335.