Č. 8154.

Zaměstnanci veřejní: Pro vyměření činovného dle § 12 plat. zák. č. 103/26 dlužno bráti obec, v níž jest trvalé úřední působiště zaměstnancovo, v tom teritoriálním rozsahu, který tou dobou má; počet obyvatelstva v tomto teritoriu jest zjistiti podle posledního sčítání lidu.
(Nález ze dne 7. října 1929 č. 15 099/27.) Věc: František St. v B. proti ministerstvu spravedlnosti o výměru činovného.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dekretem vrch. zem. soudu v Praze z 30. července 1926 byl st—1, rada zem. soudu a přednosta okr. soudu v B., převeden do nových platů zák. č. 103/26 tím způsobem, že mu mimo jiné platy bylo poukázáno od 1. ledna 1926 činovné podle skupiny míst D ročních 2808 Kč. Námitky do tohoto dekretu podané, jimiž se domáhal činovného podle skupiny C, zamítlo presidium výměrem z 3. listopadu 1926, a odvolání z tohoto výměru podanému nevyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím — — — — —.
Nss uvážil o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí toto:
Spor točí se kolem otázky, podle které skupiny míst slušelo vyměřiti st-li činovné při převodu do nových platů podle zák. č. 103/26. Žal. úřad má za to, že příslušnou skupinou jest skupina D, a odůvodňuje své stanovisko v podstatě tím, že obec B., ve které jest trvalé úřední působiště st-le, čítala v den účinnosti zákona platového vzhledem k provedenému vyloučení osady T. z obvodu obce té podle posledního sčítání lidu méně než 2000 obyvatel, a že jest proto zařaditi obec tu podle § 12 odst 6 plat. zák. do skupiny D míst činovného. Stížnost naproti tomu tvrdí, že zmíněná změna obecních hranic nemůže státi v cestě zapřažení obce B. do skupiny C míst činovného, ježto pro zařazení do skupin činovného jest rozhodujícím podle cit. ustanovení stav obyvatelstva v den posledního sčítání lidu a tedy i teritoriální rozsah obce v uvedený den. V tento den čítala však obec B. více než 2000 obyvatel, a jest prý proto požadavek st-le, aby obec B. zařazena byla do skupiny C činovného, plně odůvodněn. Ostatně nelze podle vývodů stížnosti k uvedenému vyloučení osady T. z obvodu obce B. vůbec přihlížeti, ježto nebylo oddělení osady té v den 1. ledna 1926 skutečně provedeno, a chybí tedy i po této stránce předpoklad, ze kterého vycházel žal. úřad při svém zamítavém výroku.
K tomu třeba uvésti: Činovné vyměřuje se podle § 12 odst. 1 plat. zák. mimo jiné též podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště úředníkovo. S tohoto hlediska je činovné odstupňováno se zřetelem zřejmě na rozmanitost drah. poměrů v různých obcích (srv. důvodovou zprávu a ustanovení odst. 7 § 12), a obce za tím účelem roztříděny jsou na čtyři skupiny zásadně podle počtu obyvatelstva (odst. 5) jakožto veličiny, určující zpravidla drahotní poměry v obci. Počet obyvatelstva je však veličina nestálá, podrobená především přirozeným změnám následkem úmrtí, porodů, stěhování obyvatelstva z obce do obce. Poněvadž tyto přirozené změny populační není možno vésti v patrnosti takovým způsobem, aby v kteroukoli libovolnou dobu, kdy by se jednalo o určení činovného, bylo možno počet obyvatelstva obce a tedy příslušnost obce k té které skupině odst. 5 § 12 přesně zjistiti, bylo třeba v zákoně stanoviti určitý pevný časový mezník, který pro zjištění lidnatosti obce a tím pro její zařádění do té či oné skupiny míst pro určitou dobu je směrodatný. To učinil zákon v odst. 6, stanoviv, že pro zařádění podle počtu obyvatel je rozhodným výsledek posledního sčítání lidu. Tímto předpisem se tedy počet obyvatel, zjištěný úředním sčítáním, pro účely § 12 plat. zák. na příští sčítací období petrifikuje jako počet obyvatel ve smyslu § 12 plat. zák.
