NPD documents search: Všehrd, 7 (1926)

Prof. dr. Hobza
dosáhne padesátého roku dne 6. ledna 1926. Jest věru těžko psáti dnes o něm, pro něhož padesátka není nějakým mezníkem, u něhož by bylo vhodno přehlížeti jeho dílo, neboť nikdo, kdo ho zná, nebude na pochybách, že toto dílo naprosto není ještě uzavřeno. Přes to může býti se svou dosavadní tvorbou plně spokojen. Jeho starší vědecké práce byly z oboru práva církevního. Avšak již podtitul jeho první větší publikace: »Podvod při smlouvě manželské dle práva kanon., se zřetelem k pr. evangelickému a mod. zákonodárství světskému«, ukazoval, že jest mu církevní práva římsko-katolické příliš úzkým oborem. Z tohoto oboru napsal ještě spisy »Poměr církve a státu« (1909) a »Autonomie nábož. svazů ve státě« (1910), v nichž se nezabývá tak historickou stránkou poměru církve a státu, jako stránkou dogmatickoprávní. Staví svoje výklady na podklad moderních teorií publicistických, s jichž stanoviska řeší poměr a řadí se mezi přívržence úplné nadřazenosti státu a rozluky.
Po Trakalově smrti přejímá stolici mezinárodního práva. Ovšem není to přechod náhodný: již v době svých studií v cizině zabýval se tímto oborem a přinášel si pro tento obor vynikající kvalifikaci. Má tu zásluhu, že vydal první české systematické dílo: »Mezinárodní právo« (1. díl 1915, 11. 1919), spočívající na nejnovějších výsledcích moderní vědy, vedené moderními zásadami a pevnou vírou v budoucnost skutečného mezinárodního právního řádu, nadřazeného státu. Můžeme doufati, že nám přinese nové zpracování jeho, rozmnožené o bohaté výsledky posledních let v tomto oboru. Po válce uplatnil Hobza svoje znalosti a schopnosti též v praksi v ministerstvu zahraničních věcí, kde měl příležitost účastniti se i přímé práce na vývoji mezinárodního práva, i v té době však publikuje řadu pojednání: jeho specialitou se stává letecké právo, ačkoliv nezapomíná i na jiná odvětví. Má smysl pro aktuální otázky (Uznání sovětů de jure). Chystá učebnici mezinárodního práva, z níž zatím vyšlo »Válečné právo pozemní«. Má zásluhy i o propagaci styků s cizinou; je sám členem mnohých mezinárodních institucí. Propaguje u nás moderní francouzskou positivistickou teorii publicistickou. Jako profesor vyniká H. živým přednesem a zajímavým obsahem přednášek. Dbá mnoho o přesné právnické vyjadřování, a vyžaduje je i od studentů, i při zkouškách, jeho seminář vyniká časovostí témat.
—j.

Citace:

Prof. dr. Hobza. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1926, svazek/ročník 7, číslo/sešit 4, s. 122-122.