NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 2

Č. 11434.

Zaměstnanci veřejní: * Propůjčení systemisovaného služebního místa úředníku býv. samosprávného okresu v Čechách, o němž byl úředník ten uvědoměn provisorním dekretem osk ještě před 1. prosincem 1928, není účinným, nebyla-li osk o usnesení zem. (správ.) výboru, jímž propůjčení to bylo podle § 212 odst. 4 resp. 6 plat. zák. schváleno, vyrozuměna ještě před 1. prosincem 1928.
(Nález ze dne 24. září 1934 č. 17841.)
Prejudikatura: Boh. A 10815/33, 9029/31, 5142/25.
Věc: Dr. Alois K. v T. (adv. Dr. Jan Siegl z Prahy) proti ministerstvu vnitra o úpravu služebního poměru. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Ve schůzi odbývané dne 26. května 1928 usnesla se osk ve Ž. systemisovati místo konceptního úředníka u osk ve Ž. v 5. platové stupnici 1. b) služební třídy a místo toto propůjčiti st-li, a povýšila, pokud se týká jmenovala ho od 1. ledna 1926 do stupně a) 5. platové stupnice, služební třídy 1. b) s tím, že dnem nápadu služného stupně b) 5. platové stupnice jest 1. leden 1929.
Zsv v Praze schválil ve schůzi dne 21. listopadu 1928 odbývané usnesení osk ve Ž. z 26. května 1928 podle ustanovení § 212 zák. č. 103/26 Sb., pokud se osk usnesla na systemisování služebního místa. Zároveň schválil zsv v Praze obsazení tohoto systemisovaného místa tak, jak bylo provedeno usnesením osk z 26. května 1928 (přípis zsv-u v Praze z 26. listopadu 1928). Podle poznámky na referátu zsv-u v Praze došel spis ten do výpravny dne 1. prosince 1928 a bylo vyřízení vypraveno dne 12.—13. prosince 1928.
Na to bylo sděleno st-li dekretem zem. úřadu v Praze z 1. prosince 1928, že podle § 10 odst. 1 věty druhé zák. č. 125/27 Sb. a zák. č. 92/28 Sb. o organisaci politické správy přechází dnem 1. prosince 1928 do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zák.
Dále bvlo st-li dekretem zem. úřadu v Praze z 8. dubna 1930 vzhle- dem k dekretu z 1. prosince 1928 sděleno, že se mu přiznávají podle § 10 odst. 1 věty druhé zák. č. 125/27 a zák. č. 92/28 Sb. o organisaci politické správy počínajíc dnem 1. prosince 1928 služební příjmy: služné 6. platové stupnice, stupně d) ročních 19800 Kč, jež se dnem 1. ledna 1929 zvyšuje na služné 6. platové stupnice, stupně e) ročních 21600 Kč, a činovné podle skupiny míst C ročních 3576 Kč.
Do tohoto dekretu podal st-l námitky z 2. května 1930, kterýmž nevyhověl zem. úřad v Praze výměrem z 26. prosince 1931.
Odvolání z tohoto výměru podané zamítlo min. vnitra nař. výnosem.
Nss uvážil o stížnosti toto:
St-l domáhal se v řízení správním a domáhá se také ve stížnosti v podstatě toho, aby bylo uznáno, že podle ustanovení § 10 odst. 1 věty 2 zák. o organisaci politické správy č. 125/27 Sb. přešel dne 1. prosince 1928 do státní služby s nárokem na služné služební třídy I. b), platové stupnice 5., stupně a) se zvýšením služného na stupeň b) od 1. ledna 1929. Naproti tomu jest žal. úřad názoru, že st-l nenabyl nároku na služné I. b) služební třídy, 5. platové stupnice vůbec.
Podle ustanovení § 10 odst. 1 věty 2 zák. č. 125/1927 Sb. přecházejí zaměstnanci zemí a zrušených korporací (k nimž patří podle § 9 téhož zák. i zastupitelské okresy) — pokud nespadají mezi zaměstnance uvedené v prvé větě § 10 odst. 1 zák. č. 125/1927 Sb. — do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zák. č. 103/26 Sb. Jest tudíž zkoumati, zdali nárok st-lem uplatňovaný na služné 5. platové stupnice byl v den přestupu do služby státní, t. j. dne 1. prosince 1928, jeho nabytým platovým nárokem, který by — ovšem jen v mezích vytčených v právě cit. § 10 odst. 1 org. zák. č. 125/1927 Sb. — bylo nutno respektovati. Ze správních spisů vychází a je ostatně nesporno, že