NPD documents search: Všehrd, 11 (1930) - Věstník ministerstva vnitra republiky československé presidentu T. G. Masarykovi k osmdesátým narozeninám 7. března 1930.

Čís. 4648.

Jde o porušení předpisů §§ 313 a 314 tr. ř. a o zmatek čís. 4 § 344 tr. ř., byli-li porotci vzati do přísahy až po přečtení obžalovacího spisu.
(Rozh. ze dne 2. března 1933, Zm I 165/33.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jako porotního soudu v Praze ze dne 8. února 1933, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem úkladné vraždy podle §§ 134, 135 čís. 1 tr. zák., zrušil řízení provedené před krajským soudem trestním v Praze jako soudem porotním, jakož i výrok porotců a na něm spočívající rozsudek a věc vrátil na týž krajský jako porotní soud k novému projednání a rozhodnutí. V otázce, o niž tu jde, uvedl v důvodech:
Právem vytýká zmateční stížnost porušení předpisů §§ 313 a 314 tr. ř. Podle záznamů jednacího protokolu byli porotcové vzati do přísahy teprve, když byl úplně přečten spis obžalovací. Tímto postupem porušil porotní soud předpisy, jichž nešetření je ohroženo zmatečností. V §§ 312, 313 a 314 tr. ř. jest přesně vyznačeno pořadí, ve kterém jest předsevzíti úřední úkony v §§ těch předepsané. Tak stanoví § 313 tr. ř.: »Potom (t. j. po té, když byly provedeny úkony vytčené v předcházejícím § 312 tr. ř.) vezme předseda pod neplatností porotce do přísahy«. Dále obsahuje § 314 tr. ř., když byl před tím v prvých dvou odstavcích vyznačil ony další úkony, jež jest předsevzíti, — ve třetím a posledním odstavci tento předpis: »Potom (totiž po provedení dříve zmíněných úkonů) dá předseda pod neplatností přečisti spis obžalovací...«. K tomuto přečtení smí se tudíž dle jasného, ale zároveň i velícího předpisu uvedeného ustanovení zákonného přikročiti nikoli před tím, nýbrž teprve po tom, když byli porotcové vzati do přísahy. Počaliť vykonávati svůj úřad ve smyslu zákona jako porotcové teprve v tom okamžiku, když byli pod přísahou slíbili, že jako porotcové budou vykonávati povinnosti jim zákonem uložené, tudíž i povinnost nejsvědomitější pozornosti. Poněvadž v souzeném případě byl obžalovací spis v celém rozsahu přečten v době, kdy porotcové nebyli vzati ještě do přísahy a kdy tudíž nebyli podle zákona ještě způsobilí vykonávati úkony soudcovské, byla tímto postupem založena zmatečnost podle čís. 4 § 344 tr. ř. (viz rozh. býv. nejv. soudu ve Vídni čís. 57; Storch, Řízení trestní rak., díl II., str. 366; Mayer, Komentář k § 313 tr. ř.; Lohsing — 3. vyd. 1932 str. 116; Rulf-Gleispad, Der osterr. Strafprozess str. 250). Bylo proto, jelikož není ani nepochybně patrno, že formální vada nemohla na rozhodnutí působiti způsobem obžalovaným nepříznivým, odůvodněné zmateční stížnosti za souhlasu generální prokuratury podle § 5 novely ku tr. ř. vyhověti ihned v neveřejné poradě a uznati právem, jak se stalo.

Citace:

ŠLEMR. Věstník ministerstva vnitra republiky československé presidentu T. G. Masarykovi k osmdesátým narozeninám 7. března 1930.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 9, s. 328-329.