>Č. 9023.


Pojištění nemocenské: Platiti pojistné za dělníky zaměstnané při stavbě domu je povinen zaměstnavatel, nikoliv stavebník, není-li jejich zaměstnavatelem.
(Nález ze dne 30. ledna 1931 č. 1202.) Věc: Josef K. ve V. K. proti zemskému úřadu v Užhorodě o nemocenské pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l byl na podkladě trestního oznámení, že zaměstnával při výrobě cihel dělníky, které neohlásil k nemocenskému pojištění, pravoplatným rozsudkem okr. úřadu ve Velkých Kapušanech ze 17. listopadu 1925 uznán vinným a odsouzen pro přestupek § 1 zák. č. 268/19, kterého se dopustil tím, že zaměstnanců svých nepřihlásil k nemocenskému pojištění.
Odvolávajíc se na toto přestupkové řízení, vydala okresní dělníky pojišťující pokladna v Užhorodě st-li platební příkaz ze 17. listopadu 1925 na zaplacení peníze 887 Kč 60 h jako náhrady za nemocenské příspěvky za dělníky v připojeném výkazu dle jmen uvedené. — Městský notářský úřad v Užhorodě zamítl rozhodnutím z 22. prosince 1927 stížnost na tento výměr st-lem podanou s odůvodněním, že zaměstnance, které zaměstnával při stavbě domu jako dělníky a kteří v zaměstnání tomto podle § 2 zák. č. 221/24 podléhali povinnému pojištění pro případ nemoci, k povinnému pojištění nepřihlásil, v důsledku čehož ho podle § 20 cit. zák. stihá povinnost nahraditi okr. nemocenské pojišťovně v Užhorodě veškeré výlohy, které vznikly v době, kdy nebyli k pojištění přihlášeni.
Nař. rozhodnutím nevyhověl zemský úřad v Užhorodě dalšímu odvolání st-lovu ve věci nemocenského pojištění dělníků zaměstnaných u st-le při výrobě cihel a stavbě domu z těchto důvodů: »Policejně-trestním řízením provedeným okresním úřadem ve Velkých Kapušanech bylo nesporně zjištěno, že st-l u sebe zaměstnával dělníky, podléhající nemocenskému pojištění, jež k nemoc, pojištění nepřihlásil. Měl-li se stavitelem Josefem K. ohledně placení nemoc, příspěvků za dělníky nějaké soukromé smlouvy, má právo od něho cestou civilního práva žádati náhradu. Jinak poukazuje se na důkazy a důvody napadeného rozhodnutí.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí nss uvážil:
Žal. úřad uznal v pořadí distančním st-le povinným, aby po rozumu § 20 zák. č. 221/24 zaplatil okr. nemoc, pojišťovně v Užhorodě peníz rovnající se dlužným nemocenským příspěvkům za zaměstnance k pojištění nepřihlášené, a to za dělníky zaměstnané u něho jak při výrobě cihel, tak i při stavbě domu. St-l napadá toto rozhodnutí v celém rozsahu. —
Proti povinnosti uložené st-li, aby zaplatil nemocenské příspěvky za dělníky zaměstnané při stavbě domu, namítá st-l, že stavbu domu převzal od něho Josef K., že tento jako zaměstnavatel byl povinen své dělníky, které přijal do práce, přihlásiti k nemoc, pojištění, nikoli však st-l, který nebyl jejich zaměstnavatelem. Námitku tohoto obsahu, že st-l nebyl zaměstnavatelem dělníků pracujících na stavbě domu, že tedy pracovní činnost těchto zaměstnanců nebyla vykonávána na vrub jeho, nýbrž na účet Josefa K., vznesl st-l již v odvolání k žal. úřadu, a projevil ochotu vésti o této námitce svědky. Žal. úřad vyřídil tuto námitku tím, že odkázal st-le s případným nárokem na náhradu zaplacených nemoc, příspěvků vůči staviteli K. na pořad práva civilního. Vychází tedy žal. úřad z předpokladu, že st-l dle zákona je povinen platiti nemoc, příspěvky a že na této zákonné jeho povinnosti nemůže nic měniti skutečnost, že snad měl se stavitelem Josefem K. ohledně placení nemoc, příspěvků za dělníky nějaké soukromé smlouvy.
V daném případě však neběželo o otázku, zda st-l má proti K. náhradní nárok na základě nějaké soukromé smlouvy a st-l také nic podobného nenamítal. Podstata námitky st-lovy byla zcela jiná: st-l namítal a namítá i ve stížnosti, že vůbec není podle zákona povinen platiti nemoc, příspěvky za dělníky zaměstnané při stavbě domu, poněvadž není zaměstnavatelem jejich, tím že je stavitel Josef K.
Žal. úřad vycházel však z právního názoru, že st-l jako stavebník je povinen zaplatiti nemocenské příspěvky za dělníky zaměstnané při stavbě jeho domu. Než podle § 17 zák. č. 221/24 je zaměstnavatel povinen přihlásiti u příslušné nemoc, pokladny osoby u něho zaměstnané, jež jsou podrobeny pojistné povinnosti. Zaměstnavatel je podle § 163 cit. zák. povinen v příspěvkových obdobích nařízených stanovami zaplatiti u nemoc, pojišťovny celé pojistné. Byl by tedy st-l povinen zaplatiti pojistné jen tenkráte, kdyby byl zaměstnavatelem osob pojistné povinnosti podrobených. Vycházeje z mylného názoru, že st-l je povinen zaplatiti pojistné za dělníky zaměstnané při stavbě jeho domu jako stavebník, nekonal žal. úřad šetření o tom, byl-li jejich zaměstnavatelem.
Ježto tato vada řízení způsobena byla mylným právním názorem žal. úřadu, slušelo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. a ss.
Citace:
č. 9023. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 308-310.