NPD documents search: Právník, 77 (1938) - V pravidlech o vybírání vodného vyslovená povinnost

Dejte se pojistit!

(Přestupkový soud v Praze.)

Nemine snad dne, aby na dveře vašeho bytu nezaklepal mladý nebo starší muž, který vám výmluvnými slovy líčí slasti, jichž budete účasten, dáte-li se u něho pojistiti. Vaše děti budou žehnati vaší památce, až si po vaší smrti za peníze pojišťovnou jim vyplacené budou moci zaříditi nějaký obchod nebo dokonce koupiti zbytkový statek, a to všecko za nepatrné premie, jichž placení ani nepoznáte. A umřít můžete třeba hned po podpisu pojistky, a pojišťovna celý pojištěný obnos vyplatí vašim dědicům. Za rok můžete i spáchat sebevraždu, aniž by pozůstalí ztráceli nárok. Jste-li však sobec a myslíte-li, že tu na světě budete ještě sto let, nic nevadí. Po určitém počtu roků, platíte-li správně nepatrné premie naší pojišťovny, dostanete celý kapitál do ruky vy sám. Dovedete si představit, co všecko můžete pak užít za ty peníze, které vám jako zadarmo spadnou do klína? No vidíte! Sliny se vám sbíhají v ústech, a proto honem to podepište, než to pana zástupce pojišťovny přejde.
Takhle mluví všichni ti pojišťovací agenti a dělají dobré obchody. V Kollárově ulici ve Vršovicích bydlil také jeden zdatný zástupce pojišťovny, pan Slavomír P., u rodiny Steimarovy. Dělal skvělé závěrky, že se synu manželů Steimarových, Josefu, dělaly mžitky před očima, když o nich slyšel. Nabídl se tedy panu Slavomírovi, že by mu dělal subagenta, což tento beze všeho přijal a odevzdal mu tiskopisy Slovanské pojišťovny, kterou zastupoval.
A ejhle! Mladý Steimar první den už přinesl skvělou pojistku! Podařilo se mu pojistiti na život továrníka Stan. Kaplana z ulice Na Smetance na Vinohradech na 35 000 Kč. Pan Slavomír dal mu hned zálohu na provisi a doložil, že zbytek mu vyplatí ihned, jakmile se pan továrník dá prohlédnouti lékařem pojišťovny.
Den na to přinesl Steimar pojišťovací přihlášku Karla Horáka, spolumajitele firmy Horák a Gýza na Smíchově na 20 000 Kč, a další den přihlášku Frant. Hájka, výrobce kartonáží z Jeseniovy ulice na Žižkově, který se dal pojistit na 25 000 Kč. Na to nestačil už pan Slavomír ani koukat a divil se jen, jaké ohromné známosti musí mít mladý Steimar, když ve třech dnech přinese takovéhle závěrky. Vyplatil zálohu na provisi, a když ústavní lékař p. dr. Rosol zaslal protokol o vyšetření nově pojištěných tří pánů, že jsou všichni vesměs zdraví jako řípa, zamnul si radostně ruce a doplatil Steimarovi ujednanou provisi v obnosu asi 900 Kč. Na to se pan Steimar sebral a prohlásiv, že jede pokračovat ve svých skvělých obchodech na venek, zmizel z očí panu Slavomírovi i z bytu svých rodičů.
Několik dnů čekal pan Slavomír na venkovské Steimarovy uzávěrky, ale místo nich došel dopis pojišťovny, v němž jej vyzývá, aby zjistil pobyt pojištěnce továrníka Kaplana, neboť zaslaný mu dopis s účtem na první premii a poplatky došel zpět jako nedoručitelný. V panu Slavomírovi hrklo. Vzal klobouk a zimník a zajel si elektrikou do ulice Na Smetance. V udaném čísle nenašel žádného továrníka Kaplana, za to vedle v domě bydlil nějaký Kaplan, jak mu řekla domovnice. Plný radostné naděje běžel tam, ale tento Kaplan jmenoval se Karel a když se jej otázal, zda se dal před několika dny pojistit, málem by jej byl shodil se schodů. Zlou předtuchou jat zajel si nešťastný Slavomír na Smíchov, kde v ulici Na Skalce č. 3 měl bydliti pan Horák, spolumajitel firmy Horák a Gýza, jejíž razítkem byla dokonce pojišťovací přihláška opatřena. Ale ani v domě, ani v okolí nevěděl nikdo nic o podobné firmě, tím méně o Horákovi. Také na policii se marně pan Slavomír dotazoval.
I usedl si nešťastný Slavomír opět na elektriku a dal se dopravit do Jeseniovy ulice na Žižkov, zde v čísle 9 sháněl se po třetím pojištěnci, Frant. Hájkovi. Srdce jeho zaplesalo, když jej domovnice poslala do druhého poschodí, tam že pan Hájek bydlí. Ale radost jeho netrvala dlouho. Pan Hájek jej přijal dost neochotně, vyjmul si fajfku z úst a prohlásil, že ho nikdy ani nenapadlo, aby se dal pojistit, a že se jmenuje Karel a ne František.
Po tomhle sdělení jel už pan Slavomír jen na policii, kde učinil na Steimara trestní oznámení, že jej připravil o subprovisi a pojišťovnu o poplatek za lékařskou prohlídku tří osob, které neexistují. Kdo je u lékaře zastupoval, jsme se nedověděli ani u soudu, kde se Josef Steimar zodpovídal z přestupku podvodu. Vlastně nezodpovídal se, nýbrž byl činěn zodpovědným, poněvadž se nedostavil.
Byl uznán vrch. r. dr. Žížkem vinným ve smyslu žaloby a odsouzen do vězení na šest týdnů bezpodmínečně.
—ff—

Citace:

Dejte se pojistit!. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 8, s. 97-98.