Podle §§ 17, 21, 22 a 27 vl. nař. č. 592/20 provádí se sčítání lidu podle domů, resp. dále podle určitých teritoriálních obvodů (sčítací obvody, osady, obce). Zjišťuje se tedy počet obyvatel na určitém územním obvodu, a toto zjištění je právě oním »výsledkem posledního sčítání lidu«, který podle § 12 odst. 6 plat. zák. se pro příští období sčítací petrifikuje.
Změny lidnatosti obce jako topografické jednotky mohou nastati nejen přirozenou fluktuací obyvatelstva, shora zmíněnou, nýbrž i teritoriální změnou území obce (sloučení, rozloučení, změna hranic). Poněvadž sčítáním lidu zjišťuje se počet obyvatel na určitém území, a výsledek sčítání pro určitou obec důsledkem toho zjišťuje také jen počet obyvatelstva v obci jako určitém územním obvodu, je patrno, že výsledek ten nemůže býti směrodatný, když odpadl podstatný jeho předpoklad, totiž identita územního obvodu, pro který byl výsledek ten zjištěn. Z toho plyne, že zařaďovacího měřítka stanoveného v odst. 6 lze mechanicky použíti jenom tehdy, jestliže obec v době, pro kterou jest určití činovné, je týmž teritoriálním obvodem, jakým byla v době sčítání lidu. Jestliže však nastaly od té doby v území obce změny, nelze obec nynější rovnati obci té v době sčítání lidu — neboť ve smyslu předpisů o sčítání lidu, které po této stránce jedině mohou míti význam a které béřou obec jen jako určitý obvod územní, jde o veličiny rozdílné, kterých nelze navzájem rovnati, nýbrž nutno počet obyvatelstva pro tento nový obvod obce zjistiti nově, arciť ve smyslu § 12 odst. 6 plat. zák. podle výsledků posledního sčítání lidu, jak pro území s tímto novým, nynějším územím obce kongruentní tehdy byly zjištěny.
Názoru tomu svědčí i skutečnost, že považoval sociálně politický výbor poslanecké sněmovny podle zprávy k vlád. návrhu zákona platového (tisk č. 333 str. 98) za samozřejmé, že v případě spojení obcí v jednu obec přijde spojená obec automaticky do skupiny míst odpovídající jejímu počtu obyvatel.
Jak dolíčeno, dlužno při vyměřování činovného podle § 12 zák. č. 103/26 bráti obec, v níž jest trvalé úřední působiště zaměstnancovo, v tom teritoriálním rozsahu, který tou dobou má, a jest počet obyvatelstva v tomto teritoriu zjistiti podle posledního sčítáni lidu.
Není sporno, že při posledním sčítání lidu dne 15. února 1921 měla obec B. s osadou T., kteráž tehdy ještě oddělena nebyla, celkem 2014 obyvatel, obec B. sama 1824 a osada T. sama 190 obyvatel. Není také sporno, že usnesením vlády z 30. září 1924 byla osada T. oddělena od obce B. a sloučena se samostatnou již trvající obcí politickou T. Ale pak obnášel počet obyvatel města B. po změně hranic v roce 1924 podle výsledku posledního sčítání lidu pouze 1824 obyvatel,, tudíž méně než 2000, a patřila proto obec B. v den účinnosti plat. zákona, to jest dne 1. ledna 1926 do skupiny míst činovného D. Na posouzení tom nemůže nic změniti okolnost, že snad dne 1. ledna 1926 povolené oddělení osady T. od obce B. a sloučení osady jmenované se samostatnou obcí T. nebylo ještě skutečně provedeno, ježto opatření to usnesením vlády z 30. září 1924 bylo pravoplatně nařízeno a stalo se proto právně účinným a sice před 1. lednem 1926, byť i bližší provedení opatření toho po stránce hospodářský územní, vymezníkování, pozemkových knih atd. nebylo v tu dobu ještě uskutečněno.

Citace:

č. 8154. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 223-226.