služné 5. platové stupnice I. b) služební třídy bylo st-li přiznáno usnesením osk ve Ž. z 26. května 1928, o němž byl st-l uvědoměn vyřízením této komise z 26. května 1928 dne 27. června 1928. Než usnesení osk vyžadovalo schválení zsv-em v Praze podle ustanovení § 212 odst. 4 a 6 plat. zák. č. 103/1926 Sb. jakožto opatření systemisační. Schválení toho dostalo se onomu usnesení osk z 26. května 1928 ve schůzi zsv-u v Praze z 21. listopadu 1928, ale sdělení o tomto schvalovacím aktu z 26. listopadu 1928 obdržel okr. úřad ve Ž. — na místě zatím zaniklé osk ve Ž. — teprve po 12. prosinci 1928 a tedy po 1. prosinci 1928. Též st-l byl o něm uvědoměn až po 12. prosinci 1928.
Byl tedy dne 1. prosince 1928 v daném případě právní stav ten, že tu bylo jednak st-li sdělené usnesení osk ve Ž. o přiznání služného 5. platové stupnice, jednak usnesení zsv-u v Praze, schvalující tuto platovou úpravu, o němž se však nedostalo st-li, ba ani osk-i ve Ž. do dne 1. prosince 1928 uvědomění.
Nss již opětně vyslovil (srov. na př. Boh. A 5142/25, 9029/31 a nál. tam citované), že vyšší úřad svým schvalovacím výrokem nespolupůsobí positivně při stanovení obsahu schvalovaného aktu, nýbrž vyslovuje, že s hlediska zájmů svěřených jeho dozorčí pravomoci není proti aktu schvalovanému námitek. Podle cit. judikatury přistupuje akt schvalovací jako actus posterior k aktu schvalovanému, jímž doplňuje se vůle korporace, od níž akt schvalovaný vyšel. Schválení dohlédacím úřadem nemá povahu pouhého splnění podmínky, připojené k aktu schválení podrobenému, neboť aktem schvalovacím se teprve právně dokončuje projev vůle oné korporace, jejíž akt vyžaduje dozorčího schválení, takže akt schvalovaný a akt schvalovací ve svém spojení tvoří teprv právně platný celek. Schvalovací akt stane se ovšem vůči korporaci podrobené dozoru právně účinným teprve tím, že byl vydán, t. j. že o něm byla ona korporace, vůči níž jest namířen, uvědoměna, neboť dokud se tak nestalo, zůstává schvalovací akt interním děním, nemajícím na venek právních účinků (srov. ustanovení § 72 odst. 2 správ. řádu č. 8/1928 Sb., kterým došla výrazu zásada, již dříve správní řízení ovládající, srov. Jud. I A/l č. 2232). Teprv tímto vyrozuměním o schválení nabývá akt schválení podrobený plné právní účinnosti (srov. Boh. A 10815/33).
Na základě hořeních vývodů dospívá nss k právnímu názoru, že propůjčení služebního místa úředníku býv. samosprávného okresu v Čechách, třebas o něm úředník ten byl uvědoměn provisorním dekretem osk ještě před 1. prosincem 1928, není účinným, nebyla-li osk o usnesení zem. (správ.) výboru, jímž propůjčení toto bylo podle § 212 odst. 4 resp. 6 plat. zák. č. 103/1926 Sb. schváleno, ještě před 1. prosincem 1928 uvědoměna.
Z těchto úvah plyne pro daný případ, že podle právního stavu dne 1. prosince 1928 nebyl ani proti st-li ani proti osk-i ve Ž. schvalovací akt zsv-u v Praze z 21. listopadu 1928 ještě vydán, nemohl tedy toho dne projeviti na venek právních účinků; důsledkem toho nemohlo však ani usnesení osk ve Ž. z 26. května 1928 býti řečeného dne ještě právně účinným a založiti st-li právní nárok na služné 5. platové stupnice. Na tom nemohla nic změniti skutečnost, že okr. úřad ve Ž. jako úřad, na nějž v zásadě přešla pravomoc osk ve Ž., byl později o schvalovacím aktu uvědoměn a on sám o tom st-le zpravil.
Z toho vyplývá, že st-l dne 1. prosince 1928 nepřešel do služby státní s platovým nárokem na služné 5. platové stupnice, a nelze proto shledati, že žal. úřad se dotkl protizákonně subj. práv st-lových, neuznal-li tento nárok. Z těchto úvah dospěl nss k zamítnutí stížnosti pro bezdůvodnost.

Citace:

č. 11434. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 223-226.