NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 3

Svádění k trestným činům.

I. Ohledně svádění k trestným činům rozeznává trestní zákon, zda-li svádění mělo výsledek, či zůstalo-li bez výsledku. V prvním případě jest spoluvinou v dotyčném deliktu (§§ 5 a 239 tr. z.), v případě druhém však tvoří zvláštní trestný skutek, na který stanoven jest týž trest, jakým se stíhá pokus dotyčného trestného činu. K pokusu svádění k nějakému zločinu náleží dle všeobecného znění § 9 tr. z. všechny případy, kde působení svůdce nemělo výsledku, zejména případy, kde vyzvaný k zločinu vůbec se nedal pohnouti, nebo k jeho spáchání již byl odhodlán nebo ku zločinu sice se dal pohnouti, avšak opět dobrovolně od jeho provedení upustil nebo konečně v době prozrazení ještě nepředsevzal žádného skutku ke skutečnému vykonání zločinu vedoucího. § 9 tr. z. tedy předpokládá, že někdo, tedy určitá osoba a sice »k nějakému zločinu« tedy k určitému skutku známky zločinu majícímu jiného svésti se snažil (Herbst, str. 97). Totéž platí o svádění k přečinům a přestupkům (§ 239 tr. z.). Z ustanovení, že bezvýsledné svádění má býti stiženo trestem, jaký jest stanoven na pokus, dále plyne, že návodce, který sám způsobil bezvýslednosť svého svádění a tudíž spáchání trestného skutku sám ze své vůle zamezil, jest beztrestný. Pokus svádění nepozbývá však povahy samostatného deliktu, jestliže ze dvou sváděných osob jedna svoje spolupůsobení odepře, druhá však trestný skutek dle návodu vykoná (roz. ze dne 5. října 1877 č. 9649, sb. 157).
II. Zvláštní případy svádění.
1. Svádění ku zneužití moci úřední.
Tohoto zločinu se dopouští ten, kdo civilního nebo trestního soudce, státního zástupce nebo při udělování služeb nebo rozhodování veřejných záležitostí jakéhokoli úředníka dary snaží se svésti ke strannosti nebo ku porušení jeho úřední povinnosti, ať již úmysl jeho směřoval ku prospěchu vlastnímu nebo ku prospěchu osoby třetí a ať úmyslu tohoto bylo dosaženo čili nic (§ 105 tr. z.; srv. čl. Moc úřední). Takové svádění stíhá se žalářem od 6 měsíců do 1 roku, při obzvláštní lsti a skutečně způsobené značné škodě těžkým žalářem od jednoho do pěti let. Kromě toho připadá dar nabízený nebo skutečně složený místnímu ústavu chudých. Každé jinaké svádění dary ke strannosti nebo ku porušení povinnosti úřední, nedopustí-li se úředník tím zločinu zneužití moci úřední, nemá-li tedy tento úmyslu škodu někomu způsobiti (§ 101 tr. z.), tresce se jako přestupek proti veřejným ústavům a zařízením vězením od jednoho do šesti měsíců (§ 311 tr. z.).
2. Svádění ku trestným činům v podvodném úmyslu (§ 201 ad d) tr. z.); tyto činy musí býti však takového způsobu, že by poškozený k nim nedal svého souhlasu, kdyby podvodem k tomu nebyl pohnut (srv. čl. Podvod).
3. Svádění vojáka k porušení jeho vojenské služební povinnosti (§ 222 tr. z.) tvoří zločin nadržování.
4. Svádění k činům nezákonným nemravným (§ 305 tr. z.; srv. čl. Pobuřování).
5. Svádění osob nedospělých a na rozumu chorých ke krádežím nebo zpronevěře podléhá dle § 465 tr. z. přísnějšímu trestu, než jaký na tyto delikty v § 460 tr. z. jest stanoven.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Postup. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 478-483.